Aby zasetá mrkev, cukety a další rostliny přežily letošní horké a suché léto, chodí se o školní zahradu v Ludgeřovicích na Opavsku pravidelně starat i přes prázdniny sami školáci. „Sucho je letos katastrofální. V některých třídách si proto žáci rozepsali zalévací služby, o zahradu se kromě dětí starají také školníci nebo brigádníci. Kolegyně má na starosti koordinaci, aby péče o zahradu neustala,“ vysvětluje ředitel ludgeřovické školy Karel Moric.
Zatímco na podzimní sklizni se budou školáci sami podílet, plodiny, jež dozrávají v létě, si zase užijí mladší děti. „Paní kuchařky sklízejí například rajčata a připravují z nich salát pro děti z mateřské školy, tu máme v červenci otevřenou. A všichni víme, že vlastní vypěstovaná rajčata chutnají nejlépe. Přes rok se do pokrmů využívají pravidelně zejména bylinky, ale i další sezonní zelenina,“ doplňuje Moric.
Hydroponické zahrady jsme zmenšili, teď dávají smysl pro školy, říká podnikatel |
V brněnské Waldorfské škole zase na zahradě bzučí včely, a to nejen samotářky, pro které děti zhotovily domky ze dřeva. „Máme i včelstva v úlech, o která se po celý rok i o prázdninách stará naše kolegyně včelařka. Do zahradních služeb se zapojují rodiče i učitelé. Produkce není mnoho, jde spíše o experimentální zahradu. Ale děti sklízejí zejména ranou zeleninu jako saláty a ředkvičky, aby si je mohly sníst,“ říká ředitel Tomáš Jedlička.
Ještě větší starost vyžadují slepice, které na školní zahradě chová jiná brněnská škola na ulici Košinova. Vodu, krmení i sběr vajec od školních hedvábniček mají na starosti i tam školáci. Vejce najdou uplatnění třeba při přípravě snídaní ve snídaňových klubech, které škola zajišťuje.
„Děti se o naše hedvábničky starají část července a poslední dva týdny v srpnu. Po zbytek prázdnin se o zahradu stará pan školník. Máme i hydroponický skleník, který je automatizovaný a děti v něm mohou sledovat, jak se liší pěstování rostlin v půdě a ve vodě,“ popisuje ředitel Boris Mičánek. Dodává, že učitelé zahradu využívají často pro výuku. „Ale ne pouze proto, aby třídu vyměnili za venkovní prostředí. Aktivně s tím, co je venku, pracují. Třeba geometrické tvary, které se probírají v matematice, děti hledají venku,“ vysvětluje Mičánek.
Rozdávali miliony, teď končí
Na venkovní vzdělávání se připravují už budoucí učitelé na některých vysokých školách. Výuku venku podporuje i ministerstvo školství (MŠMT). Například na jaře poslalo do mateřských škol praktický návod s tipy, jak se mohou školní zahrady proměnit v inspirativní učebny. Podle resortu nemusí jít hned o nákladnou rekonstrukci, ale postačí i promyšlené uspořádání stávajícího prostoru do funkčních zón, které u dětí podporují třeba objevování, experimentování, ale i odpočinek.
„Dnešní děti potřebují více pohybu, kontaktu s přírodou a prostoru pro samostatnost. Dáváme pedagogům návod, jak tyto přínosy efektivně propojit se vzdělávacími cíli,“ míní vrchní ředitel sekce regionálního školství MŠMT Jan Mareš.
Zahrady si školy vytvářejí různě – někdy je to práce pro děti za pomoci školníků a učitelů přímo v hodinách třeba pracovních činností, jinde pomáhají i rodiče. Například v Přerově nad Labem nedaleko Prahy vznikla zahrada i se zeleninovými záhony při výstavbě nové budovy mateřské školy. Peníze školy shánějí od nadací a spolků, zapojují se i zřizovatelé, dotace vypisují jednotlivé kraje i ministerstvo životního prostředí. Resort rozdával speciální dotace v letech 2019, 2022 a 2025. Dohromady poslal školám na více než tisícovku zahradních projektů přes 363 milionů korun.
Podle Stanislavy Beyerové z odboru komunikace Státního fondu životního prostředí, který dotace vyřizoval, se zatím podobná výzva pro letošek ale už nechystá. „Vzhledem k tomu, že stále probíhá realizace projektů podpořených v loňském roce, vyhlášení další výzvy na přírodní zahrady u škol letos neplánujeme,“ sdělila Beyerová s tím, že plán podpory na další roky se teprve připravuje.
Ve školách chtějí zalévat zahrady dešťovou vodou, přibývá i zelených střech |
Aby si školy budovaly vlastní zahrady, které nebudou jen pro sportovní vyžití žáků, se v posledních čtyřech letech snažil i spolek Skutečně zdravá škola. V grantových výzvách rozdal školám 2,8 milionu korun, ty mohly školy využít na nákup rostlin, stromů, zajištění závlahového systému, ale i na materiál na posezení či venkovní učebnu.
Ačkoli zájem škol postupně rostl, i Skutečně zdravá škola s rozdáváním peněz skončila. „Podpořili jsme 28 škol, další zatím nebudou. Granty pro školy byly závislé na podpoře společnosti Lidl, rozhodla se své peněžní příspěvky směrovat jinam,“ zdůvodňuje předseda spolku Tom Václavík.
Kateřina Kamarýtová, CSR manažerka společnosti Lidl Česká republika, to pro iDNES.cz vysvětlila tím, že velký zájem nebylo možné dlouhodobě pokrývat a řetězec se chce nyní zaměřit na celkovou osvětu třeba formou workshopů na veletrzích a festivalech.
