Občané Ukrajiny podali 506 žádostí, Iráčané 158 žádostí a Kubánci 85. Ukrajinci tvoří dlouhodobě největší část žadatelů, loni však jejich počet proti roku 2015 klesl o 188. Počet žadatelů o azyl z Iráku naopak meziročně vzrostl o 120. Meziročně klesl také počet Kubánců žádajících o azyl, a to o 43.
Na dalších místech se umístili žadatelé z Číny, Vietnamu, Arménie, Ruska, Gruzie a Ázerbájdžánu. Českým úřadům podali od 49 do 68 žádostí.
Vzestup Iráčanů ve statistice lze přičíst projektu na přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku, který loni začal a do země díky němu přijelo 89 uprchlíků. Vláda však program zrušila poté, co část běženců odešla do Německa a část zpět do rodné země (více o programu čtěte zde).
Z deseti nejčastějších národností loni naopak vypadli občané Sýrie, o nichž se mluvilo zejména v souvislosti s migrační krizí. V roce 2015 přitom byli druhou nejpočetnější skupinou se 134 žádostmi o tuzemský azyl (více o žádostech o azyl v Česku v roce 2015 jsme psali zde).
V roce 2016 podle statistik ministerstva získalo azyl 148 lidí, dalších 302 dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. Převážně ji získávají lidé, kteří nedostali azyl, ale v případě návratu domů jim hrozí nebezpečí. V 959 případech úřady azyl neudělily nebo řízení zastavily. Dalších 773 žádostí čekalo na konci roku na vyřízení.
V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou, v posledních třech letech naopak tuto hranici překonal. Dříve ale nebylo výjimkou ani několik tisíc žadatelů ročně. Extrémní byl rok 2001 s víc než osmnácti tisíci žádostmi.
