V České republice získalo v roce 2018 azyl nebo doplňkovou ochranu 155 žadatelů z 1385 případů, tedy patnáct žadatelů na milion obyvatel. Statistika Eurostatu ukazuje, že nejvíce žadatelů v celé EU ve stejném období přijalo Rakousko, které udělilo mezinárodní ochranu 2345 běžencům na milion obyvatel.
Nejvíce žadatelů ale směřuje do Německa, kde je úspěšnost žadatelů 42 procent, dále pak do Francie a Itálie, kde je úspěšnost 28 a 32 procent. Ve Švýcarsku, které je do statistiky zahrnuto i přesto, že není členem Evropské unie, je zájemců desetkrát víc než u nás a azyl získá devět z deseti žadatelů, ukázal průzkum.
Celkem státy EU přijaly v loňském roce 582 tisíc žádostí, z čehož s pozitivním rozhodnutím se setkalo 217 tisíc.
Špatné složení žadatelů
To, že Česká republika uplatňuje nejtvrdší azylovou politiku, ministerstvo vnitra vysvětluje odlišným složením žadatelů. Podle mluvčího ministerstva Ondřeje Krátošky v EU v roce 2018 nejvíce žádostí podali občané Sýrie, Afghánistánu a Iráku, kteří patří do nejohroženější skupiny z pohledu mezinárodní ochrany. Tito žadatelé tvořili asi jednu třetinu.
Mezinárodní ochranapojem, který se používá ke společnému označení azylu a doplňkové ochrany. Mezinárodní ochrana se uděluje cizincům, kteří se nacházejí v České republice a ze závažných důvodů se nemohou vrátit do své vlasti. V případě získání mezinárodní ochrany mohou legálně pobývat na území ČR. Doplňková ochrana - je nižší formou azylu a uděluje se zpravidla na určitou dobu, po jejímž uplynutí se zkoumá, zda podmínky pro její udělení dál trvají. |
„V ČR však součty osob z těchto tří, na evropské úrovni nejčastějších zdrojových zemí, zaujímaly pouze 7,5 % z celkového počtu žadatelů o mezinárodní ochranu,“ sdělil Radiožurnálu mluvčí Krátoška.
„Nutno podotknout, že mnoho žádostí je podáváno osobami, které na území ČR vstoupily většinou legálně a nacházejí se zde již dlouhodobě (někdy i několik let) a podáním žádosti o mezinárodní ochranu se snaží legalizovat si pobyt po předcházejícím legálním pobytu, například po vypršení platnosti víza či pobytového oprávnění, nebo při odhalení jejich nelegálního pobytu,“ dodal.
Dalším faktem podle něj je, že řada žadatelů v ČR sice podala žádost o mezinárodní ochranu, ale dále cestuje do zemí západní Evropy. Podání žádosti v Česku je tak pro ně jen prostředkem k cestě do jiného státu EU.
Nedostatečné prostudování situace
Podle Hany Frankové, vedoucí právního týmu Organizace pro pomoc uprchlíkům, není jiné složení žadatelů dostatečným vysvětlením tak velkých rozdílů a rozhodování, které je podle ní velmi přísné a je dlouhodobým zklamáním.
Příčinou zamítnutí je podle Frankové, jejíž organizace každý týden radí a poskytuje právní pomoc desítkám žadatelů o azyl, často výsledek špatného vyhodnocení odpovědí a nedostatečné prostudování situace těch, kteří o azyl žádají.
„Když se hlouběji seznámíme s příběhem toho konkrétního člověka, strávíme víc času rozhovory a studiem materiálů, v řadě případů zjistíme, že to rozhodnutí mělo být kladné. Že pro něj v jeho vlasti skutečně nebezpečí existuje. Myslím, že práce ministerstva často není kvalitní,“ řekla iRozhlasu.
Ze zařízení v Bělé pod Bezdězem se pokusilo utéct 50 uprchlíků (31.7. 2015):
30. července 2015 |
