V den výročí únorového převratu byla internetová i tištěná média plná zmínek o nechvalně známém projevu. "Právě jsem se vrátil z Hradu," oznamoval Klement Gottwald davům přesně před šedesáti lety.
Kde a odkud však Gottwald hřímal? Novináři, autora článku nevyjímaje, řečnícího komunistického vůdce umísťovali tu na Staroměstské náměstí, tu na náměstí Václavské.
Podle historiků ale 25. února na Staroměstském náměstí žádná demonstrace nebyla, třebaže některé popisky k záběrům ze "Staromáku" toto datum připojují. "Hlavní demonstrace byla na Staroměstském náměstí 21. února, 25. února byla demonstrace na Václavském náměstí," řekl iDNES.cz historik Jiří Pernes z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. - více zde
Valník, nebo balkon?
Média se neshodla ani na přesném místě, odkud "Kléma" start diktatury ohlásil. Podle některých to byl valník či korba nákladního vozu, podle jiných pódium. Další uvádějí balkon budovy Melantrichu, rampu před Národním muzeem či naopak prostranství na Můstku. Gottwald by se býval ulítal, kdyby měl osudného 25. února promlouvat na všech místech, o kterých se to tvrdí.
Rozřešení záhady opět podal historik. "Bylo to na korbě nákladního vozu na Václavském náměstí," upřesnil Jiří Pernes a vyvrátil tak všechny ostatní dohady. Tedy žádný balkon (nebo ´balgon´, jak říkal další komunistický prezident Antonín Novotný), ale obyčejný nákladní vůz byl němým svědkem nastupující totality.
Proč ale kolem místa Gottwaldova projevu panuje tolik nejasností? Podle premiéra Topolánka, který při včerejší manifestaci řečnil právě z balkonu paláce Kinských (ze kterého Gottwald promlouval 21. února), tomu bylo proto, že komunistický systém je celý vystavěný na lži. Proto nepřekvapí, že komunisté lhali i o počátcích svého převzetí moci.
"Nebyl to balkón paláce Kinských, kde Gottwald řekl své slavné: ‚Právě jsem se vrátil z Hradu…‘. A nebylo to 25. února, kdy komunistické bojůvky zaplnily Staroměstské náměstí. To jen bolševická propaganda začala s falšováním historie sama u sebe," řekl premiér.
Korba obyčejného náklaďáku zřejmě nebyla dostatečně důstojná vzhledem k vážnosti dní, které byly pozdější propagandou zvány Vítězným únorem. Manifestace na Staroměstském náměstí 21. února a manifestace na Václavském náměstí o čtyři dny později tak zřejmě splynuly v jednu událost. Za oficiální fotografie se pak považovaly ty z balkonu paláce Kinských.
Historik Jiří Pernes v tom ale záměr nevidí. "Mne by ani nenapadlo, že by to byl úmysl vládní propagandy. Podle mne šlo jen o nějaké nedorozumění nebo komunikační zkreslení. Žádný úmysl v tom nebyl a ani k tomu nebyl důvod," řekl Pernes.
Klement s Clementisem, Klement bez Clementise
Aby záhad a falšování kolem únorového Gottwaldova projevu nebylo málo, je tu ještě mizející soudruh a pozdější ministr zahraničních věcí Vlado Clementis. Na originálních fotografiích z roku 1948 stojí hned vedle svého předsedy Gottwalda, na všech pozdějších snímcích však záhadně chybí.
V okamžiku, kdy ho roku 1952 rozemlelo stranické soukolí v pseudojustičním monstrprocesu, měl být vymazán i z historické paměti. "Když byl později Clementis odsouzen a popraven, nemohl na fotografiích stát v takové rozhodující chvíli vedle Gottwalda," poznamenal k tomu Pernes. "Tak ho vyretušovali. Když ty dvě fotky srovnáte, tak je na tom balkonu Gottwald skoro solitérem, i když na původním snímku je Clementis mnohem výraznější," dodal.
Komu patřila beranice?
Traduje se, že po Clementisovi tak zbyla jen beranice, kterou měl Gottwald na hlavě. Ony únorové dny byly totiž před šedesáti lety třeskuté a Gottwald z Hradu prý přiběhl prostovlasý. Pohotový Clementis mu přátelsky vypomohl a čapku zapůjčil.
I s beranicí to ale nakonec bude zřejmě jinak. Clementis má totiž na původní fotografii klobouk, pokrývku hlavy tak musel komunistickému vůdci půjčit zřejmě někdo jiný.
