Uzavřený Řád Strážců se složitou strukturou a komplikovanými vnitřními pravidly vzhlíží k „transcendentní bytosti Mistra“. Za důležité vlastnosti považuje pokoru, štědrost nebo činorodost. „V rovnováze se zde setkávají dva duchovní světy - katolický a zednářský,“ řekl iDNES.cz velmistr řádu Josef Zickler.
Podmínky registraceCírkev v žádosti o registraci musí uvést svou základní charakteristiku, krátce popsat své učení a působení v Česku. Podmínkou jsou také podpisy 300 lidí, kteří se k ní hlásí. Ministerstvo kultury si v některých případech nechává zpracovávat znalecké posudky. |
Tajnosnubné uskupení tvrdí, že vzniklo už za první republiky, stopy jeho činnosti lze ale dohledat až v posledních letech. Řád, který od října 2011 funguje jako akciová společnost, má podle velmistra stovky členů. „Nevlastní žádný nemovitý majetek, v současné době ale budujeme dvě modlitebny na Karlovarsku a Mladoboleslavsku,“ doplnil.
O registraci řád požádal už loni v květnu, jedním z motivů je podle Zicklera zvýšení důvěryhodnosti. „Není nic jednoduššího než to, co není registrováno, v případě nutnosti znevážit označeními, že jde o sektu,“ uvedl velmistr. Registrace je podle něj i podmínkou veřejně známých členů, aby se k řádu otevřeně přihlásili.
„Idea této komunity je spíše než náboženství konzervativní nacionalismus,“ míní ale religionista z Univerzity Pardubice Ivan Štampach. Také ministerstvo mělo pochybnosti o tom, zda je řád církví či náboženskou společností, a jeho žádost zamítlo. „Toto rozhodnutí je ale zatím nepravomocné,“ řekla iDNES.cz mluvčí úřadu Helena Markusová. Zickler uvedl, že řád proti tomu podá rozklad.
Jedna z církví zřejmě uvedla jména fiktivních členů
Ostatní čtyři uchazeči podali žádosti teprve před několika měsíci a na verdikt ministerstva čekají. Společenství Josefa Zezulky má podle Štampacha šanci na kladné stanovisko.
Tato náboženská společnost se hlásí k odkazu léčitele a filozofa (žil v letech 1912 až 1992), který prý například léčil rakovinu. Zezulka založil léčitelskou metodu biotroniku, jež spočívá v údajném léčení nemocných vitální silou, a zformuloval i vlastní filozoficko-duchovní systém. Ten propaguje zejména Zezulkův žák Tomáš Pfeiffer.
Společenství žádá o uznání státu při dvacátém výročí založení své Duchovní univerzity Bytí, kdy se chce začlenit do „běžných struktur registrovaných náboženských společností“. „Plní se tak jedno z přání zakladatele duchovní nauky, v jeho době nesplnitelné,“ uvedl tříčlenný přípravný výbor ve svém prohlášení pro iDNES.cz.
Registrace má zpočátku spíše symbolický významRegistrace má zpočátku převážně symbolický charakter. Až po uplynutí deseti let a doložení podpisů zhruba 10 tisíc stoupenců církev získává zvláštní práva. K nim patří oprávnění vyučovat náboženství na státních školách, oddávat nebo vykonávat duchovní službu v armádě a věznicích. Na nejvýznamnější zvláštní právo - příspěvek státu na platy duchovních, opravu památek a provoz - už ale nově registrované církve nedosáhnou. Podle vyrovnání státu s církvemi peníze z rozpočtu dostává jen těch 17 církví, které byly placené už před schválením zákona. Během sedmnácti let se však bude částka postupně snižovat a v roce 2030 mají být církve zcela soběstačné. |
Biotronici ale čelí kritice České lékařské komory a některých vědců. Pfeiffer například před šesti lety získal anticenu Českého klubu skeptiků Sisyfos za proplétání esoteriky s byznysem (více čtěte zde). Společenství to ale odmítá. „Biotronika neslouží jako náhrada medicínské léčby, ale vnímá se jako její možný doplněk a neodvádí pacienta lékaři,“ uvedli jeho představitelé s tím, že Zezulka léčil a Pfeiffer léčí zdarma.
Zhruba po dvaceti letech činnosti žádá o registraci i křesťanská Církev Oáza, kterou tu založil nigerijský misionář Festus Nsoha. „Vzhledem k tomu, že nám to současná právní úprava umožňuje, rozhodli jsme se o registraci požádat,“ řekla iDNES.cz členka přípravného výboru Dita Špůrková.
Odborníci Oázu, která má v Ústeckém kraji, Praze a na Vysočině celkem šest sborů, řadí k takzvanému Hnutí víry. To klade důraz na emocionální prožívání víry či netradiční bohoslužby, při kterých se někdy zvedají ruce a tleská. Několik subjektů podobného zaměření už v posledních letech stát uznal, naposledy loni v říjnu církev Nový život (více čtěte zde).
Zbývající dva žadatelé - Česká pravoslavná církev (nezaměňovat s Pravoslavnou církví v českých zemích, která už má registraci od Rakouska-Uherska) a Česká ortodoxní církev - jsou veřejně zcela neznámí a o jejich působení nejsou dostupné žádné informace. Televize Prima ale v červnu upozornila, že prvně jmenovaná církev k žádosti o registraci připojila i údaje lidí bez jejich vědomí. „Řízení stále probíhá. Ověřujeme, zda jsou splněny zákonné podmínky pro registraci, včetně toho, zda předložené údaje a dokumenty odpovídají skutečnosti,“ uvedla k tomu mluvčí Markusová.
V posledních letech registraci získaly jen malé církve
Za posledních deset let získalo registraci jedenáct církví (seznam všech 36 registrovaných církví najdete zde). Jsou to především menší subjekty o několika stovkách stoupenců, všechny početnější církve už totiž registraci mají. Deseti žádostem ministerstvo během uplynulé dekády naopak nevyhovělo.
V každé zemi jsou podmínky registrace jiné, proto je obtížné určit, zda je v Česku registrovaných církví málo, nebo moc. „U nás je to poměrně rozumně nastaveno a a celkem rozumný mi připadá i celkový počet,“ uvedl dříve pro iDNES.cz religionista Zdeněk Vojtíšek z Karlovy Univerzity v Praze.
Občas se o církevní registraci ucházejí i recesisté. Pivní církev svou žádost ale v roce 2012 stáhla a hnutí Jedi, které vychází z filmové ságy Hvězdné války, ji po zvažování nakonec ani nepodalo.
