Česká školní inspekce se rozhodla kvůli špatným výsledkům v různých mezinárodních srovnáních zaměřit na to, jak školy rozvíjí čtenářské a matematické dovednosti ve 3. ročníku základní škol.
Dospěla k závěru, že učitelé často netuší, co to vlastně gramotnosti jsou a jak je učit. Podle výroční zprávy České školní inspekce je například u čtenářské gramotnosti její definice u učitelů zúžena na pouhé "čtení s porozuměním", což je ale pouze základní úroveň čtenářské gramotnosti.
MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍPoslední zveřejněné mezinárodní srovnání znalostí PISA za rok 2009 se zaměřovalo na čtenářskou, matematickou a přírodovědnou gramotnosti. Koná se každé tři roky a připravuje ho Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Největší problémy měli čeští žáci s posuzováním obsahu a formy textu. Lépe na tom jsou s vyhledáváním informací v textu a jejich zpracováním, nicméně i v tom jsou podprůměrní. V matematice a přírodních vědách jsme sice průměrní, ale v porovnání s rokem 2003 jsme se na žebříčku propadli. V matematice jsme se zhoršili nejvíce ze všech zemí, v přírodovědě se jedná o druhý největší propad (více čtěte zde). |
"Složitější cíle, jako je například schopnost posoudit text vzhledem k autorovu záměru, odhalit záměr a posoudit ho, propojovat různé texty a vysuzovat z toho závěry, kriticky text posuzovat - to mezi vzdělávacími cíli nebývá," stojí ve výroční zprávě.
U matematiky zase žáci často narazí na to, že neporozumí slovní úloze, což souvisí s čtenářskou gramotností. "Velké potíže měli žáci s úlohami, které obsahovaly nadbytečné informace. Většina žáků se domnívala, že všechny zadané údaje je nutné pro řešení využít," uvádí se ve zprávě.
Česká školní inspekce zároveň upozorňuje na fakt, který souvisí s tím, proč se čeští školáci v mezinárodních žebříčcích umísťují vespod - problém je podle ní v podílu vyučovacích hodin. V porovnání se zeměmi OECD, které čtenářské gramotnosti věnují 16 procent vyučovacího času, tráví české děti nad texty jen 12 procent, u matematiky je to 13 procent u zemí OECD, 12 procent v ČR.
"Vzhledem k časové dotaci pro matematiku na druhém stupni ZŠ čtyři hodiny týdně, jak předepisuje rámcový vzdělávací program (kdysi to bývalo pět hodin), to musí být někde znát," potvrzuje učitelka matematiky Jitka Auerbachová z pražské ZŠ Mendelova.
Problém je ale i v tom, že v mezinárodních testech se po českých žácích chce i učivo, které ještě neprobírali. "Například ve srovnání TIMSS v roce 2007 pro čtvrté ročníky chtěli po žácích zlomky a desetinná čísla. Dle rámcových vzdělávacích programů se ale tato výuka přesunula na druhý stupeň," upozornil ředitel a učitel matematiky na Základní škole Úvaly Jaroslav Březka.
Gramotnosti osvětlí příručka, podle učitelů nepomůže
Pomoci učitelům se rozhodl Výzkumný ústav pedagogický, který vytvořil a do všech základních škol a na gymnázia rozeslal příručku Gramotnosti ve vzdělávání. K dispozici je i v elektronické verzi.
Kromě čtenářské a matematické gramotnosti se příručka věnuje i přírodovědné, finanční a ICT gramotnosti. "Připravujeme i studie, které se budou podrobně věnovat jednotlivým gramotnostem," upřesnila Alena Géblová z Výzkumného ústavu pedagogického.
Příručka vysvětluje, co to jednotlivé gramotnosti jsou. Zároveň nabízí i příklady, které se objevily v mezinárodních výzkumech TIMSS (pro žáky 4. ročníků ZŠ) a PISA (pro žáky 9. ročníků).
DEFINICE GRAMOTNOSTÍČtenářská gramotnost je celoživotně se rozvíjející vybavenost člověka vědomostmi, dovednostmi, schopnostmi, postoji a hodnotami potřebnými pro užívání všech druhů textů v různých individuálních i sociálních kontextech. Matematická gramotnost je schopnost jedince poznat a pochopit roli, kterou hraje matematika ve světě, dělat dobře podložené úsudky a proniknout do matematiky tak, aby splňovala jeho životní potřeby jako tvořivého, zainteresovaného a přemýšlivého občana. Zdroj: Gramotnosti ve vzdělávání |
Podle její kolegyně ze ZŠ Mendelova už samotné ukázkové testovací úlohy odpovídají na otázku, kde je problém. "Jsou to úlohy nudné, neinspirativní," tvrdí češtinářka Jana Benešová.
"Příručka formou složitého vědeckého teoretizování sděluje učitelům skutečnost, o které už dávno vědí a se kterou se v praxi denně setkávají a utkávají: děti málo čtou, většina z nich zájmově nečte vůbec, proto chudne jejich slovní zásoba, omezují se vyjadřovací schopnosti a snižuje se schopnost porozumění textu," okomentovala příručku ředitelka a učitelka českého jazyka brněnské ZŠ Sirotkova Jana Niznerová.
"Mimochodem učitelé nejsou zaostalí nedoukové, kteří stále potřebují ‘vodit za ručičku’. Myslím, že více by pomohlo, kdyby finance investované do vydávání podobných brožur dostaly školy na nákupy sad vhodných knih, na doplnění a rozšíření školních knihoven," míní Niznerová.
Podle ředitelky ZŠ Mendelova Martiny Thumsové je jedním z důvodů špatných výsledků i způsob učení. "Hrobem například pro češtinu i matematiku jsou předtištěné pracovní sešity, do nichž děti jen doplňují i/y, s/z., v případě matematiky doplňují číslo do předtištěné odpovědi, výsledky do sestaveného příkladu," míní ředitelka.
Špatná je také pracovní morálka školáků. "Velké množství dětí nenosí domácí úkoly, neprocvičují učivo. Jenom ve škole se to však nenaučí. Například pravopis si musí dítě zautomatizovat častým cvičením. Bez práce nejsou koláče, jak se praví na str. 21 příručky," dodala.
