Doposud si pobyt na záchytce platí sám opilec, ceny se výrazně liší, pohybují se od několika stovek po necelých 13 tisíc korun, které si účtuje záchytná stanice v kroměřížské nemocnici.
Vobořil upozorňuje, že kvůli nejasnému vymezení působení záchytek může být ohrožen život lidí, kteří se předávkovali alkoholem. Současný stav podle něj může za "vysoké procento případů, kdy lidé zbytečně umírají následkem nedostatečně odhadnuté situace".
Do stanic se dostávají nejen výtržníci, ale i lidé v ohrožení života. "Právě nezkušení experimentátoři mohou umřít zcela zbytečně, protože jim nemohla být a nebyla poskytnuta adekvátní zdravotní péče. Samotný fakt, že tráví čas v policejním autě při převozu na záchytku, může snižovat jejich šanci na přežití," míní Vobořil.
Záchytné stanicePrvní záchytka v Česku vznikla před 60 lety. Loni fungovalo 16 těchto stanic a dostalo se do nich přes 25 700 mužů, skoro 4 800 žen a více než 2 400 dětí. Záchytky zřizují kraje, které je také hradí. Přenocování si platí klient sám. |
Dodal, že kvůli tomu by chtěl vyzvat k diskusi "o reformě systému veřejného opilectví". Záchytné stanice upravuje takzvaný protikuřácký zákon. Podle Vobořila by se z něj ale měly vyjmout. Naopak by se v něm měly objevit služby pro závislé na alkoholu.
Koordinátor podotkl, že v 90. letech vznikl systém péče a síť služeb pro lidi se závislostí na drogách. Na nové trendy a potřeby prý reaguje velmi rychle.
"Z mého pohledu jsou tak i prostředky vynaložené do sítě služeb pro drogově závislé efektivnější investicí než současné investice do fungování protialkoholních stanic," řekl Vobořil, který šéfuje odboru protidrogové politiky Úřadu vlády.
Za poslední dvě desetiletí v Česku na záchytkách skončilo skoro 400 tisíc lidí. Více než čtyři pětiny klientů byli muži. Od roku 1990 se pak také zhruba čtyřikrát zvedl počet dětí, které se do záchytných stanic dostaly.
Loni každému dvacátému pacientovi nebylo ani 20 let. Podle evropské školní studie jsou čeští chlapci a dívky přeborníky v pití alkoholu. Téměř polovina šestnáctiletých se opije nejméně jednou za rok, průměr Evropy je 39 procent.
