„Tato rámcová smlouva stanoví právní rámec pro mezinárodní spolupráci smluvních stran v oblasti zdravotnické záchranné služby, s cílem zajistit v příhraničním území co nejlepší dostupnost této služby,“ píše se v dokumentu. Konkrétní parametry včetně financování přeshraničních zásahů budou upřesněné v navazujících ujednáních.
Platit bude 30 dní poté, co ji schválí Parlamenty obou zemí. V České republice se bude vztahovat na příhraniční regiony Jihomoravského, Zlínského a Moravskoslezského kraje. České sanitky budou moci naopak vyjíždět do Bratislavského, Trnavského, Trenčínského a Žilinského kraje. Pro dohled nad plněním smlouvy vznikne speciální komise složená ze zástupců obou zemí.
Posíláme sanitu bez lékaře. Ušetříme. K méně vážným případům vysílá Praha řidiče |
„Přeshraniční spolupráce podle této rámcové smlouvy probíhá na základě žádosti příslušného zdravotnického operačního střediska zdravotnické záchranné služby jedné smluvní strany o spolupráci, akceptace této žádosti příslušným zdravotnickým operačním střediskem zdravotnické záchranné služby druhé smluvní strany a vysláním výjezdové skupiny na místo zásahu,“ píše se v materiálu. Vztahovat se smlouva bude na zásahy sanitek i záchranářských vrtulníků.
Plán zajištění letecké záchranné služby po roce 2028 počítá s tím, že pokrytí Zlínského kraje, kde dosud stanoviště záchranářského vrtulníku chybí, zajistí právě Slovensko, konkrétně vrtulníky z Trenčína. V ČR má do té doby vzniknout nové stanoviště v Karlovarském kraji.
Podle údajů ministerstva zdravotnictví připadá v ČR na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1 087 000 obyvatel. Například na Slovensku je to 778 000 lidí, v Rakousku 536 000, v Polsku 1 720 000. Záchranářský vrtulník vzlétá k pacientovi asi ve třech procentech nejzávažnějších případů. Jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu.
Bude mít kdo jezdit pro pacienty? Chybí stovky záchranářů, mladé práce neláká |
Počty výjezdů zdravotnických záchranných služeb (ZZS) dlouhodobě narůstají, téměř v polovině krajů to bylo podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky mezi roky 2013 až 2023 o více než čtvrtinu, ve Středočeském kraji o 40 procent. V roce 2023 šlo o 1,04 milionu výjezdů.
Nejčastěji byla v roce 2023 příčinou výjezdu ZZS bolest na hrudi, břicha či hrdla, šlo o 112 409 případů, tvořily téměř 11 procent. Skoro desetina výjezdů byla pro poranění hlavy, následovala ostatní poranění a nemoci oběhové soustavy.
Rychleji než počet výjezdů rostou náklady veřejného zdravotního pojištění na ZZS. V roce 2013 byly podle dat z jednání o úhradách péče mezi jejími poskytovateli a zdravotními pojišťovnami náklady 2,15 miliardy korun, v roce 2023 byly 5,7 miliardy Kč.
