Kvůli omezení se tehdy na soudy obrátily například neziskové organizace Institut H21 a Otevřená společnost, se žalobami však neuspěly. Poté, co Ústavní soud (ÚS) souzněl s argumentací Nejvyššího správního soudu (NSS), se obrátily na Evropský soud pro lidská práva, který se případem odmítl zabývat.
„Jde o zakončení dlouhé žalobní ságy. Takže na jednu stranu jsme rádi, že je u konce, na druhou stranu jsme z rozhodnutí trochu zklamaní,“ reagoval pro iDNES.cz na zamítavé stanovisko soudu ve Štrasburku Jan Hořeňovský z Institutu H21.
„I tento výsledek považujeme za významný přínos k ochraně svobody projevu v příštích situacích,“ doplnil Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti. Adam Růžička z Institutu H21 podotkl, že z jejich pohledu by bylo výrazně lepším řešením, kdyby stát bez vytáček přiznal svoji roli a převzal odpovědnost za své jednání.
„Chybovat je lidské a odpustitelné. Nicméně dělat, že se nic špatného nestalo, a balamutit veřejnost i za situace, v níž jsou původní tvrzení pod tíhou důkazní situace dávno neudržitelná, vede pouze ke ztrátě důvěry mezi veřejností a institucemi,“ komentoval Růžička.
Šlo o doporučení či žádost, argumentoval NSS
Vláda 25. února roku 2022, den po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, schválila usnesení, které se týkalo hybridního působení proti zájmům Česka.
Institut H21:Institut H21 je nevládní nezisková organizace, kterou založil 1. 12. 2016 český matematik Karel Janeček. Ústřední činností institutu je realizace původního mezioborového výzkumu se zaměřením na palčivé problémy demokracie v 21. století. Těžištěm zkoumání je především problematika volebních systémů a D21 – Janečkovy hlasovací metody. (Zdroj: Institut H21) |
Sdružení CZ.NIC zablokovalo téhož dne například weby Aeronet.cz a Protiproud.cz. V květnu roku 2022 pak sdružení většinu webů zase odblokovalo. Přístup na stránky znemožnili na doporučení vlády také mobilní operátoři.
Podle Městského soudu v Praze nešlo ze strany vlády o autoritativní pokyn soukromým subjektům, ale spíše doporučení či žádost, v praxi nevymahatelnou. Rozsudek městského soudu, loni potvrzený NSS, hovoří doslova o „nezávazné politické proklamaci doporučujícího charakteru“.
„Naše organizace se poté obrátily na Ústavní soud. Důvodem byl zejména právní názor, že znění dopisu Národního centra kybernetických operací z 25. února 2022 působilo tak autoritativně, že na straně adresáta nutně vedla k vyvolání dojmu, že jde o závazný příkaz,“ uvedl tehdy v tiskové zprávě Institut H21.
Neopodstatněné, zamítl Ústavní soud stížnost na blokaci dezinformačních webů |
„Jednou stačilo“
Hořeňovský pro iDNES.cz ještě doplnil, že jejich cílem bylo podat strategickou žalobu, která situaci vyjasní, a to se podle jeho slov povedlo.
„Navíc s pro nás pozitivním závěrem: Žádný soukromý subjekt typu poskytovatele připojení již nikdy neuposlechne podobný požadavek státu, byť bude sebeúpěnlivěji formulovaný,“ uvedl a současně dodal, že má za to, že podobný krok by již vláda neučinila: „Jednou stačilo.“
Případ blokace tzv. dezinformačních webů rovněž podle institutu H21 jasně ukázal mezery v českém právním systému v oblasti ochrany svobody projevu a práva na informace. „Regulace internetového obsahu a zásahy do těchto základních práv musí podléhat přísnějšímu dohledu a transparentnosti, aby byla zajištěna účinná právní ochrana,“ dodal institut v tiskové zprávě.
Vypnutí dezinformačních webů bylo jen přechodné, to je jasné, míní Fiala |
Žaloby proti ministerstvu neuspěly
Kvůli vypnutým dezinformačním webům čelilo šesti žalobám také ministerstvo obrany. Právě na ministerstvo obrany podaly žalobu i již zmíněné společnosti, tedy Otevřená společnost a Institute H21. Tehdy usilovaly o vydání předběžného opatření, které by ministerstvu zakázalo zdržet se podobných zásahů.
„Aktuálně žádná jednání neprobíhají, ve všech zmíněných žalobách bylo ministerstvo obrany úspěšné,“ sdělila pro iDNES.cz mluvčí ministerstva Simona Cigánková.
Žaloby řešil také úřad vlády. „Z uvedeného důvodu řešil čtyři žaloby podané na českou vládu,“ řekl redakci mluvčí vlády Jakub Tomek. Současně dodal, že ani jedna z žalob na vládu nebyla úspěšná.
Bylo by vhodné zavést legislativu
Ohledně blokování webů vládou se v minulosti vedla velká diskuze. „Chápu snahu vlády zakročit, ale neměla právní podklad. Nebylo jasné, proč byly vypnuty některé weby a jiné ne,“ komentovala pro iDNES.cz nedávno analytička Centra pro informovanou společnost Veronika Víchová.
Tehdy také uvedla, že by bylo vhodné zavést legislativu, která jasně definuje postupy v takových případech. Většina aktérů však přesunula svou činnost na sociální sítě, kde mohou své aktivity provozovat dál.
Slovensko je příkladem, jak hybridní hrozby ovlivňují stát, varují experti |
Podobné kroky podniklo i Slovensko, kde Národní bezpečnostní úřad získal pravomoc blokovat dezinformační weby. Podle Daniela Mila, odborníka na hybridní hrozby, byl však proces netransparentní a chyběla jasná definice závažných dezinformací.
Milo tehdy varoval, že hybridní hrozby mohou mít dalekosáhlé důsledky. „Na Slovensku se šířily falešné povolávací rozkazy, což vedlo k panice. Asi 10 tisíc mužů odmítlo vykonat vojenskou službu,“ uvedl jako příklad.
Podle Víchové to je jasná ukázka toho, jak může být myšlení veřejnosti ovlivněno. „Povedl se rozšířit až panický strach ve společnosti z něčeho, co vůbec nebylo na stole,“ dodala.
