Z knihkupectví mohou zmizet nízkonákladové tituly, kvalitní překlady, monografie nebo umělecká literatura. Ve zkratce - všechno, co přestane přinášet alespoň malý zisk. "Je to frontální útok na vzdělanost," říká nakladatel Alexander Tomský.
Všechny ostatní knihy podraží. A vydavatelství varují, že to může být o více než deset procent, protože vydávat knihy v menším nákladu je dražší. S růstem ceny hrozí, že lidé budou kupovat méně knih. A důsledek? Budou mnohem méně číst (už teď to není se čtením žádná sláva).
Výzva na obranu knihČeské knihy byly od konce druhé světové války postiženy dvěma pohromami. V roce 1948 byla vyvlastněna nakladatelství a knihkupectví, zavedena tuhá cenzura a řada autorů umlčena. Během normalizace po roce 1968 pak byly z knihoven staženy další statisíce svazků zakázaných autorů. Zvýšení DPH na knihy bude znamenat pohromu novou, neboť výrazně zredukuje knižní produkci. A tisíce dalších knih nebudou moci vyjít. Žádáme vládu a poslance, aby dalším daňovým zatížením knih, novin a časopisů nebránili volnému toku informací a výměně myšlenek. Nedopusťme, abychom se svou kulturní politikou ocitli na periferii. K výzvě na obranu knih se můžete připojit na stránkách Svazu českých knihkupců a nakladatelů. |
Scénář dalšího vývoje zní takto: menší nakladatelství zkrachují, stejně tak se na trhu neudrží všichni knihkupci. A v neposlední řadě - žáci a školáci se budou učit ze starých učebnic.
"Zvýšení DPH bude mít nepříznivý vliv na produkci knih, čtenářské návyky i na vzdělanost. Mladší generace si odvykne číst úplně. Knihy tak budou v tichosti mizet," říká Vladimír Pistorius, předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů.
Odborníci se shodují: národ zhloupne. "Tím, že bude kniha méně dostupná, se zvýší bariéra i v přístupu ke vzdělání," obává se Jiří Trávníček z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd.
Právě středoškolské a vysokoškolské učebnice, odborná a naučná literatura tvoří skoro tři čtvrtiny vydaných knih v Česku. Zbytek je beletrie. Na zvýšení DPH by tak mimo jiné silně doplatily školy. A také studenti.
Ministr školství Josef Dobeš (VV) dokonce přiznal, že když na jednání vlády hlasoval pro návrh zvýšení DPH, vliv na školy ho nenapadl. "Přiznám se, že mě tento dopad dosud nenapadl, a musím se tím zaobírat, když říkáte, že by vyšší DPH padlo i na učebnice," uvedl ministr před několika dny pro MF DNES.
Za výjimku pro knihy a tisk teď lobbuje šéf poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík. "Vzdělanost mládeže upadá, jsou zvyklí se vyjadřovat ve 160 znacích (to je délka jedné SMS). Slovní zásoba je minimální. Jestli nechceme být montovnou Evropy, nemůžeme zdražit knihy," říká Gazdík.
Pro státní rozpočet přitom zvýšení daně u knih žádné terno není - přibylo by zhruba 200 milionů korun. "To není nijak zásadní," myslí si Gazdík. V tažení za zachování desetiprocentní daně má podporu ministra kultury Jiřího Bessera. Zda se přidají další členové vlády, zatím není jasné.
Na Slovensku přežily jen ženské romány a pornografie
U sousedů na Slovensku si to už vyzkoušeli, v roce 2004 zvedla vláda DPH u knih na 19 procent. A výsledek? Knižní trh se zpomalil, tituly začaly vycházet v menším nákladu, lidé přestávali knihy kupovat.
"Úplně tam zmizely monografie, historické tituly, biografie, umělecká literatura. Zůstaly jen ženské romány, náboženské knihy a pornografie," popisuje situaci majitel nakladatelství a ekonom Alexander Tomský, který vydává knihy i na Slovensku.
Po boku AlbánieZatímco vláda chystá pod taktovkou ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) vyšší daň, evropský trend je zcela opačný. Pokud dvacetiprocentní daň na knihy opravdu projde, zařadíme se po bok Bulharska, Albánie či Ukrajiny. Ostatní státy mají sazbu u knih a tisku průměrně kolem pěti procent. A například Velká Británie nebo Norsko nulovou. |
Až kabinet premiérky Ivety Radičové daň snížil na deset procent. A v knihkupectvích bylo hned o poznání živěji.
Neveselý výhled, jak by mohly v budoucnu vypadat pulty knihkupectví v Česku, potvrzují i jazykovědci z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd. "Zdražení dopadne zejména na českou uměleckou literaturu, kvalitní překlady, vědecké a naučné knihy. Omezeno bude také vydávání nízkonákladových titulů," říká ředitel ústavu Pavel Janáček.
Podle Tomského hrozí, že zkrachuje třetina knihkupců a zmizí až polovina nakladatelství - zbudou jen ta velká, která vydávají neztrátové knihy. "Bude to tragédie," míní vydavatel.
Zdražení knih bude mít za následek to, že lidé je budou méně kupovat. Když byla daň v roce 2007 pětiprocentní, koupil si průměrně každý čtenář téměř sedm knih za rok. Loni, když už byla na knihy uvalena desetiprocentní daň, klesl počet na pět knih.
Další čísla říkají, že v roce 2007 si aspoň jednu knížku koupilo 71 procent lidí, loni s vyšší DPH to bylo už jen 46 procent. Obojí vyplynulo z průzkumu mezi čtenáři, který pravidelně provádí Ústav pro českou literaturu.