"To znamená, že tam musela být voda ještě před tím, než se provalil strop a zavalil bagristu. Z toho by mohlo vyplývat, že za propadem je skutečně celá řada náhod a souběh okolností. Nicméně určitý vliv třeba chyby v projektu nebo pochybení dělníků stále nelze zcela vyloučit," řekl MF DNES dobře obeznámený zdroj, který si nepřál zveřejnit své jméno.
Tramvaj jede krokemRažba tunelu Blanka je zastavena. A tramvaje tudy pojedou krokem. Tunel se totiž skládá ze dvou samostatných tubusů, propadl se pouze jeden z nich. Čelo ražby toho, který je v pořádku, totiž končí pod tramvajovou tratí. Tunel tak není vybetonován a jsou tam jen vzpěry. Kvůli chybějícímu betonu musí po povrchu jezdit tramvaje doslova krokem. Zhruba sedmnáctitunové tramvajové vozy totiž způsobují velké otřesy. Pokud by tedy tramvaje jezdily rychleji, otřesy by byly větší a hrozilo by, že by se ostění v tunelu mohlo zřítit a na povrchu by vznikl další kráter. |
Nalezení vody potvrdil také mluvčí Metrostavu František Polák. "Nevím, kde jste ty výsledky vzal, ale když už je máte, tak mohu říci, že to je pravda. Nyní musíme zjistit, o jakou vodu se jedná, zda dešťovou, z kanalizace nebo vodovodu," řekl Polák.
Rozbory by měly být podle Poláka hotovy zhruba za jeden nebo dva týdny.
Než skončí vyšetřování, ražba stojí
Z výsledků vrtů, kterých je kolem kráteru několik, také vyplývá, že voda musela být nad hlavou bagristy. Tunel je totiž ražen tak, že se nejdříve vykope zemina po stranách a potom dělníci vybagrují prostřední "sloup".
"Voda musela být v nadloží uvnitř zasypaného bývalého barokního opevnění a část se jí tam mohla ,stáhnout‘ také z parkoviště na zahradě ministerstva. Jakmile pak bagrista sundal ostění, nadloží se provalilo," popsal zdroj.
To, že by mohlo jít skutečně o nešťastnou náhodu, dokresluje také to, že jen šest dní před propadem byly prý udělány další zkušební vrty, které vodu nezaznamenaly. Ani senzory uvnitř tunelu žádné odchylky od normálu neukázaly.
Podle vyšetřovatelů ze státního báňského úřadu je ale možné, že za propad může špatná projektová dokumentace nebo lidská chyba. Tomu by zase nasvědčovalo to, že Metrostav "objevil" takzvané Jüttnerovy plány Prahy z přelomu osmnáctého a devatenáctého století. Na nich je v místech, kde se tunel propadl, vyznačen potok.
"Jednou z vyšetřovacích verzí je, že projektová dokumentace nebyla dokonalá," potvrdil již před časem náměstek ředitele báňského úřadu Dušan Havel.
Jüttnerovy mapy jsou totiž volně dostupné na internetu a potok je na nich vidět. To by potom mohlo znamenat, že je někdo buď přehlédl, nebo se k nim nedostal a do projektu se tak informace z mapy nedostaly.
Propad možná zpozdí dobudování tunelu
To, zda propad a současně zastavení prací na tunelu Blanka ohrozí datum jeho dokončení, zatím podle firmy Metrostav nelze říct. "V tuto chvíli ale není možné o nějakém zpoždění konkrétně mluvit. Není totiž jasné, jak dlouho bude trvat vyšetřování báňského úřadu," řekl před pár dny mluvčí firmy František Polák.
Tunel Blanka se propadl v noci v úterý 6. července zhruba padesát minut po půlnoci. (čtěte zde)
Pod závalem zůstal přímo v bagru zasypán bagrista, který v tunelu pracoval. Jeho kolega odešel krátce před tím, než se zemina sesunula. Bagristu se podařilo zachránit.
Propad na zahradě ministerstva kultury ale nebyl prvním, ke kterému v průběhu výstavby tunelu došlo. Ten se totiž před asi dvěma lety propadl ve Stromovce hned dvakrát. Tenkrát se nikomu nic nestalo.
