Z těl českých hrdinů jsou učební pomůcky

  1:00aktualizováno  1:00
Těla českých vlastenců, které nacisté popravili, slouží zřejmě na německých či rakouských univerzitách k výuce lékařů. Historici tvrdí: Otevírá se další bolestná stránka temného dědictví války.
Část vědců a studentů tvrdí, že je důležité se s problémem původu anatomických preparátů jednou provždy vypořádat. Ilustrační foto

Část vědců a studentů tvrdí, že je důležité se s problémem původu anatomických preparátů jednou provždy vypořádat. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Parašutisté Jozef Gabčík s Janem Kubišem, kteří v Praze zlikvidovali třetího nejmocnějšího muže nacistického Německa Reinharda Heydricha, se stali pro nacisty mimořádně cennými i po smrti.

Když v roce 1942 padli v boji s přesilou, byla jejich těla konzervována ve speciálních skleněných válcích, které měly být vystaveny v kriminalistickém ústavu v Berlíně.

Naposled byly ostatky parašutistů spatřeny při nakládání do speciálního vlaku na pražském Smíchově. Historici považují za velmi pravděpodobné, že se stejně jako těla stovek popravených českých vlastenců nacházejí v ústavech východoněmeckých či rakouských univerzit, kde slouží k výuce lékařů.

"Jde o nejúděsnější věci, které souvisí s druhou světovou válkou. Tady se nedá nic vyloučit," tvrdí Michal Šimůnek z Ústavu soudobých dějin.

O pátrání po zrůdnostech nebyl zájem
Proč se až šedesát let od skončení války otevírá tato obludná kapitola "výroby" anatomických preparátu z těl bojovníků proti nacismu?

Otevřeli ji sami němečtí vědci z berlínské Humboldtovy univerzity, kteří považovali již za neúnosné nadále mlčet o minulosti své instituce. "Tyto zrůdnosti se dlouho zametaly," potvrzuje historik Šimůnek.

Například o válečných zločincích, profesorech Weyrichovi (do konzervačního roztoku naložil i těla Gabčíka a Kubiše) či Grossovi (vraždil a pitval děti), kteří si po válce znovu vybudovali oslňující lékařskou kariéru, německá veřejnost podle historika dodnes nic netuší.

I zástupce českého velvyslance v Německu Jan Sechter říká, že toto téma bylo v Německu dlouho tabu. "Zvláště když se na pavědeckých experimentech podílely zdejší věhlasné instituce," vysvětluje.

Po pádu železné opony se navíc prioritou stalo odškodnění žijících odbojářů či těch, kteří byli nasazeni k otrockým pracím v říši. Až nyní tedy přišlo na řadu pátrání po původu anatomických preparátů německých či rakouských univerzit.

V Berlíně je přesto i dnes hodně lidí, kteří odmítají temnou minulost otevírat. Dost je však i těch, kdo jsou naopak pro.

"Rozštěpena" je i  Humboldtova univerzita, která "zpracovávala" těla dodaná z katovny věznice v Plötzensee. Část vědců a studentů tvrdí, že je důležité se s problémem původu anatomických preparátů jednou provždy vypořádat, část ostře nesouhlasí.

České velvyslanectví se okamžitě postavilo za ty vědce a studenty, kteří navrhli uspořádat mezinárodní vědeckou konferenci. Teprve ta by měla v Německu začít s vypořádáním nejtemnější historie země. Konference je avizována na únor příštího roku. Počítá se i s odhalením památníku zavražděným.

"Jakkoliv je to šokující téma, tak je podle nás velmi důležité, aby o něm dnes lidé věděli. I proto náš velvyslanec Boris Lazar prezidenta Humboldtovy univerzity v jeho snaze podpořil," dodává Sechter.

Německá veřejnost si podle něj stále nepřipouští, že by někde na univerzitách ve skleněných válcích měla být těla českých, ale i německých či polských vlastenců.

"Teď je to tady hodně čerstvé. Zaskočena je tím mladá generace i vedení univerzity - proto tak trochu nevědí, jak mají reagovat," vysvětluje Sechter.

Profesor Zdeněk Halata z univerzity v Hamburku nicméně připomíná, že už před dvaceti lety proběhla v anatomických ústavech tehdejší Německé spolkové republiky revize sbírek, při níž se identifikovaly veškeré anatomické preparáty. A jak říká: "Všude se něco našlo."

Všechny preparáty byly pak pietně pohřbeny. Podobný krok paradoxně nikdy neudělala bývalá Německá demokratická republika, Rakousko jen z malé části.

Autoři:

Nejčtenější

Lidé létali jeden přes druhého, líčil strojvedoucí havarovaného vlaku

Kabina vlaku po srážce s kamionem na přejezdu v Uhříněvsi (6. září 2019)

Jednal rychle a pohotově. Strojvedoucí Tomáš Kadlec minulý týden u Uhříněvsi zabránil neštěstí. „Od prvního momentu,...

Známe výherce soutěže, který se vydá na exkluzivní cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Sedm her velké soutěže, kterou uspořádaly iDNES.cz a CK S.E.N u příležitosti třiceti let svobody, připomnělo v průběhu...

Jak obejít povinnost. Majitelé psů přemýšlejí, jak čip vyříznout z kůže

Strážníci kontrolují povinné očipování psů v Ostravě.

Do povinného čipování všech psů zbývají poslední tři měsíce. Na internetu už ovšem lidé vymýšlejí, jak nařízení obejít....

Vyhrál nad sázkovkou. Ta nechtěla vyplatit výhru kvůli chybějícímu písmenu

ilustrační snímek

Až u soudu skončila sportovní sázka na zápas dvou tenistek loni v dubnu. Marek Vach si tehdy vsadil na vítězství jedné...

Údiv mladého rybáře: jeho úlovek z hlubin připomínal spíš mimozemšťana

Devatenáctiletý rybář Oscar Lundahl se svým úlovkem - parybou chimérou podivnou.

Vydal se lovit platýse černé, místo toho vytáhl rybu, jejíž vzhled mu připomínal spíš mimozemšťana. Mladý norský rybář...

Další z rubriky

O klesajících preferencích či abolici promluví v Rozstřelu šéf ČSSD Hamáček

Místopředseda ČSSD Jan Hamáček hostem diskusního pořadu Rozstřel (30. května...

Hostem úterního pořadu Rozstřel na zpravodajském serveru iDNES.cz bude živě od 13:30 předseda ČSSD, místopředseda vlády...

Na dětské jesle přispěje stát, povzbudí rodiče do práce, plánuje Maláčová

Děti v soukromých jeslích a školce Bambíno na pražských Vinohradech, ilustrační...

V Česku by od roku 2021 mohly znovu začít fungovat jesle, na jejichž provoz by přispíval stát. Podle plánů ministerstva...

Kojení v některých porodnicích stále naráží na nepochopení, ukázal průzkum

Kojení

I přesto, že za důležité kojení považují téměř všechny dotázané ženy, s jeho nedostatečnou podporou se v porodnici...

Obří vodní cesta zamíří do vlády, dopady na Baťův kanál nejsou známé

Vizualizace k projektu kanálu Dunaj–Odra–Labe ukazuje spojení tří větví kanálu...

Jeho definitivní a detailní podoba bude vznikat ještě několik let. Základní představa o propojení českých vodních cest...

Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku
Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku

Na 7. září připadá Světový den Duchennovy svalové dystrofie. Tímto vzácným genetickým onemocněním trpí i Jaroslav, který je v současnosti plně odkázaný na pomoc druhých.

Najdete na iDNES.cz