V létě 1991 jsem se vracel domů po měsíčním putování po Evropě na vlakovou studentskou kartu Interrail. Původní širší výprava se během cesty rozdělila, a tak jsme – unavení, trochu špinaví a bez peněz – dorazili 20. srpna už jen s mojí přítelkyní do Berlína, poslední zastávky před Prahou.
Na nádraží Berlin Hauptbahnhof nás brzy upoutalo množství lidí postávajících s novinami před stánky a vehementně o něčem diskutujících. Brzy jsme i s chabou němčinou pochopili, že se něco děje v Rusku, respektive tehdy ještě stále v Sovětském svazu.
Co chcete od země, kde bývalý trestanec a stánkař může v hnutí mysli vytáhnout s padesátitisícovou soukromou armádou na hlavní město?
