Vztah Čechů k EU za patnáct let ochladl. Kvůli rumu i přívalu běženců

Nálady Čechů vůči Evropské unii se v průběhu let měnily. Zpočátku mezi občany panovalo opatrné nadšení. Později začali EU kritizovat za tuzemský rum, jemuž Unie vzala jméno. Kdy a proč došlo k proměně natolik zásadní, že se česká společnost začala jevit jako výrazně euroskeptická, se dozvíte v dalším díle seriálu iDNES.cz o Evropské unii.

Nálady Čechů vůči Evropské unii začínaly podle právníka Tomáše Břicháčka jako opatrné nadšení v kombinaci s nezájmem. „EU byla něco vzdáleného, co vnímáme jen periferně. Nejdřív si lidé stěžovali jen na drobnosti typu – že nám berou název „rum“ nebo „pomazánkové máslo“. První otřes podle mě přinesla Lisabonská smlouva, jejíž obsah i způsob prosazování část veřejnosti popudil. Stále to však zajímalo poměrně málo lidí,“ řekl iDNES.cz Břicháček, který se věnuje evropskému právu.

Nálady ve společnosti krotila v roce 2009 tehdejší europoslankyně Zuzana Roithová pomocí videoklipu. „Společná azylová a přistěhovalecká politika nám pomůže udržet migraci pod kontrolou. Nevěřte zlomyslným lžím, že k nám jižní země budou posílat azylanty. Společná migrační politika také pomůže bojovat proti nedůstojnému obchodování s lidmi. O detailech jednotných pravidel bude rozhodovat 27 vlád společně s Evropským parlamentem. Zaručuji vám, že to není o nás bez nás, ale o nás s námi,“ vysvětlovala Roithová a video uzavřela slovy: „Nenechte se strašit.“

Europoslankyně nepočítala s migrační krizí, která začala v roce 2015. Lidé tehdy nejvíce vnímali dění na takzvané balkánské trase z Turecka, kterou se podařilo částečně uzavřít až v březnu 2016 (více v článku Dny neřízené migrace končí). Problémy však nadále působili pašeráci a samotní uprchlíci se snažili uzavřenou trasu na jihu obcházet přes země mimo Evropskou unii.

V souvislosti s uprchlíky začaly růst i obavy z teroristických útoků islámských radikálů. Zatímco v roce 2014 vnímalo přistěhovalectví a terorismus jako problém pouze 26 procent lidí, o rok později číslo prudce poskočilo na 76 procent. Svou roli v nárůstu obav z bezpečnostních rizik hrály mimo jiné teroristické útoky v Paříži. V roce 2016 číslo kleslo na 63 procent. Avšak i v roce 2017 hodnotilo migraci jako vážný problém nadpolovičních 58 procent Čechů, vyplývá z průzkumu Eurobarometru v roce 2017.

Roithová v roce 2015 připustila, že se v názoru na migraci částečně mýlila, protože nepočítala s terorem Islámského státu, který vyhnal z domovů miliony lidí. „Trvám na tom, že nás Lisabonská smlouva nepřivedla na scestí, ale naopak nám dala šanci efektivně bojovat s nelegální migrací díky větší flexibilitě. Kdybychom to využili plně a včas a dohodli se na společné a důsledné azylové a migrační politice, neproudili by dnes ekonomičtí azylanti do Evropy,“ prohlásila Roithová v dalším videu.

Podle výzkumu veřejného mínění, který zpracovávala Masarykova univerzita a Akademie věd, věří více než desetina respondentů, že nejdůležitějším politickým problémem České republiky je migrace. 

„Možná se to nezdá mnoho, ale je třeba si uvědomit, že se jednalo o otevřenou otázku a lidé mohli uvést pouze jednu odpověď – vybrat museli buď jen ekonomiku, nebo jen sociálních otázky a tak dále,“ upozornil iDNES.cz politolog Vlastimil Havlík z Masarykovy univerzity. V roce 2013 přitom podle Havlíka migraci za nejdůležitější problém nepovažoval nikdo.

Krize Evropy, které ovlivnily nálady Čechů

V roce 2004 vnímalo členství v Unii pozitivně 35 procent Čechů, jak ukázal sociologický průzkum veřejného mínění Eurobarometr. To bylo pesimističtější ve srovnání s ostatními státy, kde průměr činil okolo 40 procent. Až 38 procent Čechů se stavělo k Unii neutrálně. O deset let později narostla míra pozitivního vnímání Unie jen trochu - na 37 procent.

Výroky, které Čechy popudily

• V srpnu 2015 navrhla rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová, aby se zvýšil tlak na země, jež odmítaly přerozdělování uprchlíků. Jako páku na "neposlušné" státy navrhovala omezení finanční pomoci.
• Když později česká vláda odmítla přijímat uprchlíky podle kvót, vysloužili si Češi opět kritiku. Tentokrát přišla od předsedy Evropské komise Jean-Caluda Junckera. „Vy přijímáte pomoc od Evropy, a měli byste tedy ukázat i solidaritu,“ prohlásil Juncker na fóru v pražském Karolinu.

Podle Jana Červenky ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR vztah k Čechů k Unii ovlivnila dluhová krize v Řecku a poté v eurozóně. A stejně jako Havlík i Červenka uvádí, že dalším takovým okamžikem byla krize způsobená migrací.

„Důvěra k EU se od počátku svého měření do konce minulého desetiletí pohybovala zpravidla dost vysoko – nad hladinou 50 procent. Nikdy neklesla pod ní. Teprve po roce 2010 následoval zřetelný pokles a důvěra k EU v roce 2012 spadla pod 50 procent. Pak už se nad tuto hranici velmi těsně dostala pouze jednou, a to v roce 2015, kdy činila 52 procent. Hned v následujícím roce se ovšem propadla znovu na 37 procent, což je dosavadní minimum. Aktuálně je na rovných 50 procentech,“ řekl iDNES.cz Červenka, který odkazuje na průzkumy společnosti CVVM.

Dramatickou proměnou prošel u Čechů vztah k euru. Před 15 lety jeho zavedení podporovala většina občanů, ale touha po euru postupně slábla. „Začal narůstat podíl odpůrců eura, který se během druhé poloviny minulého desetiletí vyrovnal podílu stoupenců. Prudký zlom pak nastal zjevně v souvislosti s krizí v eurozóně,“ dodal Červenka. Od roku 2011 až do současnosti jsou proti euru zhruba tři čtvrtiny lidí.

„Otřes přinesla dluhová krize a s ní související záchranné fondy a tok financí do krachujících států. Ještě výraznější dopady měla a má krize migrační a snahy Bruselu o přerozdělování migrantů - kvóty. Pak je tu poslední dobou spousta dílčích prvků jako GDPR, Junckerova účast na oslavách Marxe v Trevíru a další události,“ vysvětlil právník Břicháček.

Seriál o Evropské unii

REFERENDUM - Vrátíme se do Evropy, rozhodli před 15 lety Češi

EUROPOSLANCI - Češi patří k nejpracovitějším poslancům EP

PENÍZE Z EU - Evropské dotace jsou zlo, podle jiných spása

PODVODY - Pokušení evropských dotací

NAŘÍZENÍ EU - Nepopulární opatření se ukrývají za směrnice EU

Evropský projekt má možná budoucnost

Jinak je na tom otázka setrvání v Unii. Přestože Češi Evropskou unii kritizují a k řadě rozhodnutí přistupují skepticky, je pro členství v EU absolutní většina Čechů. To se ukázalo i v roce 2016, kdy kulminovala migrační krize a zvyšoval se tlak Evropy na to, aby Česko začalo přijímat běžence, kteří se hromadili v jihoevropských zemích. Nadpoloviční většina tehdy byla pro setrvání v EU, zatímco pro vystoupení by hlasovalo jen 39 procent lidí.

V celkovém přístupu k Evropské unii se však česká společnost jeví v současné době jako silně euroskeptická. Důvodů může být více. 

„Evropská unie je prezentována a často vnímána lidmi jako elitářský projekt politiků, kteří netuší, jak vypadá život obyčejného člověka. Prostor pro vzestup euroskeptických stran dávají i média, která - tak trochu ze své podstaty a snahy zaujmout čtenáře - referují spíše o negativních věcech spojených s fungováním EU. A k tomu roste vliv různých dezinformačních serverů, které se záměrně snaží podrýt pozici EU,“ nastínil politolog Havlík.

Pro sociology přesto není snadné jednotně náladu lidí pojmenovat. Až čtvrtina občanů by totiž byla pro postupné oslabování zapojení Česka do EU. Na druhé straně je stejný počet lidí pro postupné posilování účasti České republiky na dění v Unii. Necelá polovina občanů si přeje zachovat současný stav.

„Navíc se v posledních dvou letech zvýšil z 36 procent na 44 procent podíl těch, kteří se domnívají, že ‚evropský projekt má budoucnost‘. Takže česká společnost  nad EU  rozhodně hůl nezlomila,“ míní Červenka.