Zeman odpoledne přednesl anglicky projev při online setkání zástupců Česka a Izraele, kterého se zúčastnil i ministr zahraničí Tomáš Petříček či izraelský prezident Reuven Rivlin.
„Musíme pátrat po zdrojích a faktorech holokaustu a myslím, že hlavním faktorem je prostá závist vůči úspěšnějšímu národu nebo rase. A proto tato závist stále přetrvává. Je přítomná v komplexu méněcennosti vůči židovskému národu, vůči Izraeli. Je přítomná ve zbabělosti, které se také někdy říká appeasement,“ řekl Zeman.
Hlava státu zároveň uvedla, že Evropská unie je striktně pro Palestinu, která je proteroristická. Uvedenou závist podle svých slov lze vidět i u Íránu. „Ten hovoří o vyhlazení Izraele z mapy. Co je toto vyhlazení z mapy jiného než jiná podoba holokaustu?“ dodal.
Dopoledne se uskutečnilo tradiční vzpomínkové setkání v Senátu. Jeho předseda Miloš Vystrčil (ODS) označil použití Davidovy hvězdy při protestech za vyjádření nekonečné neúcty k tomu, co lidé s tímto symbolem v minulosti zažívali. Podle šéfa Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) ti, kteří symbol zneužili, zaslouží nejhlubší opovržení.
Davidova hvězda jako symbol neočkovaných. Zneužití, tvrdí federace |
Vystrčil řekl, že Evropa se ráda chlubí vyspělou demokracií, kvalitou života nebo dodržováním principů a hodnot. Dokázala to podle něj díky tomu, že má židovsko-křesťanské kořeny. Zdůraznil, že holokaust směřoval ke zničení těchto kořenů.
Podle Vystrčila existují jasné póly a hodnoty a není možné, aby lidé stáli mezi nimi. Je podle něj třeba se k některým věcem jasně vyjádřit. Kritizoval proto sáňkování na pietních místech v Lidicích či Buchenwaldu nebo podnikání spojené s prodejem věcí s nacistickými symboly.
Podobně se vyjádřil Vondráček, podle kterého musí být holokaust stále připomínán a nesmí být relativizován. „Ti, kteří sami sebe připodobňují k Židům za holokaustu tak, aby dodali své politické agendě zdání naléhavosti a osudovosti, zaslouží tvrdé odsouzení,“ řekl. Znevažují podle něj památku šesti milionů zavražděných.
Ombudsmanka seniorů musela skončit kvůli hvězdě. Totalitní praktiky, brání se |
Vondráček poukázal také na to, že Židé musejí i nyní čelit nárůstu antisemitismu. „Ke známé triádě zla, kterou tvoří ultralevice, ultrapravice, islámský radikalismus, se přidaly konspirační teorie, které vznikaly v souvislosti s epidemií covid-19,“ řekl. Už zase se podle něj mluví o světovém židovském spiknutí, sociální sítě plní nenávist a členové těchto antisemitských skupin páchají teroristické činy.
Na vzpomínkovém setkání vystoupili také bývalá vězenkyně terezínského ghetta Michaela Vidláková, předseda Federace židovských obcí v ČR Petr Papoušek či předseda výboru pro odškodnění romského holokaustu v ČR Čeněk Růžička, který kritizoval umenšování tragických osudů romských rodin v době nacismu. Vyslovil žádost, aby při jednáních týkajících se dalších kompenzací byli přizváni i zástupci romské komunity.
Vzpomínkové setkání uspořádala Federace židovských obcí v ČR a Nadační fond obětem holocaustu. Letos se kvůli protiepidemickým opatřením konalo v komorním prostředí. Večer se ve Španělské synagoze koná slavnostní koncert, který bude přenášený internetovými servery.
Den památky obětí holokaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen německý koncentrační tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo také 50 000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6 000. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 000 lidí, zemřelo 250 000 Židů.
