Náklady zdravotnictví rostou v posledních letech rychleji než výběr pojistného. Co je podle vás hlavním důvodem?
Jedním z důvodů jsou velmi intenzivní změny ve zdravotnictví. Jde o vstup nových technologií, personifikovanou medicínu, nové léčebné terapie, genové terapie. To všechno jsou nesmírně drahé věci na vývoj i nasazení do praxe. Druhou rovinou je konzervativnost zdravotnictví, kdy nejsme schopni tak rychle snižovat míru neefektivity uvnitř systému. A do třetice nelze opomenout ani demografický vývoj, zdravotní péče o stárnoucí populaci je samozřejmě nákladnější.
Není neefektivní i větší počet pojišťoven, které v podstatě nabízejí to samé?
Obecně to je dáno systémem úhrad ve zdravotnictví. Ale pravdou je, že pojišťovny by si měly konkurovat mezi sebou a vzájemně se tlačit ke zvyšování efektivity. To pak přináší finanční výsledky. Tady schválně nepoužívám slovo zisk, protože ve zdravotnictví se toto slovo nenosí. Bohužel se žádná soutěž mezi pojišťovnami nekoná. Systém se tváří jako pojištěnský, co má v sobě určitou míru konkurence, ale on se v podstatě chová jako systém rozpočtový a pracuje s tím, že máme vygenerované nějaké zdroje, a ty úhradová vyhláška rozdělí.
Zastávám názor, že bychom měli směřovat od úhrady plně definované úhradovou vyhláškou k individuálním kontraktům mezi pojišťovnou a poskytovatelem, tedy lékařem.
