Na to, že kontrola nemusela probíhat náhodně, upozornil Český rozhlas Radiožurnál. Redakce iDNES.cz skutečnost ověřila ve smlouvě mezi ministerstvem vnitra a společností Hewlett-Packard. Ta byla zveřejněna na internetu (k nahlédnutí je zde).
V příloze číslo dvě je několik na první pohled složitých vzorců. U nich je však přesně vysvětleno, která konkrétní čísla za veličiny dosadit. Lze z nich proto předem vypočítat, které konkrétní části petice prezidentských kandidátů budou zkontrolovány.
Podle Jana Hurta z Matematicko-fyzikální fakulty se v takovém případě o náhodné zpětné kontrole mluvit nedá. "Když se to má použít pro tyto účely, tak to skutečně můžu seřadit tak, že stačí přijít za studentem matfyzu, a ten řekne, jaká ta čísla budou," řekl Hurt Radiožurnálu.
Ministerstvo vnitra odmítá, že by bylo možné předvídat, které pasáže zkontroluje. Petiční archy totiž přečíslovalo. "Výběr probíhal podle čísel, která byla petičním archům přidělena v procesu jejich elektronického zpracování. Ta se liší od čísel, kterými archy označili kandidáti nebo jejich zmocněnci," uvedl mluvčí ministerstva Pavel Novák.
Podle něj se pořadí archů změnilo vyřazením neúplných záznamů. "Došlo tam k určitým posunům, takže archy měly na začátku jiná čísla než čísla od těch, které dodali kandidáti," doplnil pro iDNES.cz mluvčí.
O vzorci jsme nevěděli, tvrdí kandidáti
Advokátka Tomia Okamury Klára Samková je přesvědčena, že vzorce poskytují návod, jak určit kontrolní místa petice předem. "Jestliže budeme vycházet ze zákonného předpokladu, že ministerstvo vnitra nebude s archy manipulovat, což nemělo, pak to je možné," dodala Samková s tím, že Okamurův tým bude žádat o navrácení archů. Samková si nebere servítky a tvrdí, že ústavněprávní princip v tomto případě obyvatelům nastavuje smlouva se soukromou firmou a nikoliv české zákony.
Okamura podle Samkové potenciální výhody nevyužil. "Je to diskriminace. Kdo má prachy a z toho vyplývající obrovský tým spolupracovníků, má možnost tyto detaily dohledávat. Pan Okamura, pokud je mi známo, žádné takové investigace webu neprováděl," uvedla Samková.
Jan Fischer uvedl, že o existenci vzorce on ani nikdo z jeho týmu nevěděl. "Vnitro samozřejmě nemělo zveřejnit kompletní vzorec, konstanta, která se vkládá do vzorce, měla být odhalena až těsně před výběrem. Na druhou stranu Ministerstvo vnitra podle vlastního vyjádření použilo vlastní číslování archů, takže, i kdyby znalosti vzorce někteří kandidáti využili, nebylo by jim to nic platné," míní Fischer.
"Věřím, že Ministerstvo vnitra dokáže celý proces číslování a kontroly archů řádně vysvětlit, aby nebyla nijak ohrožena důvěryhodnost přímé volby," doplnil prezidentský kandidát.
Ministr vnitra Jan Kubice Radiožurnálu řekl, že princip je v pořádku. "Je to zákonný postup. Naopak každý by se měl seznámit se zněním zákona a s metodickými pokyny," řekl Kubice.
Prezidentští kandidáti museli nasbírat buď 50 tisíc podpisů od lidí, nebo 20 od poslanců, či 10 od senátorů. V případě petic podepisovaných lidmi vnitro u kandidátů zpětně provedlo kontrolu, ve které hledalo, zda podepsaný člověk existuje v databázi obyvatel Česka. Na základě kontroly tři kandidáty vyřadilo. Janu Bobošíkovou do volby později vrátil Nejvyšší správní soud. Tomio Okamura a Vladimír Dlouhý ale z volby vypadli a první jmenovaný už avizoval, že kvůli tomu podá podnět Ústavnímu soudu.
Ministerstvo vnitra přitom už mělo problém s postupem při kontrole podpisů prezidentských kandidátů. Procento chyb u dvou kontrolovaných vzorků vnitro sčítalo, místo aby je průměrovalo. Vytkl mu to později Nejvyšší správní soud a ministerstvo neochotně uznalo chybu.
