Na počátku uprchlické vlny ministerstvo vnitra tvrdilo, že nemá čas zjišťovat informace o odbornosti a vzdělání ukrajinských uprchlíků. Nám jde o rychlost, tvrdil v polovině března ministr vnitra Vít Rakušan. Nyní však informace o struktuře příchozích lidí začínají chybět. Pokud se totiž Ukrajinci nepřijdou nahlásit na Úřad práce, kromě základních osobních údajů, které vyplňují za účelem získání víza, o nich nikdo nic neví.
Bližší informace o struktuře Ukrajinců má pouze Úřad práce. Ví ale pouze o lidech, kteří se tam přišli zaregistrovat. A těch je proti celkovému počtu uprchlíků minimum. Nyní je v evidenci Úřadu práce 9 400 občanů Ukrajiny, kteří podali žádosti, aby byli zavedeni jako zájemci nebo uchazeči o zaměstnání.
Řada z nich neměla možnost si přívézt doklady o kvalifikaci a vzdělání, jimiž by se u zaměstnavatelů prokázala. Podle Hospodářské komory to uprchlíky odkazuje prakticky pouze na pracovní trh s nekvalifikovanými pracovními příležitostmi.
Komora proto začátku března adresovala ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi dopis. „V něm požádala, aby stát umožnil zaměstnavatelům zaměstnávat uprchlíky na základě čestného prohlášení zaměstnance a následného provedení zkoušky odborné způsobilosti u profesního sdružení,“ sdělil iDNES.cz mluvčí komory Miroslav Diro. Jurečka na dopis doposud neodpověděl.
Na vzdělání a odbornost se před týdnem začalo ptát ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Lidé žádající o humanitární dávku mohou nyní vyplnit v dotazníku údaje o oboru, ve kterém pracovali na Ukrajině, nejvýše dosaženém vzdělání a na jaké úrovni hovoří česky a anglicky. Vyplnění těchto kolonek je však dobrovolné a do žádosti se dostaly teprve během dubna. Data, která ministerstvo o specializaci uprchlíků nyní sbírá, mu poslouží jako statistické údaje. S Úřadem práce je však nijak propojovat nehodlá. Jurečka ve středu řekl, že doposud ministerstvo obdrželo 252 tisíc žádostí o humanitární dávku.
Podle dat Úřadu práce se již podařilo zaměstnat 19 tisíc ukrajinských občanů. „Nejčastěji nastupují na pozice ve výrobě, v logistice nebo službách. Jde zpravidla o dlouhodobě neobsazená pracovní místa,“ uvedla mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.
Mnozí však ani zaměstnání přes úřady práce nehledají. S vízem za účelem dočasné ochrany, které Ukrajinci dostávají, si mohou najít sami zaměstnání u každého zaměstnavatele nabízejícího volné pracovní pozice. „Není nutné žádat o žádné oprávnění k zaměstnání, pouze zaměstnavatel nahlásí Úřadu práce jeho nástup a není se tak nutné spoléhat na žádné zprostředkovatele,“ dodala Beránková.
Řada Ukrajinců také k nalezení zaměstnání využívá personálních agentur. Například společnost Randstad má v současnosti v registru již přes tisíc zájemců o zaměstnání z Ukrajiny. Poptávku zaznamenají napříč všemi obory. „Lze říci, že převládají manuální pozice v oblastech logistika, výroba či obchod. Čím dál více se však objevuje i poptávka na kvalifikovaná místa jako Business account specialist, HR data management specialist nebo například administrativní pozice v centrech sdílených služeb,“ uvedl generální ředitel společnosti Jacek Kowalak. Randstad Ukrajincům nabízí také poradenství jak s hledáním práce, tak s vyřizováním zdravotního pojištění a víz.
Zaměstnávání uprchlíků jde pomalu, ale svářečka našla práci hned |
Česko vydalo již od začátku války na Ukrajině přes 286 tisíc speciálních víz lidem, kteří byli zasaženi ruskou invazí. V úterý dostalo vízum s dočasnou ochranou 2 955 lidí. Uprchlická vlna pomalu slábne a enormní nápor, který zažívala asistenční centra, oslabuje.
Většinu uprchlíků nadále tvoří matky s dětmi. Ministerstvo pravidelně zveřejňuje údaje o pohlaví příchozích, aktuálně činí 76 procent ženy a 24 procent muži. Více než polovina příchozích Ukrajinců je ve věku 18–65 let. Skoro čtyřicet procent uprchlíků, kteří v Česku hledají útočiště před válkou, jsou mladší 18 let.