Výzkumníci oslovili 520 rodin z celé republiky, jejichž děti chodí na základní nebo střední školu.To, že finance rozhodují o kvalitě vzdělání (a proto si dobrou školu nemohou dovolit), si nejvíce myslí rodiny v Karlovarském, Plzeňském a Zlínském kraji. Největší důvěru ve školský systém mají naopak rodiče v Libereckém kraji a v Praze.
Výsledky se liší také podle toho, jakého vzdělání rodiče dosáhli. V to, že na dobré školy nemají dost peněz, věří sto procent rodičů se základním vzděláním. Z rodičů, kteří vystudovali vysokou školu, je to polovina.
Výsledky výzkumu nevypovídají ani tak o tom, jak dobré jsou školy, na které děti respondentů chodí. „Vypovídají o mentalitě rodičů a jejich přístupu,“ říká předseda Dobré rodiny Zdeněk Soudný. Průzkum také ukazuje, že řada rodičů nevěří, že státní škola je pro ně nejlepší volba.
V Česku nejsou rovné šance, chudé děti neumíme podpořit, říká Marksová |
Pokud jsou rodiče přesvědčení, že bez peněz to nejde a že oni sami peníze nemají, začne fungovat jev, který Soudný označuje jako sociální determinismus. Místo toho, aby se rodič pro své dítě snažil získat co nejvíce, spokojí se s nejjednodušším řešením. Nejde přitom zdaleka jen o úvahy, zda si rodina může dovolit školné na soukromé škole. Do těch ostatně chodí jen zlomek dětí - na soukromých základkách jsou zhruba dvě procenta dětí.
Sociálně slabé rodiny často tlumí ambice svých dětí i z obavy, že neutáhnou náklady, které si spojují i s prestižnějšími veřejnými školami. A tomu pak přizpůsobují výběr škol pro své dítě.
„Mnohdy to přitom není ani tak o penězích, ale spíše o stereotypu. Vím o soukromém gymnáziu v Liberci, kde chodí na nábory talentů do základních škol a nabízí jim plné stipendium. Děti často odrazují rodiče,“ říká Soudný. Ne kvůli tomu, že by škola měla špatnou pověst nebo že není ideální volbou, ale právě z obav o rodinné finance, ať už jsou, nebo nejsou opodstatněné.
Rodinné prostředí má v Česku velký vliv
Rodičovský pesimismus spojený s finančními obavami, na který výzkum poukázal, může být jedním z důvodů, proč Česká republika pravidelně patří k zemím, kde úspěch dítěte ve škole extrémně závisí na tom, jaké vzdělání a sociální postavení mají jeho rodiče. Naposledy to potvrdila velká mezinárodní šetření PISA a TIMMS, jejichž výsledky byly uveřejněny na konci loňského roku.
A nejde přitom jen o to, že vzdělaní rodiče mohou teoreticky lépe dětem vysvětlit látku, kterou ve škole nepochopily.
České průzkumy se v této souvislosti systematičtěji zaměřují především na problematiku veřejných víceletých gymnázií, na která po páté třídě ze základních škol míří zhruba desetina populačního ročníku. Konstatují, že pravděpodobnost, že se k přijímacím zkouškám přihlásí dítě rodičů s nižším vzděláním, je menší. Bez ohledu na jeho studijní předpoklady.
„Investice - nejen finanční - spojené s výběrem školy a přípravou na přijímací zkoušky v Česku hrají velmi významnou roli. Není divu, že o tom, čím dítě v devatenácti letech je, u nás více rozhoduje rodinné prostředí než ve většině zemí Evropské unie nebo OECD,“ říká David Munich z neziskové organizace IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR.
Ovlivňuje podle vás kvalitu vzdělání dětí stav peněženky jejich rodičů?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 10. března 2017. Anketa je uzavřena.
