Letos dostalo od prezidenta Petra Pavla vyznamenání celkem 62 lidí, z toho16 žen a 46 mužů. „Nyní je složité porovnávat počty vyznamenaných Petrem Pavlem s ostatními prezidenty. Čtvrtina žen v jedné ceremonii je ale nad průměrem těch předchozích,“ podotýká Veronika Šprincová z Fóra 50 %, které se zabývá rovnými příležitostmi žen v politice.
Podle serveru iRozhlas.cz dal Václav Havel vyznamenání 12 procentům žen, Václav Klaus vyznamenání udělil ženám v 17 procentech případů a Miloš Zeman pak v 15 procentech.
Pavel vyznamenal Pitharta a Halíka, Kubišovou či Bartošku i válečné piloty |
„Počet vyznamenání do určité míry podle mě odráží realitu, kdy ženy nemají úplně stejný rovný přístup do všech oblastí. Takže vidíme, že je potřeba víc hledat, aby se to nějakým způsobem vyrovnávalo, protože žen, které se probojují do vrcholných pozic, je méně. Jejich cesta je totiž složitější,“ komentuje Šprincová.
Řád bílého lva dostalo pouze pět žen
Svou roli pak podle ní hraje i to, že poměrně velká část vyznamenaných je spojena s druhou světovou válkou. I do té se však zapojilo významné množství žen, jednou z nich je například jedna z pěti žen oceněných Řádem bílého lva, plukovnice, odstřelovačka a zdravotnice Marie Ljalková-Lastovecká, která bojovala na straně SSSR v druhé světové válce. Klaus také ocenil Řádem Tomáše Garrigua Masaryka třeba Matyldu Čihákovou, odbojářku z dob nacistické okupace. A ve výčtu podobných žen by se dalo pokračovat.
Řád bílého lva dostávali kdysi jen cizinci. Tradice dosahuje až k Habsburkům |
Nejvyšším vyznamenáním pak je Řád bílého dva. Ten získalo pouze pět žen, jako první získala tento řád anglická královna Alžběta II. v roce 1996. Druhou oceněnou byla Madeleine Albrightová, americká diplomatka a politička, která byla jako první žena 64. ministryně zahraniční USA ve vládě Billa Clintona. V roce 1999 pak poctu získala britská politička a předsedkyně vlády Margaret Thatcherová. Dlouhých jedenáct let řád nedostala žádná žena, až v roce 2010 právě plukovnice Ljalková-Lastovecká. Po ní opět na deset let nastala odmlka a prozatímní poslední oceněnou se stala herečka Jiřina Bohdalová.
Nejnižším státním vyznamenáním je medaile Za zásluhy, jsou jí tři stupně, přičemž právě tyto medaile ženy v průběhu let dostávaly nejčastěji. Často se mezi nimi objevují umělkyně, sportovkyně nebo signatářky Charty 77.
Jiřina Bohdalová dostala od Miloše Zemana Řád bílého lva jako jediná žena.
Ženy je třeba zviditelňovat
„Je důležité vysílat signál a zviditelňovat ženy. Je tedy potřeba větší vůle a větší péče o to zohledňovat i tenhle aspekt ocenění,“ apeluje Šprincová. Na vyznamenání je podle ní třeba dívat se právě tímto pohledem a ženy vybírat i v segmentech, kde je jich na první pohled málo.
„Možná z letošního čísla můžeme doufat, že se současný prezident dívá i tímhle směrem a snaží se ženy zviditelnit napříč různými obory a dát tak i vzor,“ dodává.
OBRAZEM: Prezidenti a jejich vyznamenaní. Koho ocenil Havel, Klaus a Zeman? |
To se ostatně děje na Slovensku. Prezidentka Zuzana Čaputová letos vyznamenala celkem 30 osobností, bylo mezi nimi celkem 9 žen. V roce 2022 celkem 28 vyznamenaných a 11 žen, 2021 celkem 25 vyznamenaných a 8 žen.
Důležité je podle Šprincové zejména zviditelňování úspěšných žen úspěšných nejenom v kultuře, ale i ve vědě, ve sportu, v armádě nebo v záchranných složkách a všech dalších oblastech. Žen výjimečných ve svém oboru jsou stovky.
