Mezi nejvyššími ústavními představiteli státu je nejdůvěryhodněji hodnocen předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, jemuž podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) důvěřuje 45 procent Čechů, zatímco 31 procent mu nedůvěřuje. Stal se tak jediným zkoumaným s převažující důvěrou.
Stejný podíl důvěry má i prezident Miloš Zeman, kterému však nedůvěřuje 48 procent dotázaných. U všech ostatních zkoumaných nedůvěra významně statisticky převažuje nad podílem důvěřujících. „Výsledek Miloše Zemana ukazuje na to, že je to velmi vyhraněná osobnost,“ řekl pro iDNES.cz sociolog Jan Červenka.
Na třetí příčce skončil premiér Andrej Babiš (ANO), kterému důvěřuje 40 procent dotázaných. Naopak 53 procent mu nedůvěřuje. Za ním se s výrazným odstupem z hlediska podílu důvěry, ale i nižším podílem nedůvěry umístil guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Například lídrovi ČSSD Janu Hamáčkovi důvěřuje jen čtvrtina dotázaných. S podílem důvěry těsně pod hladinou jedné pětiny v pořadí dále figurují Radek Vondráček (ANO), Jana Maláčová (ČSSD) či Richard Brabec (ANO).
Na konci žebříčku se objevují noví členové vlády, například ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková, ministr spravedlnosti a předseda legislativní rady vlády Jan Kněžínek či ministr kultury Antonín Staněk, kterého více než tři pětiny dotázaných neznají. „V čase je patrné opadávání zájmu společnosti o politiku,“ sdělil Červenka.
Důvěra čelným ústavním činitelům v září 2018. Největší důvěra byla zaznamenána u předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského a u prezidenta republiky Miloše Zemana (shodně 45 %). @usoud_official @HradOfficial Více v TZ: https://t.co/YhnmC5RZly https://t.co/SfWHv07WBa
Vůbec nejméně lidé důvěřují předsedovi poslaneckého klubu TOP 09 Miroslavu Kalouskovi. „Myslím si, že můj výsledek je výsledkem investice do pětileté pomlouvačné kampaně,“ komentoval výsledek pro iDNES.cz. „Jestliže je na prvním místě žebříčku prezident Zeman, je mi velkou ctí být na tom posledním. Jinak bych se cítil dotčen,“ dodal.
Výzkum provádělo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd. Výzkumníci se ptali 1037 Čechů starších patnácti let, které vybírali pomocí kvótního výběru.
