Výsledkem výzkumu je několik indexů, které zachycují vývoj společenských postojů a nálad v aktuální situaci. Indexy jsou míra strachu, důvěra v představitele státu, výhled obyvatel na průběh a vývoj pandemie, reálný dopad situace na obyvatele a vlastní zkušenost s výskytem nemocí či nemocných v blízkém okolí.
Aktuální postoje a nálady v pandemii koronaviru.
„Rozdíl mezi postoji obou národů je vidět i v indexu pesimismu, kde se pravděpodobně mimo důvěry ve stát promítá i obecná rozdílnost povah a emocí. Když se podíváme na čísla podrobněji, vidíme, že nejvíc panikaří slovenské ženy a lidé z malých slovenských obcí. Nad věcí jsou čeští muži,“ shrnují výzkumníci z European National Panels.
„Slováci jsou vždy ve srovnání s Čechy emotivnější, otevřenější, většinou emotivnější a také prudší. Jsou prostě blíž k Balkánu. Věci více prožívají a umí je pojmenovávat,“ vysvětluje výzkumník Jan Tuček.
Pode výzkumníků je zřetelný rozdíl i v důvěře ve stát mezi vysokoškoláky a lidmi s nižším vzděláním. V Česku je rozdíl nejnižší, na Slovensku naopak nejvyšší.
Epidemie koronaviru |
„Vysvětlit větší důvěru Slováků ve státní aparát je komplikovanější. Pokud bych chtěl jen hádat bez opory v datech, může to být tím, že jsou těsně po volbách a není úplně jasné, komu vlastně více věří, jestli vládě minulé či budoucí. To samé by mohlo platit ve vztahu k osobě prezidentky, zatím uplynulo málo času a Zuzana Čaputová nemohla udělat mnoho chyb a postavit proti sobě určitou část společnosti,“ shrnul Tuček.
Výzkum bude mapovat postoje a nálady ve společnosti v pěti evropských zemích. Mimo Česko také v Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Slovensku.
