Portál Duchod.cz popsal případ muže, který měl syna po padesátce, ale s přítelkyní mu vztah nevydržel. Když muž – říkejme mu třeba Daniel – nastoupil do starobního důchodu, dostával měsíčně 13 tisíc korun. I tak zvládal platit výživné 2 500 korun a k tomu ještě dávat synovi kapesné 1 500, protože si k penzi přivydělával.
Nyní je Danielovi 67 let a jeho syn stále studuje. Senior ale kvůli zdravotním komplikacím již nezvládá chodit na brigády, proto by byl rád, kdyby mohl platit méně. Jeho někdejší partnerka o tom ale nechce ani slyšet, přestože na tom není finančně špatně. Jedinou cestou, jak by se z patové situace mohl dostat, je požádat soud o snížení výživného.
Podobných případů je na internetu více. Výše výživného, případně jeho snížení záleží na rozhodnutí soudců. Většinou při stanovení výše alimentů zohledňují hlavně částku, kterou důchodce dostává od státu.
Odpovídá tomu i rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 v případu rozvodu manželů Paroubkových. Soudkyně Irena Bartoníčková v polovině dubna stanovila někdejšímu premiérovi Jiřímu Paroubkovi výši výživného pro jeho dceru na 10 tisíc korun.
Paroubek má platit na dceru deset tisíc, soud ji svěřil do péče matky |
„Dle stávající judikatury, pokud osoba dosáhne starobního věku, je, dalo by se říct, její dobrou vůlí, zda podstupuje nějakou další výdělečnou činnost. Je jaksi limitována výší starobního důchodu a skutečností, že dosáhla toho věku. O tom byl mezi účastníky spor. Jinak by se rozhodovalo o výši výživného, pokud by byla střídavá péče,“ zdůvodnila svůj verdikt Bartoníčková.
Rozhodnutí zatím není pravomocné a Paroubek se proti němu pravděpodobně odvolá. Argumentuje totiž, že od státu dostává měsíční důchod pouze 25 tisíc korun.
Výše výživného by měla být konstantní, míní advokát
Kolik penzistů v Česku celkem platí výživné, státní úřady neevidují. „Míra vyživovací povinnosti je dána příjmy a posléze i majetkem povinného. V tomto případě je to v první řadě důchod. Pokud jsou tam nějaké náhodné příjmy, tak je nelze zohlednit, ale pokud by to byly ‚náhodné pravidelné příjmy‘, tedy že by to mělo nějakou relevanci, tak by se to muselo zohlednit,“ řekl iDNES.cz advokát Tomáš Sokol.
Upozornil, že děti mají právo na stejnou životní úroveň jako rodiče. „Pokud by z majetku byly výnosy, nebo pokud by rodič neměl příjem, tedy ani důchod, ale měl by rozsáhlý majetek, tak v tom případě by soud mohl dospět k závěru, že může část majetku prodat a z toho plnit vyživovací povinnost,“ konstatoval Sokol s tím, že si to dovede představit, ale byla by to velká výjimka. Soudy každopádně nemusí zkoumat majetek rodičů automaticky.
Vyjasnění a sjednocení praxeMinisterstvo spravedlnosti loni vypracovalo rozsáhlou analýzu, která se věnuje i rodičům platícím výživné, jejichž hlavním zdrojem příjmu jsou pouze dávky od státu. Resort nicméně přiznává, že v této oblasti panují nejasnosti. „Pracujeme tedy na návazném materiálu, který by měl přispět k vyjasnění a sjednocení praxe,“ uvedla mluvčí úřadu Lucie Machálková. |
Soud podle advokáta Jiřího Peškeho stanovuje výši výživného na základě konkrétních skutečností a liší se to případ od případu. „Vodítkem je vždycky starobní důchod a pokud má důchodce nějaký přivýdělek, tak k tomu soud může a nemusí přihlížet,“ shrnul pro iDNES.cz Peške.
Rozhodnutí soudu v případě Paroubkových uvítal. Výše výživného by podle něj měla být konstantní, a proto není dobré ji opírat o přivýdělek z brigády. Důchodce totiž může přestat pracovat ze zdravotních důvodů i z vlastní vůle, proto by podle Peškeho měl soud primárně zohlednit výši penze.
Doporučující tabulky nejsou závazné
Soud podle Peškeho nemůže nikoho tlačit, aby prodával nemovitý majetek. V případě, že rodič má nižší příjmy a zároveň vlastní velkou sbírku obrazů nebo známky, tak by ale po něm mohl žádat, aby se něčeho z toho vzdal.
„I v tomhle případě se samozřejmě musí zkoumat majetková situace matky. Na druhé straně, i kdyby matka byla milionářka, tak to neznamená, že by tím pádem vyživovací povinnost otce neexistovala,“ upřesnil Peške.
Soudy se při stanovení alimentů mohou opírat o doporučující tabulky udávající výši výživného v procentech čistých příjmů, nejsou ale závazné. „Zaznamenali jsme i případy, kdy byla výše vyměřeného výživného neadekvátně nízká vůči příjmům rodiče, který měl alimenty platit, zároveň však byly tyto alimenty vysoce nad běžným průměrem,“ uvedla konzultantka programu Vasevyzivne.cz Iveta Novotná.
V souvislosti s tím připomněla rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2015: „Rodiče s nadstandardními příjmy mohou platit i nadstandardně vysoké výživné na své děti, nicméně jeho výše musí mít určité hranice. Zákonem zaručená stejná životní úroveň rodičů a dětí neznamená, že děti musí mít k dispozici stejné množství finančních prostředků jako jejich rodiče, kteří mohou v rámci realizace svého práva na výchovu rozhodnout, s kolika penězi má jejich dítě v tom kterém věku samo hospodařit.“
Novotná je ráda i za možnost valorizace výživného ve chvíli, kdy se změní životní situace jednoho z rodičů. Podle ní je lepší, aby jeden z rodičů platil méně, než aby se zadlužil nebo na dítě neplatil vůbec. Upozornila ale na nedostatečnou rychlost soudů. „V této věci chce tedy Asociace neúplných rodin co nejrychleji zajistit otevření dialogu a navrhnout cesty, jak tuto situaci změnit,“ dodala konzultantka.
