Obě novinky přichystal resort spravedlnosti a mají za cíl dostat co nejrychleji peníze k dítěti. „Přijde mi důležité zbytečně nekriminalizovat rodiče, protože neplatí. Když jsou ve vězení, mohou peníze mnohem hůř vydělávat. Podobné je to se záznamem v trestním rejstříku, kdy končí v šedé ekonomice,“ vysvětluje náměstek ministra Karel Dvořák (STAN).
Podle Erika Žákovce z fondu SOS výživné lidé v Česku dluží na alimentech zhruba sedm miliard korun. „Stát nemá místa ve věznicích, tak tam nechce posílat neplatiče a vymýšlí na ně nový bič,“ hodnotí přeprodávání dluhů Žákovec.
Změna výživného má platit i zpětně, to má být pravidlo, rozhodl Ústavní soud |
Experti očekávají, že obchodníci budou dlužné částky skokově navyšovat kvůli vlastnímu zisku. Podle náměstka ministra spravedlnosti Karla Dvořáka (STAN) je takzvané postoupení pohledávek, tedy odprodej dlužného výživného, drobnějším opatřením, díky němuž se ale peníze k dítěti dostanou. A navíc rychleji.
„Prodat je bude možné jen za plnou hodnotu těch dluhů,“ zdůrazňuje Dvořák, podle kterého samoživitelé a jejich děti na přeprodeji nebudou tratit. Ministerstvo už dříve vysvětlovalo, že novinka bude mířit především na ty, kteří peníze mají, ale platit druhé straně odmítají.
„Bude se kšeftovat“
Podle dluhových expertů se sice samoživitelé rychleji dostanou k penězům, ale půjde o „vodu na mlýn“ byznysu s dluhy. Pohledávky mohou být atraktivní především pro agentury, které už nyní dluhy vymáhají ve velkém, a tím pádem mají nižší náklady na právníky a celou proceduru.
Dlužné výživné má navíc přednost při splácení, takže peníze dlužníka míří na tyto pohledávky jako první. „Odměny pro inkasní agentury nejsou regulované, takže výsledná dlužná částka neplatiče může skokově narůstat. Bude to jediná cesta k zisku,“ míní Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení. „Agenturám na neplatiče nejvíc fungují pohrůžky, agrese, samy to v minulosti připouštěly,“ dodává.
Dluhový poradce Člověka v tísni Daniel Hůle je přesvědčený, že samoživitelé budou pohledávky postupovat. Stačí, aby je někdo oslovil. „Nemají často znalosti, čas ani sílu vymáhání dluhů řešit a právníky a exekutory shánět. Nebo jsou v kleštích kvůli tahanicím o děti. Pro agentury to bude atraktivní kvůli přednostnímu splácení, kšeftovat se s tím bude,“ tvrdí Hůle.
Výkonná ředitelka Asociace inkasních agentur Jana Tatýrková je ale k obchodování s alimenty skeptická. Třeba i kvůli tomu, že samoživitelům musí kupující zaplatit plnou částku, a nemá tedy z nákupu profit. Dosud se pohledávky přeprodávají za nižší cenu, než je výše dluhů.
Až pětina čistého příjmu na alimenty. Resort představil pravidla výživného |
„Nedokážu si představit, že inkasní agentury budou mít o takové pohledávky zájem. Exekutor může třeba zabavovat řidičský průkaz, agentura ne. Nevím, jak by se tedy někomu dalšímu povedlo dluh vymoci. Ale ráda se nechám překvapit,“ říká Tatýrková.
„Je to zastírací manévr státu“
Podle Hůleho sice nejde o nejšťastnější model, ale je akceptovatelný. „Protože stát prodlouží placení náhradního výživného ze čtyř až na šest let,“ připomíná Hůle další novelu, kterou bude projednávat Senát.
Náhradní výživné je státní dávka pro samoživitele v maximální výši tří tisíc korun za měsíc. Lidé, kteří ji chtějí pobírat, musí prokázat, že druhému rodiči uložil alimenty platit soud, ale on je nesplácí vůbec nebo ne v dostatečné výši.
Stát na náhradním výživném vyplácí stále víc, i tak je to dál pod odhadem |
Od zavedení dávky náhradního výživného v roce 2021 už stát vyplatil 735 milionů korun. Škoda na neplaceném výživném je ale podle policie vyšší, za stejné období je to více než miliarda. Navíc trestným činem se neplacení výživného stává až po čtyřech měsících a ne všechny rodiny se na policii obrací.
Podle Erika Žákovce z nadačního fondu SOS výživné aktuálně lidé v Česku dluží na alimentech odhadem asi sedm miliard korun. Sám nepředpokládá, že tam, kde nezafungoval exekutor, uspějí obchodníci s pohledávkami. „Vnímám to jako zastírací manévr státu, který si tím chce řešit vlastní problém. Nemá místa ve věznicích, tak tam nechce posílat neplatiče a vymýšlí na ně nový bič,“ hodnotí Žákovec.
„Stačí říct, že máte právníka“
S jinou taktikou má zkušenost Markéta Nováková, ředitelka Nadace Badokh. Ta působí v Praze při stejnojmenné advokátní a daňové kanceláři. „Nabízíme samoživitelkám bezplatné právní zastoupení a okamžitou bezúročnou půjčku. Splácí ji tak, jak peníze posílá dlužník,“ vysvětluje Nováková.
„Ženám ale stačí, když řeknou, že mají právníka. Máme zkušenost, že pak peníze od exmanžela dostanou obratem. V jednom případě to bylo jednorázově splacených 11 tisíc korun, přestože tomu až do našeho zásahu předcházely vleklé spory,“ přibližuje.
I v luxusu platí rovnost. Ústavní soud se zastal ženy v milionovém výživném |
Nováková dodává, že ve sporech bývalých partnerů se tak jednoduše změní mocenské postavení samoživitelek. Podle ní novinka s postupováním pohledávek může přinést stejný efekt. „Je ale otázka, kdo se toho ujme, apeluji na společenskou odpovědnost prestižních firem. Může to být i neziskový sektor. A férové by bylo, aby všichni měli dostatek informací, tedy i dlužník. A přesně věděli, kde může nastat jaké riziko,“ dodává.
Jestli se však změny stihnou „odklepnout“ ještě za stávajícího rozložení politických sil, není jisté. Poslanci se v tomto volebním období scházejí tento týden a pak už jen na přelomu května a června. Když by zákony Sněmovna projednat nestihla, mohou „spadnout pod stůl“, pokud si je nově zvolení politici nebudou chtít převzít.
Zákony k alimentům: co se aktuálně děje● Novela občanského zákoníku má umožnit postoupení (odprodej) pohledávek na výživném vymahačům a zavést vyšší úroky z prodlení. Aktuálně je před třetím čtením ve Sněmovně. ● Novelu trestního zákoníku, podle níž by neplatiči alimentů už nekončili ve vězení, projednávali poslanci včera ve druhém čtení ze tří. ● Novela o reformě sociálních dávek od července prodlužuje vyplácení náhradního výživného státem ze čtyř na šest let. Sněmovnou již prošla, nyní ji projedná Senát. |
S přispěním Barbory Doubravové a Roberta Oppelta
