„Samozřejmě – musí se to umět, a když chce učitel dítě vystihnout a něco o jeho školní práci opravdu sdělit, je to dřina. Známku máme zažitou, učitel se může utéct třeba k průměru, je to až na výjimky jednodušší,“ říká Mertin.
Rodiče jej přitom za námahu často neocení a bombardují ho dotazy na to, co to tedy znamená – jestli je to jednička, nebo čtyřka.
Ministr Plaga předal vysvědčení na brněnské škole, kam sám chodil |
„Když o tom přemýšlím, ono vlastně to ani není tak, že rodiče chtějí známky. Chtějí jedničky a dvojky. Je to pro ně jasná, stručná a uchopitelná informace, že je jejich dítě úspěšné,“ říká ředitel Školy K. V. Raise v Lázních Bělohrad Jaroslav Jirásko. Sám se proto ke známkám vrátil, i když psaní vysvědčení považuje za každoroční utrpení.
Z principu neznámkují v Montessori školách, tam však mají výhodu v tom, že rodiče se slovním hodnocením počítají.
„Hodnotí se průběžně, takže i když nevidíme klasické známky, naše děti vědí, jak na tom jsou. To je mnohem víc než nějaké číslo,“ myslí si Soňa Havlíčková, která má dvě děti v pražské Montessori škole Andílek.
Kluci mají horší známky
Potíže se známkami ukazují například výzkumy, které se zaměřují na rozdíly ve známkách mezi dívkami a chlapci.
Andělé i nacistické orlice. Vysvědčení během staletí prošlo řadou proměn![]() |
„Chlapci mají v testech z matematiky v průměru lepší skóre než dívky,“ konstatuje například studie Daniela Münicha a Tomáše Protivínského z think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Známky však mají lepší holky – trojkař tak může umět matematiku stejně dobře jako dívka, která má na vysvědčení dvojku.
„Důležitější než známka na vysvědčení je, aby učitel dítě hodnotil průběžně,“ říká Mertin. Pokud jsou známky na vysvědčení překvapením, selhání je spíše na straně učitele a rodiče, než na straně dítěte.