Proto se mu nelíbí aktivity jako Holešovská výzva, které jsou podle něj a priori namířeny proti demokratické politice. Rýpl si také do odborářů, když ve svém hodinovém vystoupení před necelými dvěma stovkami studentů kritizoval výzvy k "paralyzování státu" či "okupování úředních budov".
Před studenty předstoupil Zeman usměvavý a opálený s přednáškou nazvanou "Proměny české politiky v posledních dvaceti letech a jejich vliv na českou společnost!. Politiku po roce 1989 rozdělil Zeman na tři fáze - původních euforických iluzí, pozdějšího idealismu a současného cynismu.
"Přes veškeré sponzorské aféry, přes Pepy z Hong Kongu a jiné, stranám o něco šlo, prosazovaly své základní hodnoty," hájil Zeman dřívější politické soupeření mezi pravicí a levicí, které se podle něj později vyprázdnilo. V době, kdy byl předsedou vládu, byla přitom opoziční smlouva, na níž se dohodl s Václavem Klausem, kritiky označována za příklad politického cynismu.
Jako příklad úpadku současné politiky vidí Zeman Věci veřejné, které se před volbami proklamovaly jako antikorupční strana. A za exemplární ukázku politického cynismu označil bývalou šéfku klubu VV Kristýnu Kočí.
O církevních restitucích ať je referendum, přeje si Zeman
Bývalý premiér, jemuž chtějí jeho příznivci nasbírat potřebných 50 tisíc podpisů, aby mohl kandidovat na Hrad, zpochybnil před studenty Právnické fakulty Univerzity Karlovy chystané církevní restituce. Míní, že rozhodnout o nich by neměl parlament, ale všichni občané v referendu.
"Jsou snad občané natolik zaujatí, že by nedokázali tuto otázku kvalitně rozhodnout?" prohlásil Zeman. Lidé mají podle něj právo říci, zda mají pravdu více ti, kdo říkají, že církve byly okradeny, nebo spíš ti, kdo argumentují, že majetek, o nějž jde, církve nevlastnily, ale měly ho už od doby císaře Josefa II. pouze v pronájmu.
Když student, který se představil jako Martin, namítl, že Ústavní soud už jasně řekl, že majetek by měl být církvím vydán, opřel se Zeman i do Ústavního soudu, který podle něj rozhoduje i o věcech, které by řešit neměl. "Nemá právo měnit ústavní zákony, neměl by rozhodovat o platech soudců nebo o věcech, které souvisí se státním rozpočtem," vyjmenoval Zeman. A dodal, že aniž by chtěl politikům napovídat, mají v ruce jeden nástroj - změnit zákon o Ústavním soudu.
Média jsou požírači mrtvol, rýpl si expremiér do novinářů
A nebyl by to snad ani Zeman, kdyby neoprášil své oblíbené téma - kritiku novinářů. "Média se řídí katastrofami, jsou to požírači mrtvol, zajímají je hlavně vraždy, sebevraždy, dopravní nehody," tvrdil bývalý premiér. Novináři podle něj vytvářejí mediální fikci, jakousi virtuální realitu - ne nepodobnou zrcadlům v bludišti na pražském Petříně.
"Vliv médií je ale přeceňován. Lidé se rozhodují více podle stavu vlastní peněženky," vyprávěl studentům Zeman. Kromě církevních restitucí, smyslu Senátu či vlivu médií odpovídal i na otázku, zda rozum a chtíč mohou být natrvalo v opozici. Zeman chvíli přemýšlel a pak si vypomohl historickým příměrem. "Srdce má své důvody, kterým rozum nerozumí. Madam Pompadour ovládala politiku lépe než různí impotentní Ludvíci," řekl Zeman.
Přidal několik myšlenek, které opakuje již řadu let - že stačí jednokomorový parlament, že v boji s korupcí jsou nutná majetková přiznání či že účast ve volbách by měla být povinná a lidé by měli vybírat kandidáty napříč stranami.
A kde vidí Zeman hlavní úkol pro příštího prezidenta? "V zasypávání příkopů, tam kde to jde," prohlásil bývalý premiér.
Přitom byl sám byl v minulosti politikem, který veřejnost polarizoval, podobně jako současný prezident a dříve Zemanův soupeř i smluvně-opoziční souputník Václav Klaus. S výsledkem své mise mezi studenty práva mohl být ale nakonec Zeman spokojen. Sklidil bouřlivý potlesk, který se nezdál jen jako zdvořilostní.
