České vysoké školství je díky rozsáhlé autonomii světem pro sebe. Více se o něm veřejnost dozví jen tehdy, když jeho kultura a praktiky vstoupí do veřejného prostoru. Tak tomu bylo se skandálem s cizojazyčnými doktorskými tituly na Mendelově univerzitě, který rozvířila kandidatura Danuše Nerudové na prezidentku, nebo dlouhodobě nepřijatelné veřejné vystupování děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Miroslava Ševčíka. To jsou ale jen pověstné vrcholky ledovce, pod nimiž se skrývá neefektivní systém rozbujelé akademické samosprávy.
Zapomíná se na to, že vysoké školy jsou v prvé řadě vzdělávací instituce, nikoli trenažéry demokracie.
