Výzkumník Tomáš Lintner se zabýval analýzou dvaceti studií o vlivu stipendií, které zkoumaly přes 20 tisíc studentů.
Prokázalo se, že motivační stipendia sice napomáhají tomu, aby studenti získávali více kreditů a měli lepší výsledky u zkoušek, ale neplatí to pro všechny. „Problém je, že typ pobídek, u kterých je počet příjemců omezen, je podle aktuálních výzkumů přínosný jen pro studenty s nadprůměrným prospěchem. Pro ty, kteří na vysokou přicházejí s horšími známkami už ze střední, mohou být tato stipendia dokonce demotivační,“ upozornil Lintner.
Děje se to, protože si nevěří, zjistil výzkumník. Vyvrátil tedy tvrzení, že tato forma finanční podpory více přináší studentům s nižšími příjmy. Univerzity si to dosud mohly myslet, protože neprověřily, zda je systém udělování stipendií, za která školy utrácejí ročně miliony korun, účinný.
Nižší stipendia, kratší semestr či distanční výuka. Univerzity začínají šetřit |
„Systémy motivačních stipendií nejsou založené na datech, většinou se jejich účinnost nevyhodnocuje, a hlavně – samotní studenti univerzit o nich často ani nevědí,“ vysvětlil Lintner.
Ze studie podle něj vyplynulo, že „je výhodnější poskytovat pobídky s nižší částkou dosažitelnou pro větší počet studentů než pobídky s vyšší částkou, na které dosáhne jen malá část zájemců“.
Metaanalýza obsahovala asi 20 studií ze zahraničí s přes 20 tisíci respondenty. Například v USA jde každý rok na motivační stipendia přes 20 miliard dolarů. Lintner kvůli nedostupnosti nepracoval s daty z českých vysokých škol, což podle něj potvrzuje, že se tu s vyhodnocováním efektivity stipendií nepracuje.
