Studenti Lékařské fakulty Univerzty Karlovy v Hradci Králové

Studenti Lékařské fakulty Univerzty Karlovy v Hradci Králové | foto: Archiv LF UK Hradec Králové

Uchazečů je málo, škol mnoho. Na vysokou se dostane skoro každý

  • 569
Uchazečů o studium na vysoké škole je vlivem slabých populačních ročníků maturantů málo, škol v Česku naopak mnoho. Lidé, kteří se budou letos na vysoké školy hlásit, tedy mají velkou šanci, že uspějí.

Maturovat budou stejně jako v předchozích letech slabé populační ročníky a dostane se tak skoro na každého.

„Demografický pokles pociťují prakticky všechny vysoké školy v České republice, stejně tak VUT,“ potvrzuje Radana Koudelová, mluvčí Vysokého učení technického v Brně.

Podle poslední analýzy, kterou provedla společnost Tutor, letos z více než 90 tisíc přihlášených na vysoké školy v Česku uspělo 84 procent. V roce 2012 to bylo 75 procent a třeba ještě v roce 2002 jen 62 procent.

A to i přesto, že se počet veřejných škol již dlouhá léta nemění a za poslední roky se snížil počet soukromých škol – v roce 2014 si mohli lidé vybírat ze 44, v roce 2018 jich bylo už jen 36.

Někteří přihlášení uspěli loni u více přijímacích zkoušek. Mají obtížnou volbu. Nemají podle čeho se zorientovat. „Kvalita a hlavně obsah studia jsou dány tím, jak dobře nebo špatně svou práci vysoké školy dělají a zda adekvátně reagují na potřeby měnícího se okolního světa. Bohužel se tomuto tématu u nás nikdo moc analyticky nevěnuje, stát určitě ne, takže se o vývoji tohoto fenoménu skoro nic neví,“ domnívá se Daniel Münich z výzkumného institutu CERGE-EI, jenž řadí české vysoké školy podle toho, jak úspěšné jsou ve vědeckých výstupech.

Ucelený žebříček úspěšnosti škol, podle kterého by se uchazeči mohli rozhodnout, však neexistuje. „Kvalita vzdělání se má odvozovat od úspěšnosti absolventů na trhu práce a v životě,“ dodává Münich.

Vodítkem může být proto nezaměstnanost absolventů. Dlouhodobě se ukazuje, že vysokoškoláci se dlouho na úřadě práce neohřejí, obvykle záleží spíše na oboru. Nejmenší nezaměstnanost mají podle analýz ministerstva školství absolventi lékařských a pedagogických fakult.

Podle společnosti Tutor by mohlo rovněž napovědět, kolik procent přijatých na danou školu se na ni nakonec také zapsalo. To může ukazovat, jak moc považují budoucí studenti instituci za prestižní. Nejlépe si vedla Vysoká škola ekonomická v Praze, kam nastoupilo 94 procent přijatých.

Slabý ročník maturantů

Vysoké školy dopředu s populačním poklesem počítaly a některé se na situaci připravily.

„Masarykova univerzita na očekávaný pokles populační křivky včas reagovala a už před několika lety zahájila cílené snižování počtu studentů,“ vysvětluje mluvčí školy Tereza Fojtová.

Zatímco v roce 2011 studovalo na Masarykově univerzitě 44 tisíc studentů, aktuálně jich je zhruba 31 tisíc. „Díky tomu se podařilo zlepšit také ukazatel počtu studentů připadajících na jednoho učitele, kteří se tak mohou jednotlivým studentům věnovat intenzivněji,“ vysvětluje mluvčí.

Jiné školy se ale v posledních letech výrazně nezmenšily. To je případ Univerzity Karlovy. „Žádný výrazný pokles zájmu ze strany studentů na UK nepociťujeme,“ říká Petr Podzimek z rektorátu univerzity, která měla v roce 2011 více než 49 tisíc studentů, loni jich bylo zhruba o 4 tisíce méně.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video