Studenty právnické fakulty Karlovy univerzity šokovala sebevražda jejich čtyřiadvacetiletého spolužáka poté, co neuspěl u jedné ze tří částí státnic. Zatímco v budově vysoké školy hoří svíčky u jeho portrétu s černou páskou, psychologové, jejichž zkušenosti iDNES.cz zmapovala, varují, že jde sice o extrémní případ, ale pomoc s duševními potížemi dává najevo stále více kolegů mladého muže. A to napříč českými vysokými školami.
Psychologická centra, která univerzity na pomoc studentům zřizují, fungují na hranici své kapacity. Někteří se však odbornou pomoc zdráhají využít a raději si obstarávají léky ze zahraničí nebo se s tlakem ze zkoušek či hledání zaměstnání pokoušejí bojovat svépomocí. Například v uzavřených skupinách na sociálních sítích.
Podle údajů českých vysokých škol, které redakce shromáždila, ale přesto výrazně roste právě zájem studentů o psychologickou pomoc na jejich alma mater. „Celkově naše centrum poskytlo 380 konzultací v roce 2017, 453 konzultací v roce 2018. V prvních pěti měsících roku 2019 jsme poskytli už 230 konzultací. Poptávka má rok od roku vzrůstající tendenci,“ konstatovala například mluvčí Vysokého učení technického v Brně (VUT) Valerie Táborská.
„Zájem je stabilně velký, převyšující kapacitu poradny. V průběhu semestru poskytnou poradci téměř 300 konzultací,“ dodala za ČVUT vedoucí Centra informačních a poradenských služeb Taťána Cihlářová.
Většina trápení se odehrává jen v hlavě. Rady přicházejí přes Facebook |
Jako jeden z nejzásadnějších důvodů psychických problémů přitom při sezení u odborníků mladí lidé uvádějí právě stres ze zkoušek a studia. „Začal jsem cítit určitou deprivaci z prostředí, ve kterém trávím obrovské množství času. Například před zkouškou mě dokázalo vystresovat to, jak nevyrovnaná jednotlivá zkoušení jsou. Na některá si jde člověk skoro pokecat. Ale u jiných jsem byl na pokraji zhroucení,“ vzpomíná dnes už vystudovaný právník Martin.
Náročnost zkoušek a jejich nápor na více aspektů psychiky potvrzuje i psycholog Vít Čelikovský z pražského Centra Hladina. „Inteligence je pouze jeden z mnoha předpokladů k úspěšnému studiu na vysoké škole. Každá zkouška měří mimo znalostí také frustrační toleranci. Tedy to, jak v současnosti zvládáme tlak,“ vysvětluje psycholog.
Školy nabízí pomoc, kapacita je omezená
Právník Martin nakonec sám vyhledal odbornou pomoc. A paradoxně dodává, že jako hotový právník s velkou zodpovědností v práci se cítí lépe, než když řešil „jen“ vysokoškolské zkoušky. „Dlouho jsem se za to styděl, ale začal jsem brát léky na úzkosti. Teď mimo školu se cítím daleko lépe,“ dodal Martin.
Co dělat v náročné situaciPomoc nabízí vysokoškolští poradci – můžou sami poradit a případně předat kontakt na odborníky. Informace o univerzitních centrech mají vysoké školy na svých webových stránkách Pomoc nabízí i studentská hnutí. Například Dávám židli do kruhu, Nevypusť duši. Braní léků na podporu psychiky je vždy dobré prokonzultovat s lékařem. Nejenže předepíše bezpečná léčiva, ale naordinuje správné množství V Česku funguje rozsáhlá síť psychologické a psychiatrické péče. Návštěvu může doporučit lékař, mnohdy to ale není potřeba. Sezení u psychologa je anonymní, mnohdy se ani nezanáší do lékařské dokumentace. |
Čeští studenti stále častěji slyší diagnózu deprese nebo úzkostí. Odborníci varují, že tyto stavy mohou být nebezpečné. „Okolím často bagatelizované obtíže jsou onemocněními, která se bez patřičného přístupu zhoršují. Bohužel u studentů mohou vést k selhání ve škole a celoživotnímu pocitu méněcennosti. Ne vše lze vyřešit radou „zatni zuby a vydrž to“. Se zlomenou nohou také nepůjdete na tělocvik a těžko můžete očekávat, že vám v běžném provozu sroste,“ upozorňuje psycholog Čelikovský.
Rostoucí vytíženost školního psychologa pozorují i na Univerzitě Karlově, kde k nedávné tragédii došlo. Přímo právnická fakulta vlastní psychology nemá. Škola se však dušuje, že pomoc je k dispozici v celouniverzitním centru. To pracuje na hraně kapacity, bez ohledu na to, zda je zkouškové období či ne. „Naše služby jsou kapacitně vytížené po celý rok. Počet studentů, kteří vyhledávají služby poradny, narůstá,“ uvedl za nejstarší českou univerzitu mluvčí Václav Hájek.
V minulém roce poskytlo poradenské centrum studentům Karlovy univerzity celkem 698 hodin svých služeb. Za necelý půlrok letošního roku to je přitom už 474 hodin.
Čísla ovšem nejsou zcela vypovídající. I kvůli vytíženosti školních poraden mnozí studenti míří rovnou do soukromých ordinací psychologů a psychiatrů. Zkušenost s tím má i psycholog Čelikovský. Mezi jeho klienty tvoří studenti celou jednu pětinu. „Studenti nyní více vyhledávají odbornou pomoc, netrpí sami doma. Příčin problémů je více. Vysokoškolák se často ocitá v mnoha nových náročných situacích - studuje v cizím městě, vše je na jeho zodpovědnosti. Střední školy připravují své studenty na systém vysokoškolského studia minimálně,“ poznamenává Čelikovský.
Většina soukromých ordinací sice spolupracuje se zdravotními pojišťovnami, jenže v případě schůzek hrazených pojišťovnou jsou delší čekací doby na objednání. Pokud tedy má člověk pocit, že pomoc potřebuje akutně, musí si terapii zaplatit ze svého. Jedno sezení se pohybuje nejčastěji kolem šesti až osmi set korunami.
Na Facebooku si radí a prodávají léky
Studenti se tak snaží si pomáhat i navzájem. Místo reálného kontaktu však často využívají anonymnějšího prostředí sociálních sítí. iDNES.cz na Facebooku zmapovala několik skupin, v nichž se studenti o svých problémech debatují.
„Občas se objeví i zpráva, že někdo přemýšlí nad sebevraždou. Ostatní členové skupiny ale dokážou poradit, často jsou totiž ve stejné situaci. A někdy je vlastně jednodušší říct o trápeních někomu cizímu,“ přibližuje studentka medicíny Petra. Ve skupinách si tak studenti dávají tipy na nejbližší pomoct, ale i radí s kombinacemi léků proti bolesti či úzkostem. iDNES.cz narazila i na nabídky zprostředkování prodeje léků, které v Česku nejsou bez dobrozdání lékaře k dispozici.
Podle průzkumu agentury STEM/MARK užívá léky každý pátý student. Většinou jde o léky proti bolesti, někteří však sahají po antidepresivech a lécích ulevujících od stresu. Ne každý student má ale odvahu jít k lékaři. Léky se tak snaží shánět jinak. „Už při mém studiu jsme si objednávali léky na soustředění a proti stresu z Anglie. Nejsou tam na předpis, připlatit za poštovné nebylo při větší skupině lidí takový problém,“ vzpomíná Martin.
Sebevraždy mladistvých v ČeskuV Česku je míra sebevražednosti podle dat Světové zdravotnické organizace nad průměrem Evropské unie, a i nad celosvětovým průměrem. Počet sebevražd navíc začal v Česku po roce 2008 opět stoupat poté, co od roku 2000 s jedinou výjimkou v roce 2003 klesal. Mezi mladými lidmi mezi 15 a 29 lety je sebevražda druhým nejčastějším důvodem smrti. V roce 2017 si v Česku vzalo život 100 mladistvých, o rok dříve to bylo ještě o jedno více. |
Vysoké školy se ovšem pokoušejí studenty přesvědčit, že jim dokážou pomoci. Například Masarykova univerzita i proto nedávno spustila osvětovou kampaň. Brněnská škola stejně jako ostatní školy informuje o své psychologické poradně při zápisu, na studenty však cílí i skrz internet pomocí kampaně Jsem jedno ucho. Jde zároveň o stejnojmenné poradenské centrum, které nově začalo na univerzitě fungovat. Strasti studentského života se pokouší vedení univerzity zmírnit praktickými radami s problémy, ale i psychologickou pomocí.
„Snažíme se informovat studenty, že jsme připraveni jejich problémům naslouchat a pomoci s jejich řešením. Jako součástí psychologického poradenství mohou studenti zdarma využít až pět konzultací u psychologa,“ uvedla mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová. V loňském roce na univerzitě proběhlo celkem 678 konzultací s psychologem.