Po 4 letech si stejně člověk nic z toho co se "nadrtil" nepamatuje. Umí jen to, co nějak využívá.

Diskuse se přesunula od SZZ obecně ke studiu. Jen několik poznámek.

To, zda se absolvent VŠ něco naučil závisí na mnoha věcech, podstané je, že závisí jak na studentech, tak na vyučujících. Studenty lze zhruba rozdělit do 3. kategorií, pro jednoduchost vynechávám jako zvláštní kategorii zahraniční studenty studující v češtině:

1. Student má o obor zájem a má pro něj předpoklady - nejlepší, ale poměrně řídký jev. Většinou pokračují na doktorandské studium.

2. Student nemá o obor zájem, chce (nebo potřebuje) titul, může i nemusí mít předpoklady - není příliš častý, alespoň na technických oborech. Domnívám se, že je častý na humanitních, kdy řada míst ve státní správě je vázána na VŠ titul.

3. Student o obor nemá zájem, předpoklady mít může a nemusí. Má obvykle řadu aktivit (sport, umění, opačné pohlaví) a často pracuje na DPP, DPČ nebo OSVČ a využívá jakýchsi daňových výhod. Jedná se o poměrně častý jev, snaží se studium si užít a prodlužovat co to jde.

Co se týká vyučujících, jako u všech činností, jsou různé úrovně. Většina jich alespoň v počátku bere svoje poslání vážně. U některých, zvláště zaměřených na vědeckou práci, pak výše uvedená struktura studentů vede po čase k desiluzi. Když jsem na VŠ začínal, zkušenější kolega se mi zeptal. "Ty je taky vyhazuješ? Ale oni se tě vrátí!". A měl pravdu...

Ještě k poslednímu bodu. Často v diskusi padlo, že nejlepší je vzít každého a pak to prosít u zkoušek. Má to několik vad. Při současném kreditním systému se zcela hloupý a neaktivní student může držet několik let a brzdit výuku. Navíc úspěšnost je na školách bedlivě sledována a pokud je moc neúspěšných, prvním viníkem, nebo alespoň sprostým podezřelým, je přednášející. Na většině škol jsou různé anonymní studentské ankety hodnotící přednášející. Vzhledem k výše uvedenému je asi jasné, jak dopadají, i když to nelze říci obecně, studenti ad. 3 se většinou buď neúčastní, nebo to berou jako kolektivní zábavu.

Nevadilo by mi, kdyby se ty okruhy u státnic zrušily. Člověku tak odpadne stres a soustředí se na obhajobu kvalifikační práce. Vyhazovat by se mělo u zkoušek jednotlivých předmětů.

Pamatuju si, že nejtěžší byly pro mě bakalářské státnice a nejlehčí ty doktorské. Protože už jsem měl všechno v malíku. :-)

Objevují něco, co už v roce 1973 praktikovali na ČVUT v Praze; obhajoba diplomové práce a další tematické dotazy od členů komise podle jejich uvážení, vše cca 60 minut.

Ten monolog si pamatuju, zkoušejícímu upadla propiska a už ji ani nezvedal.

Máme 67 vysokých škol s obratem 70 miliard ročně. Dobrý business... Vyhození studenti způsobují státu ztráty. Není lepší zapracovat na přijímačkách? Jenže, baroni, to by příjmy byly jaký???

Žádné přijímačky nedokážou nahradit síto, kterým by měl být první ročník. Výsledek přijímaček je mj. daný kvalitou školy, ze které přicházíte. Zatímco výsledek prvního ročníku je dán již z velké části tím, jak se dokážete přizpůsobit a jaké schopnosti v sobě ve skutečnosti máte. Nedostatky, které si nesete z předchozích škol, mohou být nahrazeny zvýšeným úsilím.

Jak tady pise pan Vajgl to funguje napr. v USA. Neexistuje titul, ktery by nebylo mozne koupit. Problem je v tom, ze personalni sefove instituce, ktere s tituly obchoduji velmi dobre znaji. Ceske tiuly z ceskych vysokych skol nejsou nic moc.

Ceske tituly nejsou nic moc? A proto meho spoluzaka po 4 letech UK prijali v USA na postgradual?

Klasické státnice by měli být zrušeny. Ano, i všechny zkoušky na VŠ by měly být zrušeny. Rozhodujícím by měly být jen peníze. Kdo donese patřičný obnos, měl by získat titul, za který si zaplatí. Znám i takové titulované, kteří měli velké problémy s tím, aby se vyučili. Ano, neudělali to napoprvé. No a nyní jsou Mgr. Bc. a za jménem MBA.

Také se mi stalo, že jsem známému dělal externího oponenta k bakalářce. Celé to veledílo bylo souhrnem, jistou kompilací statistických údajů doplněných nic neříkající omáčkou. Tak jsem tomu známému udělal úvod a závěr a doporučil mu, aby to do jisté míry učesal. Udělal to tak, jak jsem mu řekl. On to obhájil, ale šokoval mi den před tím, co to obhajoval. Studoval ekonomický obor a než šel dělat bakalářské zkoušky, občas jsme komunikovali, když něco nevěděl. No a den před obhajobou se mi zeptal, proč tedy CSSR už nevstoupilo do EHS třeba v roce 1973 (ano v roce 1973 bylo CSSR a EHS).Co na to říct?!!! Bakalář po 3 letém studiu ekonomického oboru VŠ!

A lze se čemu divit, když se tituly rozdávají za hubičku (peníze), lze vystudovat práva dřív jak za semestr, soukromé VŠ rozdávají tituly jak na běžícím pásu?

Jo a onen student, co jsem mu oponoval bakalářku - nic neplatil, studoval normálně, tři roky. Ale jeho otázka o vstupu CSSR do EHS v roce 1973 - je hodně signifikantní k úrovni popřevratového školství v CZE.

Bakalářka se neoponuje. Na ní jen píše posudek školitel. To co píšete je nějaké divné.

Co k tomu dodat? Říká se, že nikdo učený z nebe nespadl. Ale odkud boha jeho padají autoři podobných nápadů? Která hlava, krumpáčem otevřená, zase tohle vymyslela?

Kamarád loni dělal statnice z němčiny na nějaké hotelové škole a neumí ani zblebtnout. Dneska je ing a už rok hledá praci

Státnice na VŠ jsou něco jiného.