Do testování, které se uskutečnilo loni na podzim, se zapojilo 10 000 žáků z 6. tříd a přes 29 000 žáků z 9. tříd, a to na základních školách a v odpovídajících ročnících gymnázií. Školy si testování samy platily, za testy ze tří předmětů pro jednoho žáka daly zhruba sto korun.
"Cílem testu bylo porovnat školy mezi sebou," uvedl ředitel Scia Ondřej Šteffl s tím, že neposuzují, zda jsou znalosti žáků dobré či ne.
testováníŽáci vyplňovali testy z matematiky, českého jazyka a obecných studijních předpokladů. Volitelným testem pro deváťáky byl navíc anglický, nebo německý jazyk. Součástí testování byly i dotazníky pro ředitele, učitele, žáky a jejich rodiče. |
Studenti víceletých gymnázií dopadli ve srovnávacích testech až o 30 procent lépe než jejich stejně staří spolužáci na základních školách. Například deváťáci na základních školách průměrně vyřešili 25 procent testu z matematiky, stejně staří gymnazisté ale uspěli v 55 procentech početních úloh. Ještě větší rozdíl je v testu z angličtiny, který žáci ZŠ napsali na 34 procent a gymnazisté na 72 procent. U českého jazyka byli gymnazisté úspěšnější o 25 procent.
Testy Scia zároveň ukázaly, že velké rozdíly jsou nejen mezi základními školami a gymnázii, ale také mezi jednotlivými kraji. Například učitelé v Jihomoravském kraji prý umějí výrazně lépe využít studijní potenciál žáků než kantoři v Moravskoslezském kraji. Technické vybavení škol se prý na výsledcích žáků podepisuje jen minimálně.
Scio ale dodává, že neplatí stoprocentně, že všechna zapojená gymnázia byla vždy lepší než základní školy.
Podobné testování připravuje ministerstvo školství v roce 2013 s tou výjimkou, že bude pro 5. a 9. ročníky. Minulý týden zveřejnil ministr školství Josef Dobeš první "nástřel", jak by mohly testy vypadat (viz Kolik přibral králík? A co udělat s přelidněním? Ministr vyzkouší školáky).
Důvodem testování je mimo jiné to, že se žáci zhoršují v mezinárodních srovnáních. Podle posledního srovnání PISA se znalosti českých žáků zhoršily nejvíc ze všech zúčastněných států.
Odborníci na vzdělávání přitom dlouhodobě upozorňují, že nejlepších výsledků dosahují státy, které se věnují hlavně méně nadaným žákům a snaží se je přivést na určitou úroveň znalostí.
V dotazníku Scio se pedagogové shodli, že dětem brání v dosažení lepších výsledků hlavně lenost a pohodlnost, s tímto názorem souhlasili i samotní žáci. Na otázku, zda děti výuka baví, pak odpovědělo kladně jen šest z deseti žáků. Z dotazníků, které vyplňovali rodiče, zase vyplynulo, že kladou na své potomky větší nároky u angličtiny, kde za špatnou známku považují už dvojku. Větší pochopení pro horší známky mají naopak u matematiky.
