Na střední školy se v prvním kole dostalo přes 90 procent uchazečů, řekl ministr Bek

Uchazeči o střední školy a víceletá gymnázia se dozvídají, zda a na jakou školu se dostali už v prvním kole. O něco starší studenti zase zjišťují, jestli udělali státní maturitní zkoušku. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) se v prvním kole podařilo umístit 94 procenta uchazečů, jen o něco málo více než loni. Společnou část maturitní zkoušky nesplnilo 12,4 procent studentů.

Téměř 160 tisíc uchazečů o studium na střední škole či víceletém gymnáziu a k tomu asi 84 tisíc maturantů se dnes dozvídá klíčové výsledky. První zjišťují, zda se dostali do dalšího stupně vzdělávání, ti druzí zase, zda se jim podařilo úspěšně ukončit středoškolské maturitní studium.

V prvním kole se podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) podařilo umístit 94 procent uchazečů. „Tři čtvrtiny z nich se navíc dostali na školu, kterou měli na přijímacích zkouškách jako první volbu,“ oznámila ředitelka společnosti Cermat Barbora Rosůlková.

Největší převis poptávky nad nabídkou je dlouhodobě v Praze, uvedl Bek. Situace se podle něj zlepšuje, nabídka a poptávka v Praze se podle něj začínají sbližovat. Podle Rosůlkové bylo letos v Praze přijato 80 procent všech uchazečů, kteří se hlásili na čtyřleté obory v hlavním městě. Je to nejméně v republice, ale meziročně se podíl mírně zvedl, uvedla.

Vzali mě na střední? 160 tisíc uchazečů se dozvídá výsledky přijímaček

V letošním roce bylo necelých 81 tisíc prvomaturantů, oproti minulému roku se jejich počet zvýšil o více než pět tisíc. Celkově ve společné části maturitní zkoušky uspělo 87,6 procenta studentů. To je propad o více než pět procent oproti minulému rekordnímu roku.

„Byl bych rád, kdybychom s tou úspěšností příliš neskákali nahoru a dolů. Ta náročnost zkoušky například z matematiky byla meziročně opravdu větší, nicméně musíme si uvědomit, že před pandemií byly testy podobně náročné a míra neúspěšnosti se pohybovala až okolo 20 procent,“ argumentoval Bek.

Ministr podle svých slov neshledává důvody pro to měnit spodní hranice pro splnění zkoušky. Navíc to ani podle svých slov z pozice ministra nemůže ani udělat. „Jedinkrát se toto stalo za pandemie, kdy byl vyhlášen nouzový stav, nyní by to nebylo možné,“ vysvětlil.

„Analýzy už se odehrály, bez nich bychom nemohli výsledky pustit ven, společně s výsledky jsme zveřejnili i klíč správných řešení. Naše validační komise jsou složené z lidí, kteří testy předem neviděly. Odborníci nedodali žádný podklad pro přehodnocení testů. Máme dokonce několik stanovisek na češtinářskou úlohu. Opravdu pro uznávání jiných odpovědí není důvod,“ uvedla ředitelka Cermatu Barbora Rosůlková pro redakci iDNES.cz.

Část výsledků znaly děti dřív

Kde hledat výsledky

Přijímací řízení na SŠ

• Na portálu DiPSy.cz podle registračního čísla, které uchazeči obdrželi na pozvánce k Jednotné přijímací zkoušce uvidí výsledky všichni.

• Na veřejném místě u školy (typicky vchodové dveře, úřední deska), kam se dítě hlásilo. Případně podle registračního čísla na stránkách školy.

Maturita

• Ohodnocené testy mají od 15. května ředitelé škol, ti jej nejpozději 16. května musí předat maturantům.

• Od 16. května budou ohodnocené archy dostupné i ve Výsledkovém portálu žáka, přihlašovací údaje mají maturanti na pozvánce k maturitní zkoušce.

Uchazeči o střední školy a víceletá gymnázia mohli už od pondělí nahlížet do spisů přijímacího řízení. Tedy zjistit, na kolik bodů napsali testy a zda jim škola započítala i další body třeba za vysvědčení. Z toho však nebylo možné poznat, zda a na kterou školu bylo dítě přijato.

Děti rozřazuje speciální algoritmus, který se řídí nejen počtem míst na školách a bodovým ziskem dětí, ale i takzvanou prioritizací přihlášek. Uchazeči si totiž školy do přihláškového formuláře řadili podle toho, na kterou školu se chtějí dostat nejvíce. Právě tam algoritmus nejdříve dítě zkouší zařadit, pokud jej předběhne někdo s více body, řadí jej na školu v druhém pořadí, případně na další školy.

Přihlášku na střední školy včetně víceletých gymnázií a škol s výučním listem i bez něj si letos podalo zhruba 159 250 uchazečů, z toho asi 133 tisíc se hlásí na čtyřleté a kratší obory. Jednotné přijímací zkoušky na čtyřleté maturitní obory a nástavby skládalo 98 tisíc lidí, nematuritní obory jednotnou přijímací zkoušku nevyžadují.

Výsledky přijímaček lze zjistit už dnes. Neřeknou ale, kam se dítě dostalo

Na osmiletá gymnázia se může letos z hlediska kapacity dostat asi polovina z 19 400 přihlášených dětí, na šestiletá je to zhruba třetina ze 7 100 žáků.

Kontroverze kolem maturit

Maturitní zkoušky, které skládalo na 84 tisíc studentů, vyvolaly kontroverze. Podle studentů byly testy náročnější než dříve. A to především z matematiky, kterou skládá zhruba pětina všech maturantů. Vznikla proti němu i petice, která požaduje prošetření a přehodnocení obtížnosti.

Studenty rozhodila maturita z matematiky, petice sílí. Prověříme to, uklidňuje Bek

„Test obsahoval řadu netradičních, velmi složitých a záměrně komplikovaných úloh, které neprověřovaly skutečné znalosti matematiky, ale spíše schopnost odhadovat. Mnoho běžných témat, jako například rovnice, které běžně tvoří základ výuky a procvičování, v testu zcela chybělo. Místo toho jsme čelili úlohám, které byly často nejednoznačné, zcela mimo rámec běžné výuky a nesrozumitelné pro většinu studentů,“ domnívá se maturantka Aneta Jakubová z Opavy, která petici podepsala.

Problematická maturita: vadí také sporná češtinářská úloha. Není fér, tvrdí expert

Problematická byla podle češtináře Jarmila Vepřka i jedna úloha v testu z českého jazyka a literatury. Studenti si obecně stěžovali na nedostatek času a komplikovaná cvičení, a to i v testech z cizích jazyků. Ministr Bek už dříve slíbil, že náročnost testů prověří.