"Stěžovatel nám poslal několikastránkový rozbor, v němž vyjadřuje obavu, že v pořadu mohlo dojít k podněcování k nenávisti z důvodů rasy, pohlaví, náboženství nebo příslušnosti k určitě skupině obyvatelstva. Rozhodli jsme se tedy záležitost prozkoumat," řekl iDNES.cz předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Václav Žák.
Ve stížnosti prý stojí, že vlajka Antify je symbolem teroristické organizace, skupina se hlásí k příslušnosti k hnutí skinheads, které je prý na veřejnosti známo především výtržnostmi a militantním způsobem života. "Skupina se tak ztotožňuje s násilím na jinak smýšlejících lidech, ve svých písních otevřeně vyzývá k nenávisti a násilí," píšou radní ve zdůvodnění zahájení správního řízení s ČT.
S tím zásadně nesouhlasí hudební publicista Honza Vedral z časopisu Filter. "Slovenská kapela Rozpor ve svých textech ovšem nevybízí k žádné fyzické likvidaci, ale k nenávisti k projevům fašismu, což je snad pořád ještě morální postoj," míní.
Česká televize se k tomuto kroku zatím nechce vyjadřovat, ovšem nad výrokem radních neskrývá rozpaky. "Česká televize už dříve vyjádřila velké zklamání nad tím, že RRTV zahajuje správní řízení v obrovském počtu případů, někdy na základě jediného podnětu ze strany diváků či veřejnosti," sdělil iDNES.cz mluvčí televize Ladislav Šticha.
Přišli jsme propagovat antifašismus, přihlásila se skupina
Slovenská punková skupina Rozpor se od svého vzniku hlasí k antifašismu, což se odráží také v jejich tvorbě.
Tvůrci pořadu iDNES.cz řekli, že dobře věděli, co dělají, když Rozpor zvali na natáčení, konzultovali s nimi i skladby, které měla skupina připravené. "Dnes máme v Ladí neladí opravdu rozporuplné skupiny," varovali dopředu diváky moderátoři pořadu Petr Fiala a Michal Kaščák.
Skupinu poté popsali jako bratislavskou punkovou legendu, která vede světovou válku proti fašismu a za očištění jména skinhead, které neprávem často bývá synonymem pro neonacistu. "Když na to přijde, dokáže se tomuto fenoménu (fašismu - pozn. aut.) postavit nejen hudebně, ale i jinými prostředky," představil Rozpor Kaščák.
To přiznal také kytarista skupiny skrývající se pod přezdívkou Datra. "Dnes jsme tu hráli víc politických písniček, protože jsme v televizi a chceme tu propagovat antifašismus."
. Kdo jsou skinheadsSubkultura skinheads vznikla na konci šedesátých let v Británii jako průsečík zájmů, módních stylů a hudby tradiční britské bílé pracující třídy (hard mods) a černých imigrantů z Jamajky (rude boys) a mezi zájmy skinheads od začátku patřila černá hudba reggae a ska a sledování fotbalových zápasů. K politizaci skinheads došlo vzhledem k dějinným souvislostem až na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, kdy část subkultury popřela své kořeny, přijala za svou politiku Národní fronty a podobných organizací. Mluvčím neonacistických skinheads se stal Ian Stuart Donaldson a jeho kapela Skrewdriver. Proti nim se ale značná část skinheads vymezila – například oi! kapela Sham 69 již v roce 1978 podpořila velký londýnský hudební happening Rock proti rasismu. Během let vznikla také řada iniciativ jako SHARP (skinheads proti rasovým předsudkům) či RASH (levicoví skinheads), mezi jejichž hlavní cíle patřilo postavit se rasismu, a to i za cenu fyzické konfrontace. Vzhledem k pocitu "ukradení původních myšlenek skinheads neonacisty" je antirasismus a antifašismus velkou spojnicí subkultury skinheads. "Stojí za to podotknout, že v současné době také neonacisté od image skinheads - kvůli špatné pověsti, již sami způsobili - upouštějí a snaží se působit civilně. Hudebně mají také mnohem silnější oporu například v blackmetalové scéně," říká hudební publicista Honza Vedral. |
