Ve zveřejněné výroční zprávě VZ varuje zejména před nebezpečím kybernetických útoků či závislostí na dodavatelích důležitých technologií, jako budou například 5G sítě.
Podle zprávy je důsledkem oslabování světové dominance USA posunutí světa dále ke konfrontaci, která by byla důsledkem politiky předních světových velmocí a uplatňování jejich zájmů. Protiváhou Spojených států se staly v ekonomické oblasti Čína a ve vojenské Rusko, které uplatňuje nová technologická řešení moderních zbraňových systémů. Zpravodajci uvedli, že svět tak pokročil v přípravách na rozpoutání mocenského konfliktu nového typu, který nebude vybojován tradičními vojenskými prostředky.
„Člověk se v něm může stát jen hybatelem, který uvede do chodu souboj technologií, jehož výsledek bude záviset na míře jejich vyspělosti, ale i jejich složitosti a zranitelnosti,“ konstatuje zpráva.
Podle VZ je zásadním problémem „mnoho subjektů“ je stále více ovlivněno nikoli reálnou představou o stavu věcí, ale jejich mediálním obrazem, který je často manipulován a zkreslován. Rozpoutání velkého konfliktu tradičními vojenskými prostředky podle zpravodajců brání vědomí fatálních ztrát na obou stranách.
Kybernetické hrozby
Útok může být veden takzvanými nevojenskými prostředky, tedy v digitálním světě. „Soustředění informačního úsilí na nové a dosud ne zcela přesně definované hrozby (a z nich přímo plynoucí rizika) a na nové informační priority se proto stává nutností,“ uvádí zpráva. Pozornost VZ se tedy obrací k nejmodernějším strategickým zbraňovým systémům a k problematice kybernetických hrozeb.
Právě otázce kybernetických útoků a kybernetické obraně, kterou má za Českou republiku z rozhodnutí vlády na starosti právě VZ, se věnuje podstatná část zprávy. Kybernetickou obranu VZ označuje jako autonomní a specifickou oblast kybernetické bezpečnosti, za kterou zodpovídá Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Zpráva uvádí, že připravenost na kybernetické útoky musí být komplexní a nemůže se zaměřit jen na sféru bezpečnosti. „Je nutné budovat schopnosti i proti útokům, které lze vyhodnotit jako způsobilé aktivovat obranu státu. Aktivace kybernetické obrany tak bude přicházet v úvahu pouze v případě těch nejintenzivnějších útoků,“ uvedla tajná služba. Ministerstvo obrany se dlouhodobě a neúspěšně snaží prosadit novelu zákona o VZ, ve kterém by otázka kybernetické obrany byla zohledněna.
Kritická informační infrastruktura
Za nejnebezpečnější v oblasti kybernetické kriminality označuje VZ státní a státem podporované skupiny, a to kvůli sofistikovanosti a vytrvalosti. Země ale budou podle zpravodajců v oblasti ničivých kybernetických útoků zdrženlivé a použijí je až v období konfliktů či rozepří.
VZ varuje před nedostatečně zabezpečenou kritickou informační infrastrukturou. „Nejsilněji lze tuto problematiku vnímat v oblasti výstavby sítí páté generace (5G) a datových center,“ uvedla tajná služba. Odkázala při tom na fakt, že komplexní řešení těchto sítí dokážou poskytovat jen společnosti z nečlenských zemí NATO. I když je přímo nezmiňuje, VZ v této souvislosti připomnělo varování NÚKIB před technologiemi čínských firem Huawei a ZTE.
„Z hlediska ekonomické bezpečnosti je dále nežádoucí, aby se ČR stala závislou na jediném dodavateli uvedených komponent, a to především v případě, kdy by tento ovládl celý trh s těmito technologiemi,“ uvedlo také VZ
VZ podle zprávy loni předalo českým politikům nebo spojencům 1330 informačních výstupů.
