Před 70 lety Československo odmítlo Marshallův plán. Přikázal mu to Stalin

  19:36aktualizováno  19:36
V pondělí uběhlo 70 let, kdy Československo na sovětský nátlak odmítlo americkou pomoc ve formě Marshallova plánu. Praha přitom účast na úvodní vyjednávací konferenci potvrdila. Zasáhl však diktátor Josif Stalin, a Československá vláda po pár dnech změnila názor. „V té době už rozdělení Evropy vrcholilo a Marshallův plán byl do jisté míry jeho tečkou,“ říká historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Klement Gottwald a Josif Vissarionovič Stalin | foto: koláž iDNES.cz / Profimedia.cz

Hospodářský program nazvaný po americkém ministrovi zahraničí Georgi Marshallovi měl pomoci obnovit válkou zničený kontinent. Pomoc ve formě potravin, zboží a úvěrů nabídli Američané všem evropským zemím, včetně Německa a Sovětského svazu.

Sověti si sice sami návrh pomoci vyslechli, ale odmítli ho a ke stejnému kroku donutili i země ve své sféře vlivu. „Dá se říci, že československá vláda vyklidila pozice velmi rychle a následovala příkladu ostatních východoevropských států,“ hodnotí historik Blažek. Z rodícího se východního bloku se do amerického programu nezapojila žádná země.

Kolotoč jednání o Marshallově plánu se rozběhl v červnu 1947. V té době však už mezi vítěznými mocnostmi, jež pokořily hitlerovskou Třetí říši, panovaly napjaté vztahy. V březnu předchozího roku pronesl britský ministerský předseda Winston Churchill známý projev ve Fultonu, v němž bez obalu prohlásil, že Evropu „od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu“ rozděluje železná opona a státy střední a východní Evropy ovládá Moskva.

Rok poté následovala americká Trumanova doktrína, která měla zabránit šíření komunismu ve světě. Všem zúčastněným tedy bylo jasné, že pomoc USA by mohla ohrozit přetvoření východoevropských států v sovětské satelity, což samozřejmě kremelský diktátor Stalin nechtěl dopustit.

„V té době už rozdělení Evropy vrcholilo a Marshallův plán byl do jisté míry jeho tečkou, i když tou poslední byl u nás pochopitelně únor 1948,“ říká historik.

Cesta k rudému převratu umetena

Československá vláda přitom Marshallův plán zpočátku apriori neodmítala. Hospodářskou pomoc by tehdejší Československo uvítalo. Proto 7. července 1947 vláda, ještě složená z komunistických i demokratických ministrů, účast na pařížské konferenci, která se měla konat 12. července, jednomyslně schválila.

Fotogalerie

Jenže za pouhé dva dny se ukázalo, že suverenita poválečného Československa je pouhou iluzí. Do Moskvy 9. července odletěla česká delegace v čele s premiérem Klementem Gottwaldem, ministrem zahraničí Janem Masarykem a ministrem spravedlnosti Prokopem Drtinou. Stalin se nejprve setkal soukromě s Gottwaldem, kterého ve věci účasti v Paříži usměrnil podle názoru SSSR. Během pozdějšího oficiálního setkání s československou delegací se pak Stalin vyjádřil, že přijmutí Marshallova plánu Československem je pro Sověty nepřijatelné.

Následně česká delegace poslala do Prahy zprávu, že je potřeba předchozí rozhodnutí vlády změnit. Na odpor se čeští ministři, ani ti nekomunističtí, nezmohli. Zachovali se podle instrukcí z Kremlu a účast na konferenci jednomyslně odmítli.

Blažek připomíná, že tehdejší demokratické strany v Národní frontě s komunisty poměrně ochotně spolupracovaly. „Demokratické strany v Národní frontě hrály roli fíkového listu, možná v naivní představě, že by se jim možná povedlo příští volby vyhrát, ale k těm již nedošlo. Mezinárodní faktor byl klíčový, v roce 1947 se už studená válka rozbíhala,“ říká historik. Po Mnichovu bylo navíc Československo vůči Západu opatrné, naopak se Sovětským svazem jej pojila smlouva o spolupráci z roku 1943.

„Stačí vzpomenout na situaci s Podkarpatskou Rusí, kterou prezident Edvard Beneš nabízel Stalinovi už dříve. Moskva měla naprosto zásadní vliv na sestavení košické vlády. Systém Národní fronty nebyl ničím odlišným od poměrů v jiných sovětizujících se státech. Jediné, čím se Československo odlišovalo, byla kontinuita s exilovou vládou,“ míní Blažek.

Odmítnutí Marshallova plánu tak zapadalo mezi tehdejší kroky československé vlády. Potvrdila tím sovětský vliv v zemi a naopak se vzdala možnosti výrazné spolupráce se Spojenými státy. Praha raději přijala pomoc od SSSR.

K Marshallovu plánu nakonec přistoupilo 16 států. Projekt samozřejmě přinášel výhody i USA. Amerika se potřebovala zbavit svých přebytků, vyráběných demobilizovanými vojáky. Naopak Evropě zase zoufale chyběly dolary na jejich nákup. Na ozdravení 16 západoevropských zemí bylo do roku 1951 použito přes 13 miliard dolarů. Velká část získaných prostředků směřovala k obnovení a modernizaci infrastruktury. Největší díl ukously Británie (téměř 3,2 miliardy), Francie (2,7 miliardy) a Itálie (1,5 miliardy).


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Považuji tě za přítele, Mirku, prohlásil prezident na padesátinách Soukupa

Na oslavu padesátých narozenin Jaromíra Soukupa dorazil také prezident Miloš...

Majitel televize Barrandov a její nejvytíženější moderátor Jaromír Soukup oslavil padesáté narozeniny. Na páteční večer...

Mladík na ulici vyzval na souboj osmdesátníka. Netušil, že to je judista

Ilustrační snímek

Nepořádek, který dělal na ulici v České Lípě při pojídání kebabu mladý muž, rozčílil kolemjdoucího osmdesátiletého...

Koupila dům, plánovala drobné opravy. Místo nich jí statik doporučil demolici

Rodinný dům, který paní Komárková zakoupila. (2017)

Alena Komárková koupila dům v hodnotě přes jeden a půl milionu korun. Plánovala drobné opravy a spokojený život na...

Podvodníci rozehráli obří „letadlo“, z lidí vylákali 398 milionů korun

Obžaloba viní tři podnikatele, že zmanipulovali téměř šest tisíc lidí a...

Společnost Rhinoceros nabízela rychlé zbohatnutí. Její zakladatelé díky dovedné manipulaci omámili vidinou snadno...

Další z rubriky

D1 omezují další opravy. Kromě odstraňování svodidel selhala kanalizace

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo 23. února 2019 v poledních hodinách...

Musela se opravit ucpaná kanalizace na 98. kilometru na Vysočině. Avšak jen provizorně. I tak levý jízdní pruh na Prahu...

Stát začíná drasticky škrtat. Ministři jsou v šoku a řeší, kde ušetří

Ministryně financí Alena Schillerová oznamuje na tiskové konferenci hospodaření...

Ministryně financí Alena Schillerová navrhla ušetřit oproti dosavadnímu výhledu rozpočtu na rok 2020 celkem 25,3...

Poslední záchvěv zimy a pak loučení, pokračovat bude nadprůměrně teplé počasí

Počasí se v lednu zbláznilo. Vyšší teploty způsobují pučení stromů a probouzení...

Nadprůměrné teploty budou pokračovat nejméně do poloviny března, proti předchozím týdnům bude ale více srážek. Vyšší...

Tělocvik děti nebaví a pohybová gramotnost klesá. V čem je problém?
Tělocvik děti nebaví a pohybová gramotnost klesá. V čem je problém?

Studie Mezinárodní zdravotnické organizace potvrdila, že za posledních 13 let se počet sportujících dětí značně snížil. Až třetina se omlouvá z tělocviku, a dokonce i někteří rodiče ho považují za zbytečný předmět. Jak to změnit?

Najdete na iDNES.cz