Premiér v projevu zmínil jak výročí z roku 1939, kdy nacisté popravili devět českých studentů v atmosféře protestů po smrti Jana Opletala, kterého předtím smrtelně zranili při demonstraci, tak výročí z nedávnější minulosti, tedy z listopadu 1989.
Ve velké míře se věnoval migrační vlně v Evropě, tématu, které je nyní hojně diskutované mimo jiné kvůli teroristickému útoku islamistů v Paříži (celý projev předsedy vlády najdete zde).
„S migrační vlnou přichází také strach řady občanů. Na tomto strachu parazitují populisté a všichni ti, kteří politicky žijí ze šíření nenávisti,“ řekl poměrně ostře Sobotka. Dodal, že stoupenci demokracie nesmějí obavy lidí z migrace bagatelizovat a že musí reagovat reálnými a pragmatickými řešeními.
K ukončení krize podle něj přispěje mírová stabilizace krizových regionů - zmínil Sýrii, Irák a Libyi - a obnovení vnějších hranic EU. „Evropa potřebuje v tomto směru více rozhodnosti a také upřímnosti, pokud jde o pojmenování problémů, které přinesla migrační krize,“ řekl Sobotka.
Demokracie musí v konfrontaci s bezohledným násilím podle Sobotky projevit svoji sílu a nenechat se zastrašit.
„Musíme trvat na demokracii a liberálních hodnotách včetně rovnosti a tolerance. Porážka teroristů z Islámského státu musí být prioritou. Nenechme se prosím manipulovat: ačkoliv nedávné útoky proběhly v době migrační krize, je nutno si uvědomit, že vraždili dobře organizovaní islámští radikálové. Náš hněv se musí obrátit proti nim, nikoliv proti uprchlíkům, které z domovů vyhnalo násilí či etnické násilí šířené stejnými vraždícími fanatiky,“ uvedl Sobotka. V závěru prohlásil, že strach a panika nesmí ovládnout „ani naši mysl, ani naše srdce“.
Celé výročí se nese v duchu zjitřené atmosféry po teroristickém útoku v Paříži. Na Albertově je na 14. hodinu naplánované shromáždění, na které přijde i prezident Miloš Zeman, prostranství u pamětní desky je uzavřeno. Policie to odůvodňuje právě příjezdem ústavních činitelů (podrobný článek z Albertova najdete zde).
Kvůli Zemanovi na prostranství, které si původně „zamluvila“ prezidentova fanynka Jelena Vičanová, přicházejí stoupenci Bloku proti islámu. Spolek chtěl původně demonstrovat jinde, jeho představitelé se ale rozhodli přesunout akci na Albertov právě kvůli prezidentovi, kterého kvůli jeho ostře negativním postojům proti uprchlíkům a imigraci celkově vnímají jako spojence.
Akademičtí pracovníci včetně rektora UK Tomáše Zimy se od spojení Albertova s demonstrací distancovali (více zde).
V kritickém duchu se nesl i protest Dělnické strany sociální spravedlnosti a Národní strany, dvou neparlamentních radikálních formací, na Václavském náměstí a na náměstí Republiky. Na Václavském náměstím protestoval proti imigraci i poslanec a předseda Svobody a přímé demokracie Tomio Okamura.
Zaznělo i „tahle země patří všem“
Do ulic se vydali i lidé vyjadřující solidaritu s běženci. Od jedné hodiny se na náměstí Míru konalo shromáždění Tahle země patří všem - Refugees welcome, o půl hodiny později začal na Národní třídě happening Karta pro příštího prezidenta, který připravili pořadatelé loňské protizemanovské demonstrace s červenými kartami. Letos navrhovali, koho by si přáli za příštího prezidenta.
Na večer je ještě naplánovaný protestní pochod proti prezidentovi Miloši Zemanovi. Jeho účastníci chtějí - jak říkají - současné hlavě státu připomenout Ústavu České republiky.
V ulicích a na pietních místech bude nasazeno několik stovek policistů, strážníků i členů antikonfliktního týmu. Bezpečnostní opatření v České republice jsou zvýšená po pátečních teroristických útocích v Paříži.
Stačí nám členství v NATO a EU? ptá se předseda ODS Fiala
Předseda ODS Petr Fiala se zotavuje po operaci a pietních akcí se neúčastnil. Letošní výročí pokládá za zvláštní i proto, že „nedávno byly ideály Listopadu doslova pošlapány“, když prezident vyznamenal normalizačního komunistického ministra Miroslava Tomana.
„Dnes se musíme ptát, jakou demokracii vlastně chceme a máme. S komunisty, s oligarchy, co si koupí média a hlasy?,“ opřel se Fiala do Andreje Babiše. „A kdo zajistí naši bezpečnost? Stačí členství v EU a NATO, nebo se o ni nakonec budeme muset více starat sami?“ uvedl. Dodal, že „nesmíme ztrácet víru v hodnoty 17. listopadu a pozbýt odhodlání za opravdovou svobodu, fungující demokracii a naše národní zájmy každodenně bojovat“.
Vicepremiér Babiš: Lidé čekali změnu, která se nenaplnila
„Tak samozřejmě 17. listopad nám přinesl základní změny - svoboda slova, svoboda cestování a volného pohybu a svoboda podnikání,“ uvedl místopředseda vlády, ministr financí Andrej Babiš. Tyto hodnoty si podle něj je třeba připomínat. „Vidíme, že už někteří naši mladí studenti ani nevědí, co to byl 17. listopad, co ti lidi, kteří se nebáli bojovat proti komunistickému režimu, pro nás přinesli,“ dodal.
Revoluce ale podle vicepremiéra nebyla tak zásadní změnou, jak lidé v Československu v roce 1989 předpokládali, a nesplnila se všechna jejich očekávání. „Tenkrát lidi byli jednotní, byli nadšeni, čekali obrovskou změnu, a samozřejmě v některých směrech se (očekávání) nenaplnila,“ řekl politik, který je evidován ve svazcích StB jako agent této někdejší komunistické tajné policie. Podle soudů je Babiš ve složkách veden neprávem.
Blíží se nová nesvoboda, tvrdí exprezident Klaus
V půl deváté ráno dorazili na Národní třídu, která je v kontextu 17. listopadu druhým tradičním pietním místem v Praze vedle Hlávkovy koleje, lídři hnutí ANO včetně Andreje Babiše, Martina Stropnického či Adriany Krnáčové. O něco později sem dorazil i exprezident Václav Klaus.
Ten hovořil s novináři i o migrační krizi. „Vidím obrovský problém v nedostatečné vůli, rozhodnosti a ochotě Evropy, s tím něco dělat,“ posteskl si podle ČTK při položení kytice u památníku na Národní třídě v Praze. Nynější dění je podle něj signálem, že se blíží nová nesvoboda. Klaus také poznamenal, že změna oproti komunistickému režimu je obrovská, že si to někteří lidé neuvědomují a že to je zcela mimo diskusi.
