„Máme několik verzí, jak by to mohlo vypadat. Snažíme se to psát tak, aby to mohli připodepsat i naši koaliční partneři,“ vysvětloval včera místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.
Současný zákoník podle Skopečka nutí zaměstnavatele při propouštění v mnoha případech obcházet zákon. To by měl návrh ODS a TOP 09 změnit. „Jde o rozšíření důvodů k výpovědi, aby zaměstnavatelé nemuseli různými umělými organizačními změnami obcházet zákoník, když se chtějí rozloučit se zaměstnancem, se kterým nejsou spokojeni,“ vysvětlil Skopeček.
Blíží se střet koalice o výpověď bez udání důvodu. Navrhnou ji ODS i TOP 09 |
Zaměstnanci se ale podle Skopečka změn bát nemusí. „Opatření by doprovázelo mnohem vyšší odstupné u lidí, kterých by se propuštění týkalo. A v návrhu definujeme i skupiny, které by výpověď bez udání důvodu dostat nemohly – třeba zaměstnanci v předdůchodovém věku,“ nastínil Skopeček.
O jak velké odstupné by šlo, včera Skopeček neřekl. V minulosti v této souvislosti padalo více návrhů. Nejčastěji politici a experti mluvili o šesti platech. V současné době má pracovník na odstupné nárok, pokud je vyhozen pro nadbytečnost. Dostane jeden až tři měsíční platy podle toho, jak dlouho ve firmě pracoval.
Kromě opozice však návrh ODS a TOP 09 naráží i u koaličních partnerů. „Za lidovce tento názor nesdílíme, nesouhlasíme s ním a myslíme si, že zaměstnanci mají být chráněni,“ řekl včera v reakci na Skopečkova slova místopředseda poslanců KDU-ČSL Michael Kohajda.
Proti je i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), v jehož gesci zákoník práce je. Novinku nechtějí podpořit ani Starostové. „Nemá to podporu gesčního ministra a je to odsouzené k nepodpoření, protože opozice pro to ruku nezvedne. Takže je to jen výkřik,“ uvedla poslankyně STAN Pavla Pivoňka Vaňková. Návrh se nelíbí ani odborářům.
Výpověď bez udání důvodu? NERV radí vládě modernizovat zákoník práce |
Výpovědi bez udání důvodů mají třeba v Dánsku, ale také tam vyhození zaměstnanci dostávají vyšší podporu od státu. Zastánci tohoto modelu přínos vidí v rozhýbání trhu práce. Češi patří v Evropě k národům, které práci mění nejméně často. Přitom podle ekonomů by flexibilnější pracovní trh znamenal ve výsledku vyšší mzdy.
„Náš současný systém funguje tak, že lidé jsou demotivovaní práci měnit. Víme ale, že tam, kde se lidé nebojí měnit práci a stát je zároveň víc chrání, pokud ji dobrovolně změní, vede to k vyšší produktivitě a k tomu, že si polepšíme nakonec všichni,“ vysvětlil ekonom Dominik Stroukal z Národní ekonomické rady vlády, která s nápadem na výpověď bez udání důvodu přišla.
Češi si stejně počkají na vyhazov
Analytik trhu práce společnosti Alma Career Tomáš Ervín Dombrovský varuje, že uzákonění výpovědi bez udání důvodu by mohlo být v Česku neefektivní a k zamýšlenému rozhýbání trhu nepovede. Výsledkem spíše podle něj bude, že zaměstnanci se o to více přimknou ke svému pracovnímu místu.
„U nás lidi práci nemění tak často jako v jiných zemích a spíše čekají, až se jich firma bude chtít zbavit a dá jim odstupné. Výpověď bez udání důvodu s nárokem na vyšší odstupné povede k tomu, že ještě méně lidí změnami práce bude procházet dobrovolně, protože budou doufat, že dosáhnou třeba až na šestiměsíční odstupné,“ popsal analytik Dombrovský, který je zároveň poradcem ministra práce Jurečky.
Výpovědi bez důvodu štěpí koalici. Poslanci ODS i TOP 09 jdou proti Jurečkovi |
Podle Dombrovského je výpověď bez udání důvodu vhodnější pro země, kde mají lidé vyšší příjmy a na účtech vyšší finanční rezervy.
Naproti tomu advokát Jan Procházka z kanceláře Deloitte Legal považuje výpověď bez důvodu za dobrou. Neměla by se ale používat příliš často. „Zaměstnavatel by ji měl použít třeba jen jednou za rok, když neví, jak si s tím člověkem poradit,“ myslí si Procházka.
