1 Jak se dělí mandáty jednotlivým krajům
To, kolik mandátů připadne v nově zvolené Sněmovně jednotlivým krajům, se odvíjí od počtu platných hlasů v krajích odevzdaných.
Volby 2010Při vydělení počtu platných hlasů v každém kraji "republikovým mandátovým číslem" a zaokrouhlení dolů bylo jednotlivým krajům rozděleno 193 mandátů. Zbylých sedm si kraje rozdělily dle pořadí velikosti zbytku dělení. |
Nejdříve se počet odevzdaných platných hlasů v celé zemi vydělí číslem 200 (počtem poslanců). Výsledkem je tzv. republikové mandátové číslo. Tím se pak dělí celkový počet platných hlasů v jednotlivých krajích. Výsledek, zaokrouhlený dolů, je počtem mandátů, který kraji připadne.
Zbylé mandáty se dělí postupně krajům s největším zbytkem dělení. Tedy kraji s výsledkem 8,7 bude devátý poslanec (pokud jsou ještě nějací nerozděleni) přidělen dříve než třináctý poslanec kraji s výsledkem 12,4. Přehledně to ukazuje tabulka:
| Kraj | Podíl | Počet mandátů | Kraj | Podíl | Počet mandátů |
|---|---|---|---|---|---|
| Ústecký | 13,99 | 13+1 | Moravskoslezský | 22,32 | 22 |
| Karlovarský | 4,98 | 4+1 | Vysočina | 10,36 | 10 |
| Jihomoravský | 22,83 | 22+1 | Olomoucký | 12,31 | 12 |
| Zlínský | 11,8 | 11+1 | Pardubický | 10,28 | 10 |
| Jihočeský | 12,74 | 12+1 | Liberecký | 8,18 | 8 |
| Plzeňský | 10,72 | 10+1 | Středočeský | 24,1 | 24 |
| Praha | 24,37 | 24+1 | Královéhradecký | 11,05 | 11 |
| Tyto kraje vykázaly při dělení počtu platných hlasů v kraji republikovým mandátovým číslem vyšší zbytek podílu. Proto dostaly mandát navíc. | Tyto kraje vykázaly při dělení počtu platných hlasů v kraji republikovým mandátovým číslem nižší zbytek podílu. Proto nedostaly mandát navíc. | ||||
V případě rovnosti zbytku podílu rozhodne los. V praxi se to ale nestává.
Ať už tedy hlasujete pro kohokoliv, tak tím, že vhodíte platný hlas, zvyšujete šance vašeho kraje, že ho bude zastupovat více poslanců. Samozřejmě ovšem platí, že linie střetu ve Sněmovně je mezi vládou a opozicí a nikoliv mezi kraji.
2 Rozdělení mandátů stranám
Do tzv. skrutinia, tedy rozdělování mandátů stranám, postupují ty strany a hnutí, které celostátně získají aspoň 5 % platných hlasů. Také koalice dvou stran, pokud získá aspoň 10 %, tří stran při zisku 15 % a čtyř či více stran při zisku alespoň 20 % platných hlasů. (Například blok Hlavu vzhůru! se bude počítat jako jeden subjekt, protože sestavuje společnou kandidátku, stačí mu tedy 5 %.)
Získaný počet mandátů se určuje pro každý kraj zvlášť. U každé strany, hnutí či koalice, která postoupila do skrutinia, se vezme počet získaných platných hlasů v daném kraji a postupně se dělí čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o 1 vyšším. Zní to složitě, ale není.
Pro každou stranu se vypočte tolik podílů, kolik kandidátů je na jeho hlasovacím lístku (v praxi není potřeba počítat více podílů, než kolik křesel daný kraj získal při rozdělení mandátů krajům). Podíly se řadí se sestupně podle velikosti a u každého podílu je poznámka, které straně číslo náleží.
Například v kraji s osmi přidělenými poslaneckými mandáty strana získá tolik mandátů, kolik "jejích" podílů se umístilo mezi osmičkou největších vypočtených podílů. Za příklad poslouží Liberecký kraj, tentokrát v roce 2006:
| strana | počet hlasů | podíly | pořadí přiděleného mandátu |
|---|---|---|---|
| ODS | 83 647 | 83 647 : 1 = 83 647 | 1. |
| 83 647 : 2 = 41 824 | 3. | ||
| 83 647 : 3 = 27 882 | 5. | ||
| 83 647 : 4 = 20 912 | 8. | ||
| ČSSD | 63 181 | 63 181 : 1 = 63 181 | 2. |
| 63 181 : 2 = 31 591 | 4. | ||
| 63 181 : 3 = 21 060 | 7. | ||
| KSČM | 24 823 | 24 823 : 1 = 24 823 | 6. |
| SZ | 20 646 | 20 646 : 1 = 20 646 | bez zisku |
Poslance získaly strany s osmi největšími podíly. Je vidět, že rozdíl mezi čtvrtým poslancem za ODS (získal osmý přidělovaný mandát) a neúspěšným lídrem zelených Petrem Pávkem činil pouhých 266 hlasů.
Případ smutných zelenýchV roce 2006 získala Strana zelených v Libereckém kraji 9,6 % hlasů. Do skrutinia postoupila, celorepublikově měla 6,3 %, ale v Liberci nezískala ani jednoho poslance (viz tabulka výše). Lídr zelených v kraji Petr Pávek napadl rozpočítávání hlasů u Ústavního soudu a požadoval zrušení formule, která poškozuje menší strany při přepočtu na mandáty. Neuspěl, protože podle soudu je cílem voleb i utvoření "funkčního a akceschopného parlamentního systému". |
Tomuto způsobu přidělování hlasů se říká d'Hondtova metoda. Do jisté míry posiluje zisky velkých stran na úkor menších, takže volební systém v České republice není úplně čistě poměrný. Není to ale české specifikum, zemí používající tuto metodu je celá řada.
Česká republika d'Hondtův model přijala po dlouhých debatách a hledání nejvhodnější varianty mezi systémem čistě poměrným (teoreticky nejspravedlivějším) a rozumnou mírou zvýhodnění úspěšných stran (což by mělo usnadňovat skládání stabilní vlády).
3 Jak fungují preferenční hlasy
Zbývá rozhodnout, kteří lidé z kandidátní listiny úspěšné strany ve Sněmovně zasednou. V základu se poslanecké mandáty přidělují podle pořadí na kandidátní listině.
Toto pořadí ale lze přeskočit, pokud je kandidát zakroužkován alespoň na pěti procentech platných odevzdaných volebních lístků pro danou stranu v daném kraji. Takto preferovaný kandidát přeskočí v pořadí všechny nepreferované. Volič může zakroužkovat nanejvýš čtyři kandidáty, pokud jich zakroužkuje více, komise lístek vyhodnotí, jako kdyby nezakroužkoval žádného.
Pokud je preferovaných kandidátů více, záleží na počtu preferenčních hlasů, které dostali. V případě rovnosti počtu preferenčních hlasů rozhoduje pořadí na kandidátce.
4 Pomůže vhodit prázdnou obálku?
Krátce řečeno - ne. Taková obálka se nepočítá jako platný hlas. Navzdory oblíbeným předvolebním řetězovým e-mailům, že takto může rozzlobený volič potrestat všechny strany, to má na výsledek voleb a peníze pro politické strany stejný dopad, jako když zůstanete doma, tedy nulový.
Můžete si sice spokojeně říci, že stokorunu za volby nepošlete žádné straně, ale ty peníze stejně státu (řízenému stranami) zůstanou. Jak rozdělení mandátů, tak dělba peněz totiž pracuje výhradně s odevzdanými platnými hlasy.
Jako akt vzdoru a zoufalství nad nedostatečným výběrem stran tak jistě prázdnou obálku vhodit lze, ale volební komisi to opravdu zajímat nebude a lístek vyhodí.
5 Kolik strany dostanou za volby peněz?
Podle zákona o politických stranách a zákona o volbách do parlamentu mají strany při sněmovních volbách nárok na dva druhy příspěvku ze státního rozpočtu: příspěvek na úhradu volebních nákladů a příspěvek na činnost.
Příspěvek na úhradu volebních nákladů činí 100 korun za každý získaný platný hlas, pokud strana získá alespoň 1,5 % platných hlasů v celé zemi. Tato procentuální hranice při běžné volební účasti v České republice odpovídá zhruba 80 tisícům hlasů (a tedy začíná na osmi milionech korun).
Konkrétní příkladMějme stranu, která získá 12 % hlasů (řekněme, že ji volilo 640 tisíc lidí) a celkem 26 poslaneckých mandátů. Na úhradu volebních nákladů strana získá 64 milionů korun, jako stálý příspěvek 10 milionů ročně, tedy za celé volební období 40 milionů, za poslanecké mandáty přes 22 milionů ročně, za celé volební období 89 milionů. Během čtyř let tak strana získá celkem 193 milionů korun ze státního rozpočtu. |
Příspěvek na činnost má dvě složky: stálý příspěvek a příspěvek na mandát.
- Stálý příspěvek činí ročně 6 000 000 korun, pokud strana získala v posledních volbách do Sněmovny aspoň 3 % hlasů. Za každých dalších i započatých 0,1 % hlasů se výše ročního příspěvku zvyšuje o 200 tisíc korun až do 10 000 000 korun ročně za 5 či více procent hlasů (při vyšším počtu hlasů než 5 % už stálý příspěvek nestoupá).
- Příspěvek na mandát poslance činí 855 tisíc korun ročně. Příspěvek náleží jen straně a hnutí, na jejichž kandidátní listině byl poslanec zvolen (tedy přeběhnutím k jiné straně nelze zastavit vyplácení příspěvku straně původní).
