V Otázkách Václava Moravce tak ministryně komentovala plánované navýšení kontrol dávek na bydlení a dávek v hmotné nouzi terénními pracovníky úřadů práce. Nyní se kontroly podle ministryně týkají zhruba osmi procent výplaty dávek, jen za poslední dva měsíce narostl tento poměr o tři procenta. Ke zvýšení kontrol má přispět i červencové oznámení, že počet zaměstnanců se navýší o 600 lidí.
„Nějaká aspoň elementární první vstupní kontrola tam samozřejmě je. Není to tak, že by to (dávky, pozn. red.) úřady daly každému, kdo přijde. Bavíme se o následných kontrolách, a cíl, který si vytkly samy úřady práce, je celá třetina, třicet procent,“ uvedla Marksová s tím, že ačkoli se to zdá stále málo, sama to považuje za velký pokrok.
Bobtnající úřady práceNavýšení o 600 lidí oznámil úřad v červenci v tiskové zprávě (najdete ji zde). Podle záměru ministerstva tito lidé pomohou lépe ověřovat, jestli „se konkrétní klient skutečně nachází v podmínkách, které ho opravňují k nároku na dávku, její výši a výplatu, včetně trvání výplaty“. |
S navýšením kontrol výplaty dávek však úzce souvisí právě i oznámený nárůst počtu zaměstnanců úřadů práce. Ministerstvo původně chtělo úřady posílit o celkem 1 200 lidí, po kritice expertů však zatím resort oznámil nárůst o 600 lidí. Nyní Marksová plánuje minimálně do prosince počkat a poté zanalyzovat přínos tohoto kroku. „Abychom si to mohli odůvodnit,“ doplnila ministryně.
Není to jen o kontrolách, říká Marksová
Na kritiku, že by ministerstvo mělo navyšovat počty zaměstnanců až na základě přesných dat Marksová uvedla, že tato data původně chtěla. „Ale tady narážíme na ty naše vzburcené IT systémy, o nichž jedna kolegyně říká, že při opakované migraci dat tam a zpátky nám některá data úplně emigrovala. Já bych taky ráda, abychom se rozhodovali na základě co nejexaktnějších čísel. My některá nejsme schopni najít,“ uvedla.
Marksová současně v České televizi upozornila, že navýšení zaměstnanců není jen o plánovaných kontrolách. „Jak jsem zmínila, podle zákona o hmotné nouzi byste s těmi lidmi měli pracovat, protože to jsou lidé, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, velká část z nich žije v sociálním vyloučení (...). Vy tak potřebujete terénní sociální pracovníky a pracovnice, kteří dojdou tam, kde ti lidé bydlí, a budou jim nabízet nějaké nástroje aktivní politiky zaměstnanosti typu veřejně prospěšné práce,“ uvedla ministryně.
Podle Marksové jsou klienty terénních pracovníků povětšinou lidé s velice nízkým vzděláním a jejich úkolem je je především aktivizovat. Současně se mají úředníci v terénu zaměřit i na děti sociálně vyloučených klientů a zajistit, aby se ještě v předškolním věku dostaly do nízkoprahových zařízení.
