Záměr pořídit nové radary připomněl nedávno na výročním setkání se svým slovenským protějškem náčelník generálního štábu Petr Pavel.
Oči protivzdušné obranyJaké radary armáda plánuje vyřadit? Radar P-37 vojáci mají od 70. let. Slouží k radiolokačnímu průzkumu a navádění stíhaček na vzdušné cíle. Určuje jejich azimut a šikmou dálku. Výškoměry PRV-17 tvoří komplet s radary P-37 a dodávají pochopitelně údaje o výšce cílů. Armáda je má od 80. let. Nejlepší léta za sebou mají i radiolokátory RL-4AS, které slouží ke sledování cílů nad terénem i za nepříznivých podmínek nebo při úmyslném rušení. I ony zjišťují azimut a šikmou dálku cílů. Mobilní třídimenzionální radar ST-68U CZ hledá cíle podle azimutu, šikmé dálky a polohového úhlu a umožňuje určit polohu zdroje aktivního rušení. |
"Počítáme na přelomu let 2015 a 2016 s nákupem šesti mobilních radiolokátorů a tří letištních radarů," řekl s dovětkem, že by Česko i Slovensko výrazně ušetřily, kdyby techniku - ideálně schopnou letecké přepravy kvůli nasazení v zahraničí - pořídily spolu.
Do výslužby naopak zamíří devatenáct starých radiolokátorů a tři soupravy ST-68 CZ (více o vyřazovaných typech čtěte v rámečku).
Důležitější než gripeny
Loni na podobném setkání hovořil Pavlův předchůdce Vlastimil Picek, současný ministr obrany, který mimochodem dříve sloužil u velitelství protivzdušné obrany, o pořízení deseti mobilních radarů s rozložením do více let.
Podle mluvčí generálního štábu Jany Růžičkové se na této ambici nic nemění, i když opatrněji říká, že v první fázi armáda chce pět až šest radarů "a dále zvažujeme v další fázi v návaznosti na vývoj ekonomické situace a nové trendy v oblasti pasivní radiolokace provést analýzu možností kombinace aktivních a pasivních prostředků".
Téma radarů protivzdušné obrany je poněkud ve stínu jednání, jaké stíhačky budou po konci pronájmu gripenů střežit nebe nad Českem. Bez pozemních radarů by ovšem celá protivzdušná obrana byla odkázána jen na palubní radiolokátory letounů, což je naprosto nedostačující.
Nové radary pokryjí prostor do výšky tří tisíc metrů
Nové radiolokátory budou primárně určené ke sledování cílů do výšky tří tisíc metrů. Větší výšky totiž "kryjí" dva páteřní radary integrované protivzdušné obrany NATO v Sokolnicích a Nepolisích.
Které radary armáda koupí?Vzhledem k tomu, že zatím neexistují přesné specifikace požadavků na novou techniku, nelze sestavit výčet. K evropské špičce patří například mobilní verze radiolokátorů RAT-31 DL (tedy systémů, jejichž fixní varianta stojí v Nepolisích a Sokolnici). Jejich přesné ceny nejsou známé, svědčí o nich ale fakt, že Itálie a Německo koupily po dvou kusech. Armáda bude také čekat na postup vývoje nové generace radaru Věra z dílny pardubické společnosti ERA. Radar Věra patří mezi pasivní systémy, sám nic nevysílá a funguje na principu "vidět a nebýt viděn". Společnost ERA koupila v roce 2011 zbrojovka Omnipol. |
Otazník se prozatím vznáší nad cenou kontraktu. Mluvčí generálního štábu Jana Růžičková odmítla odpovědět byť jen na otázku, zda půjde o částku v řádu stamilionů, jednotek či desítek miliard korun s tím, že by v tuto chvíli šlo o spekulaci.
Určitým vodítkem nicméně může být rozpočet ministerstva obrany, který v roce 2012 činil 43 miliard korun. Z toho většinu "spolknou" platy a příspěvky vojákům, na rozvoj ozbrojených sil šlo loni celkově 7,8 miliardy. Prostor pro financování nákupu radarů, byť rozloženého do více let, tak není příliš velký.
Hospodářské noviny koncem loňského října uvedly, že náklady na pořízení dosáhnou výše kolem 3,5 miliardy korun. Vzhledem k řadě faktorů (inflace, obsah smlouvy atd.) je však toto číslo nutné brát jako orientační. Zbrojní odborník Jaroslav Štefec nicméně listu sdělil, že pořizovací náklady činí jen asi pětinu nákladů celkových. "Zbytek jde na vrub věcem jako servis, náhradní díly, školení obsluh nebo výstavba infrastruktury," řekl Štefec.
