Jak dosáhnout rozvodu co nejjednodušeji? Dopředu se dohodnout. Jenže právě dohoda je někdy to nejtěžší, protože je k ní třeba hodně sebezapření. Spolknout staré křivdy, hořkost i zklamání a místo do minulosti se dívat do budoucnosti.
Obsah |
Druhý rodič z minulosti ani budoucnosti nezmizí. Je třeba se naučit vycházet a komunikovat, protože rozvodem nikdo nepřestává být rodičem. Proto se novela občanského zákoníku snaží minimalizovat konflikty a přimět rodiče, aby našli společnou řeč alespoň v péči o děti.
Výlučná, střídavá a společná péče: Výhody a nevýhody
Výlučná péče byl dlouhodobě nejčastější model v péči o děti po rozvodu. Jednomu z rodičů svěřuje soud dítě či děti do výlučné péče s tím, že druhý má právo se s nimi stýkat. V posledních letech čím dál tím víc rodičů navrhovalo také střídavou péči, kdy děti žijí střídavě u obou. Má určitě řadu nevýhod a pro dítě by samozřejmě bylo lepší, kdyby mělo jeden domov, mnohdy ale umožňuje řešit složité situace.
Například když je dítě hodně malé, hrozí, že si s druhým rodičem během víkendových návštěv nevytvoří hlubší vztah a tento rodič o své místo v životě svého dítěte přijde.
V komplikovaných případech však byla sama výlučná či střídavá péče jablkem sváru mezi rodiči. „Skutečnost, kdy jeden z rodičů pečoval a druhý měl tzv. právo styku, vedla k určitým problémům, kdy rodič s tzv. výlučnou péčí měl pocit, že má jakési větší právo na dítě,“ vysvětluje právnička Tereza Patočková z neziskové organizace Aperio s tím, že pojmy fungovaly jako nálepky, o které rodiče soutěžili víc než o faktický stav péče o děti.
Společná péče byla ze všech tří nejméně ukotvená a předpokládala rodiče, kteří spolupracují a dokážou se sami operativně dohodnout, jak budou řešit otázky péče a výchovy. V péči se mohli i střídat, to však fungovalo rovněž na bázi dohody bez soudem stanovených pravidel, jako je tomu u střídavé péče.
Co přináší novela občanského zákoníku?
Rodičovská odpovědnost zahrnuje:
|
Původní klasifikace na výlučnou, střídavou a společnou péči s tzv. rozvodovou novelou mizí a dítě je i po rozvodu dále v péči obou rodičů.
Novela pracuje s tím, že dítě má právo na rovnocennou péči rodičů, stejně jako rodiče mají právo na rovnocennou péči o dítě. Také zpřesňuje, co všechno je součástí rodičovské odpovědnosti, tedy souboru práv a povinností rodičů k dítěti, který „vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti.“
Zatímco původní výklad byl často takový, že pečovat je povinnost a stýkat se je právo, kdy jeden rodič o dítě pečuje se všemi právy a povinnostmi, které k tomu patří, a druhý rodič má tzv. právo styku, ale jinak volné ruce. V rámci nové úpravy by měli být rodiče zrovnoprávněni jak v právech, tak v povinnostech.
Bez ohledu na jakoukoli právní úpravu pak jde především o to, aby rodiče sami přijímali odpovědnost za dítě jako rovnocennou úlohu a v zájmu dítěte našli společnou řeč a cestu, jak svou rodičovskou úlohu plnit.
Střídavá ani výlučná péče nemizí, jen se jinak nazývá
Fakt, že má dítě právo na rovnocennou péči rodičů, neznamená, že si rodiče péči rozdělují napůl, nebo že se v ní půl na půl střídají. Pointa dle Terezy Patočkové spočívá hlavně v tom, „že otec i matka jsou v životě stejně důležití, jsou si rovní, i když nemají stejné postavení,“ a úlohou soudu bude tedy i motivování ke spolupráci.
„Ve standardních situacích zůstane nově dítě v péči obou rodičů a bude na nich, zda se dokážou dohodnout, jak budou péči realizovat a jak se v ní budou střídat,“ vysvětluje Patočková s tím, že pak není potřeba, aby soud rozsah péče upravoval.
Pokud se však rodiče nejsou schopni dohodnout a potřebují mít přesně stanoveno vyzvedávání, prázdniny a další svátky atd., může to být upraveno v rozhodnutí soudu. „Tento typ rozhodnutí bude stejný, ať už bude péče rodičů rovnoměrná (například týden a týden), anebo když bude dítě v péči jednoho z rodičů většinu času a v péči druhého jen dva dny za čtrnáct dní. Ale vždy to bude péče, ne jen styk. Protože styk je jen malý kousíček péče o dítě,“ doplňuje Tereza Patočková.
Novela zrychlí nesporné rozvody a uvolní ruce OSPODu, míní právnička |
Jak je to u probíhajících rozvodů?
Změny se týkají rozvodů, které proběhnou po účinnosti novely zákona, tedy od 1. ledna 2026. Podle slov Terezy Patočkové „novela nemá žádná zvláštní tzv. přechodná ustanovení, která řeší situaci, kdy bylo řízení zahájeno podle staré právní úpravy, ale nestihlo se podle ní dokončit. To znamená, že všechno, co bude po 1. lednu 2026, se bude už rozhodovat podle nové právní úpravy.“
Na již pravomocných soudních rozhodnutích se nic nemění. Až v případě změny poměrů, kdy bude zapotřebí nové soudní rozhodnutí, bude se už rozhodovat podle nové právní úpravy.
