Fakticky se tak postavila za šéfa hnutí ANO a ministra financí Andreje Babiše, jehož firmy by nesměly do boje o veřejné zakázky jít. Vicepremiér Babiš je prostřednictvím svého Agrofertu také vlastníkem vydavatelského domu MAFRA, do nějž patří i server iDNES.cz, deníky MF DNES, Lidové noviny a Metro.
V případě, že nebude nový zákon včas přijat, může podle Šlechtové Evropská unie České republice pozastavit proplácení evropských dotací. „Evropští byrokrati nemají tváří v tvář migrační krizi na práci nic jiného?“ oponoval tomu šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
Šokovalo ho, že by nový zákon mohl začít podle jednoho z návrhů platit pouhých sedm dnů poté, kdy vyjde ve sbírce zákonů, a že by se podle něj zadavatelé veřejných zakázek měli řídit. K vládnímu návrhu zákona se ve Sněmovně sešly přes dvě stovky pozměňovacích návrhů, s nimiž se budou muset poslanci vypořádat.
Plíšek pro svůj návrh, který ministryni vadí, získal v polovině ledna podporu v ústavně-právním výboru. Spolu s opozicí hlasovali i dva vládní poslanci - jeden z ČSSD, druhý z KDU-ČSL (více čtěte zde).
„Jedná se o návrh, který je v rozporu s evropským právem. Jedná se o rozhodnutí soudního dvora Řecka, o již uzavřený, judikovaný případ. Výčet důvodů pro vyloučení z veřejné zakázky je omezený a členský stát nemůže stanovovat další. V řeckém případě přímo ústava zakazovala účastnit se ve veřejných zakázkách společnostem, které vlastní osoba, která je zároveň vlastníkem sdělovacích prostředků. Soud rozhodl, že takové opatření je nepřiměřené,“ řekla poslancům Šlechtová.
„Nelze automaticky zakazovat účast ve veřejných zakázkách těm dodavatelům, které vlastní například člen vlády,“ uvedla ministryně. Zdůraznila, že vládní návrh zákona problém řeší. „Zadavatel je vždy povinen vyloučit z rozhodovacího procesu nebo vlivu na veřejnou zakázku takové osoby, které jsou ve střetu zájmů, pokud na základě o skutečných majitelích vybraného dodavatele střet zájmu zjistí,“ řekla Šlechtová.
Plíšek: Ministryně mě utvrdila v tom, že můj návrh je v pořádku
Poslanec Plíšek z TOP 09 s její interpretací nesouhlasí. „Případ, který ministryně zmínila, je jiný. Týká se vlastnictví médií,“ oponoval Plíšek, že nic nebrání tomu, aby Sněmovna zákon i s návrhem omezujícím členy vlády přijala.
„Já chápu, že vláda chce řešit otázku řetězení a vlastnictví médií a že chce předložit tuto legislativu, ale to není téma zákona o veřejných zakázkách. Takže já trvám na tom, že ty případy nejsou úplně stejné. Rozhodně se nedá říkat, že by šlo o úplně stejný návrh, který se teď řeší v Řecku. Takže mě paní ministryně utvrdila v tom, že ten návrh je v pořádku,“ uvedl poslanec TOP 09.
A jak zdůvodňují podporu jeho návrhu vládní poslanci? „Podpořil jsem to v rámci transparentnosti jako prevenci střetu zájmů,“ řekl iDNES.cz sociální demokrat Lukáš Pleticha, jeden ze dvou vládních poslanců, kteří pro návrh ve výboru hlasovali. Byl by rád, kdyby se nastavila pravidla pro budoucí transparentní fungování státu. „Při hlasování jsem neměla na mysli konkrétního člověka, brala jsem to obecně, je to hodně o střetu zájmů,“ uvedla pro iDNES.cz lidovecká poslankyně Pavla Golasowská.
Zákonem o veřejných zakázek se poslanci ve středu zabývali ve druhém čtení, kdy se o jeho schválení ještě nehlasuje. To, zda zákon projde i s Plíškovým návrhem, tak bude jasné až v příštích dnech.
