Česká republika sama přestala výjimku pro plnění starších smluv na obchod s vojenským materiálem s Ruskem po zavedení sankčního režimu Evropské unie uznávat v roce 2019. V Bruselu také zahájila snahu o úplné zrušení výjimky, sdělilo agentuře ČTK ministerstvo zahraničí. Britský list The Daily Telegraph v sobotu uvedl, že Česko dodalo v letech 2015 až 2020 Rusku navzdory embargu zbraně za 14,3 milionu eur (349 milionů korun).
Podle deníku, který se odvolává na analýzu EU, je pravděpodobné, že zbraně, včetně bomb a raket, Rusko využívá při nynější vojenské agresi proti Ukrajině.
Evropská unie uvalila embargo na obchod s vojenským materiálem s Ruskem v roce 2014. V neděli mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Vojtěch Srnka sdělil, že pokud Česko i poté dodalo nějaké zbraně Rusku, bylo to na základě smluv uzavřených před 1. srpnem 2014. Ministerstvo obrany nevydalo od roku 2014 žádné souhlasné stanovisko s vývozem významného materiálu do této země, uvedla vedoucí tiskového oddělení ministerstva obrany Jana Zechmeisterová.
„Na obchod s vojenským materiálem s Ruskem existovala i po zavedení sankčního režimu EU v roce 2014 výjimka pro plnění starších smluv, uzavřených před srpnem 2014. Česká republika přestala sama tuto výjimku akceptovat již v roce 2019 a dokonce zahájila v Bruselu iniciativu mezi státy EU, která by tuto výjimku zcela zrušila,“ sdělila v pondělí mluvčí ministerstva zahraničí Lenka Do.
Česko podle resortu vojenský materiál do Ruska nevyváželo a nelicencovalo. Omezené licence na vývozy do země se týkaly pouze ručních zbraní pro civilní trh nebo lovecké či sportovní využití, uvedlo ministerstvo.
Co se týče exportu zboží dvojího užití, tedy takového, které lze využít jak vojensky, tak pro civilní potřeby, Česko jej podle úřadu posuzovalo velmi přísně. Vyjádření ministerstva zahraničí pro gestorský orgán, kterým je Licenční správa MPO, mnohdy doporučovala negativní stanoviska právě proto, aby zboží nemohlo být zneužito pro potřeby ruského vojenského průmyslu, konstatovala mluvčí Do.
Další balík ruských sankcí bychom měli přijmout příští týden, řekla Jourová |
EU přijala zbrojní embargo po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. Mezery v opatřeních ale podle The Daily Telegraph nejméně deseti členským zemím umožnily v letech 2015 až 2020 do Ruska vyvézt zbraně za téměř 350 milionů eur (8,5 miliardy korun). Odstranit mezery v embargu se podařilo až letos, když Rusko znovu napadlo Ukrajinu.
Největším vývozcem zbraní do Ruska byla v šestiletém období Francie následovaná Německem, Itálií, Rakouskem a Bulharskem. Česko bylo na šestém místě.
Loni, kdy už se Rusko připravovalo na válku s Ukrajinou, země EU Moskvě dodaly zbraně v hodnotě 39 milionů eur (951 milionů Kč). O vývozu evropských zbraní do Ruska informoval už v březnu novinářský tým Investigate Europe, i když bez přesných čísel pro jednotlivé země.
