"Výbor dospěl k závěru, že toto podezření, aniž by existovaly nějaké důkazy, je typickým případem účelového chování, obzvlášť půl roku před volbami," sdělila iDNES předsedkyně výboru Eva Dundáčková z ODS.
Verdikt imunitního výboru je pouze doporučením, poslanci se jím při hlasování nemusí řídit. "Z minulých případů ale vyplývá, že poslanci na mínění výboru většinou dali," řekla Dundáčková.
Devět poslanců ve výboru hlasovalo, aby Sněmovna poslance nevydala. Dva byli pro zbavení imunity. Dolní komora by měla o Doležalově imunitě rozhodnout ještě na současné schůzi.
Policie nechce doporučení výboru komentovat. "Pro nás je podstatné konečné rozhodnutí Sněmovny," řekla mluvčí protikorupční policie Jana Pinková.
Poslanec Doležal se jednání výboru nezúčastnil. Dříve však uvedl, že se při vyšetřování svého případu obává "nestandardních kroků", protože o vydání k trestnímu stíhání sám nepožádá.
Policie začátkem prosince odtajnila záznamy z odposlechů, které měly Vladimíra Doležala usvědčovat z korupce. - více zde
Naopak Doležalovi kolegové z ODS se ale už dříve vyjádřili v tom smyslu, že jeho podezření je provokace. - více zde
Paroubek: Rozhodnutí výboru není dobré
Premiér Paroubek na tiskové konferenci řekl, že rozhodnutí výboru nepovažuje za dobré. "Pan Doležal není obviněn z politického, ale kriminálního deliktu. Výbor tady není od toho, aby nahrazoval soud. Klub ČSSD se dohodl, že v hlasování bude proti rozhodnutí výboru."
Redaktor MF DNES se Jiřího Paroubka zeptal, jak se staví k "té ústavní trapnosti", tedy k výsadě doživotní imunity, kterou poslancům dopřává ústava. Premiér odpověděl, že plně souhlasí s názorem, že jde o "trapnost", a ČSSD bude podle něj usilovat o zrušení doživotní imunity.
Poslanci: Bublan chtěl výbor ovlivňovat
Podle MF DNES se před rozhodnutím mandátního a imunitního výboru ve Sněmovně objevil ministr vnitra František Bublan s jedním z vyšetřovatelů Doležalovy kauzy a kontaktoval členku výboru komunistku Zuzku Rujbrovou.
Měl s ní mluvit o tom, jestli by nebylo možné záležitost projednat znovu. Bublan by prý přivedl vyšetřovatelku Galkovou, která by členům výboru měla znovu přednést policejní důkazy.
Poslanci, které MF DNES oslovila, považují Bublanovu aktivitu za "naprosto skandální" pokus o ovlivnění výboru. Sám Bublan toto nařčení odmítá.
O imunitu přišli republikáni a viníci nehod
V roce 1995 vydal český parlament poprvé v historii ke stíhání poslance. Republikána Jana Vika policie obvinila z šíření poplašné zprávy. Imunitou republikánských poslanců se Sněmovna od té doby zabývala ještě mnohokrát.V roce 1997 umožnila trestní stíhání šéfa republikánů Miroslava Sládka za protiněmecké výroky, pak vydala policii další dva republikány: Josefa Krejsu a Rudolfa Šmucra. Ti v roce 1994 narušili pietní akt v Terezíně. Josefa Krejsu zbavili poslanci imunity ještě jednou v roce 1997 kvůli článkům s protiromskou tematikou v tiskovině Republika.
Sněmovna naopak odmítla vydat republikána Maixnera a Vika podezřelé z napadení, nebo Ivana Kočárníka z ODS, kterého policie podezřívala, že podepsal státní záruky na krytí finančních ztrát České spořitelny.
Pro vyšetřování dopravních nehod poslanci vydali občanské demokraty Jiřího Payna a Libora Ježka, křesťanského demokrata Jana Kasala, Taťánu Jirousovou z KSČM a lidovce Jana Lobkowicze.
Naposledy Sněmovna odmítla zbavit imunity křesťanskou demokratku Ludmilu Müllerovou, kterou vyšetřovatel podezíral z krácení daně, a sociálního demokrata Jaroslava Baštu, který čelil podezření, že jako člen vlády zneužíval pravomoci.
