Věci veřejné nepodpoří finanční náhradu církvím ve výši 59 miliard korun, oznámila místopředsedkyně VV Kateřina Klasnová. S vládou ale bude hlasovat poslanec VV Milan Šťovíček.

Věci veřejné nepodpoří finanční náhradu církvím ve výši 59 miliard korun, oznámila místopředsedkyně VV Kateřina Klasnová. S vládou ale bude hlasovat poslanec VV Milan Šťovíček. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Vláda má klíčový hlas pro vydání miliard církvím, podpoří ji Šťovíček

  • 1427
Věci veřejné nepodpoří dohodu o vyrovnání státu s církvemi, na jejíž konečné podobě se jako vládní strana podílely. "Navrhneme vyškrtnout zcela 59 miliard finančního vyrovnání, zde se kryjeme s návrhem ČSSD," oznámila místopředsedkyně VV Kateřina Klasnová. Koalici ale pomůže poslanec Věcí veřejných Milan Šťovíček. Díku tomu by vláda měla 101 hlasů.

Řešit finanční část vyrovnání s církvemi není podle názoru VV nutné. "Byly jsme nejmenší stranou vládní koalice, nemohly jsme všechny názory do dohody promítnout," řekla Klasnová.

Připustila, že jeden poslanec Věcí veřejných, Milan Šťovíček, už klubu avizoval, že bude hlasovat s vládou pro restituce v původně navržené dohodě - tedy pro vydání majetku v hodnotě 75 miliard korun i pro finanční náhradu ve výši 59 miliard korun (více o vládním návrhu najdete zde).

To je pro vládu naprosto zásadní. Koalice ODS, TOP 09 a platformy LIDEM, která se odtrhla od Věcí veřejných, má ve Sněmovně jen rovných 100 hlasů. Šťovíčkův hlas by byl klíčový stý první, aby vládní koalice mohla přehlasovat veto Senátu s převahou levice a restituce prosadit. Šťovíček, který je starostou Litvínova, opustil post místopředsedy VV, ale ve straně a v jejím poslaneckém klubu zůstal.

Jednání klubu VV se podle Klasnové nezúčastnil exministr školství Josef Dobeš, který uvnitř strany nejdůrazněji prosazoval, aby VV dohodu s církvemi podpořily.

Šťovíček je jeden z trojice poslanců Věcí veřejných, která v rozporu s klubem VV hlasovala pro důvěru vládě i poté, co už Nečas odmítl s poslanci kolem Radka Johna, Kateřiny Klasnové a Víta Bárty spolupracovat. Dalšími dvěma poslanci, kteří podpořili vládu, byli Oto Chaloupka a Miroslav Petráň, kteří ale mají k církevním restitucím výhrady.

John: Má se vydat majetek, který církev plně nevlastnila

Předseda Věcí veřejných Radek John v úterý vystoupil s tím, že katolická církev nebyla před rokem 1948 plnohodnotným vlastníkem majetku, který jí má být vydán. Nemohla totiž majetek sama prodat. "Potřebovala souhlas státní správy," zdůraznil John.

Prohlásil, že podle něj není možné nápravou jedné historické křivdy způsobit řadu křivd nových. Věci veřejné tvrdí, že tak, jak je vládní návrh napsán, prolamuje hranici 25. února 1948 a dokonce i revizi pozemkové reformy z roku 1947. Klasnová zdůraznila, že pro pozemkovou reformu hlasovaly před rokem 1948 i nekomunistické strany.

Za další zásadní chybu VV označují, že chystaný zákon o vyrovnání s církvemi nepočítá s tím, že by existoval jasný výčet majetku, který má být vydán. Věcem veřejným vadí i to, že církve budou osvobozeny od daně, pokud se rozhodnou majetek, který mají získat, prodat. Klasnová řekla, že předložený zákon se významně liší od dohody, na níž se její strana podílela ještě jako člen vládní koalice.

"Je to vládně a koaličně dohodnutý kompromis. I podle koaliční smlouvy vládně a koaličně dohodnutý kompromis dostává podporu od všech koaličních poslanců," řekl premiér a předseda ODS Petr Nečas po pondělním jednání výkonné rady občanských demokratů. Očekává, že všichni poslanci jeho strany při červnové schůzi církevní restituce v navržené podobě podpoří.