Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Děláš na covidáriu, fuj, jdi pryč. Lidé nás stigmatizují, říká zdravotní sestra

  10:04
Na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze leželi jedni z prvních vážných pacientů s nemocí covid-19. Tamní personál se s vážnými případy nákazy potýká každý den. „Některé kolegyně známým ani neříkají, kde pracují. Nechtějí, aby na ně někdo koukal skrz prsty,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz staniční sestra Marie Klatovská.

Zdravotní sestra Marie Klatovská | foto: Všeobecná fakultní nemocnice

Na jaře zdravotníkům každý děkoval, dostávali zadarmo občerstvení, na sociálních sítích jste sklízeli uznání. Jak je to teď?
Když to porovnám s jarem, podpora je nulová. Na jaře to jsme si občas až říkali „ježíšmarjá“, jak nám každou chvíli poslali z kavárny zákusky nebo kávu. Po dlouhé době jsme konečně cítili nějakou podporu. Teď se lidi podle mě zajímají o celou situaci více z politické strany věci, na zdravotníky už trochu nezbylo místo. 

Přitom je pro nás ta situace daleko horší nyní, co se týče pracovního nasazení. Nechceme žádný potlesk na balkonech, spíš mi přijde, že by se mohlo více mluvit o tom, jak je zdravotních sester málo a jak je ta práce náročná. Nedostatek sester je dlouhodobý problém, pacientů je teď daleko víc.

Jak vaše okolí reaguje na to, že pracujete s covidovými pacienty?
Kolegyně se občas setkávají s přístupem ve stylu „ježíšmarjá, ty děláš v nemocnici, jdi ode mě, fuj, něco od tebe chytím“. Lidé nás stigmatizují, neříkám, že všude, ale objevuje se to. Některé kolegyně potom známým ani neříkají, že tady pracují. Nemají náladu na to, aby na ně někdo díval skrz prsty.

Jak to nyní u vás se zdravotnickým personálem?
Přesčasů máme zatím asi pořád stejně, jako normálně. Ty jsou totiž pořád, protože sester je nedostatek. I nyní bychom mohli navyšovat počet lůžek, nemáme k němu ale personál. U nás na oddělení to není tak jednoduché. 

Když přijde medik na pomoc do domova důchodců, jde o to, aby babičku nakrmil, opláchl a dal jí léky. To je sice také náročné, ale zvládne to. U nás je to odbornější práce už jen v tom, že hospitalizovaní mají spoustu hadiček, nemluvě o hygieně pacienta. Na hadičky si musíte dávat pozor, abyste nedejbože něco nevytáhli. 

Marie Klatovská

  • je jí 36 let
  • pracuje jako staniční sestra resuscitační stanice a urgentního příjmu Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice
  • vystudovala střední zdravotnickou školu v Benešově a diplomovanou specializaci v intenzivní péči v Kladně
  • od roku 2004 pracuje na klinice KARIM
Zdravotní sestra Marie Klatovská

Je pravda, že na infekčních odděleních musí být speciálně vyškolené i uklizečky?
Ty holky musí vědět co a jak. Existují tu jiné postupy, jak se odklízí odpad, uklízečka se u nás obléká stejně jako všichni ostatní do ochranného obleku a podobně. Stejně tak sanitáři. 

Většina našich pacientů má nadváhu, někteří mají dokonce morbidní nadváhu, tedy třeba 150 kilogramů a víc. Manipulace s takovýmto člověkem, který má k tomu v sobě ještě sto hadiček a je ve stavu, kdy je úplně utlumený, je náročná.

Už jen než napojíme člověka na mimotělní oběh, musíme jej otočit na břicho. Už jen to není úplně jednoduché, je k tomu potřeba hodně rukou a plus hadičky, které nesmíte při otočení poškodit. K tomu máte na sobě Tyvek (ochranný oblek, pozn. red.), respirátor na obličeji a ještě brýle. Je to tedy hodně fyzicky náročné. A nepřidává tomu ani psychická náročnost.

Může tedy být člověk z jiného oddělení plnohodnotná posila?
Všechny sestry jsou vesměs zvyklé pracovat s bariérovým režimem, neboť existuje spousta dalších infekcí než jen covid. Spíš jde o znalost oddělení. Když vás někdo pošle do cizího prostředí, vše trvá déle. Když se mě třeba zeptáte, kde je noradrenalin, řeknu vám, že to je pravá skříň, třetí polička vlevo. Když ale přijde holka úplně odjinud, je i orientace v prostoru problém, i když je třeba spěchat. 

Tím, že jsme na intenzivní péči, mění se stavy personálu skutečně z minuty na minutu. Jakmile nemáme sehraný tým, je to stres navíc. Jak pro nás, tak i pro ty nové. Z čeho mám obavy, je situace, kdy by se nakazil větší počet členů personálu. To by pak byl velký problém.

Selhání organismu bývá u pacientů s covidem náhlé, míní sestra na ARO

Jak jste vlastně v nemocnici proti nákaze chránění? Je to stoprocentní?
Asi ano. Nestalo se mi za jaro ani za podzim, že by přišla nějaká nákaza z oddělení. Pokud dodržujeme veškerá pravidla a nařízení, je ochrana dostatečná. My jsme tady na tom v uvozovkách dobře, protože pacienti, kteří sem přijdou, jsou zaintubovaní, to znamená, že mají uzavřené dýchací cesty, které jsou napojené na okruhu. Takže nám tady „nekašlou do prostoru“.

Zvykla jste si od jara na ochranný oblek?
Já dělám ranní, takže v něm trávím asi tři až čtyři hodiny denně. To kolegyně jsou „rekordmanky“, jsou v nich i šest až sedm hodin. To je náročné, když je špatné počasí nebo vám není nejlépe. Člověk je zpocený, udýchaný, otlačený. Stačí, abyste si špatně dala gumičku do vlasů, a ta vás pak tři hodiny rozčiluje. 

Jak to vnímá vaše rodina, bojí se o vás?
Asi ne. Já žiji doma s taťkou, nemám děti, nemám manžela, takže jsem v tomhle ohledu flexibilní. My se spíš s kolegyněmi bojíme, abychom nenakazily nikoho doma. Nějaká návštěva babičky nebo dědečka je na zvážení, ale to se týká všech, nejen zdravotníků. 

Poslední dobou se vyskytují lidé, kteří odmítají nosit roušky a nedodržují vládní opatření. Neštve vás to, když se pak musíte starat o lidi s vážným průběhem?
Celý covid je věcí osobní zodpovědnosti jednotlivců. Chápu, že jsou lidé naštvaní, protože nařízení jsou oznamovaná chaoticky. Něco se vydá v pondělí, něco ve středu, něco bude za dva dny. Přijde mi to zmatené. Ale vážné průběhy jsou opravdu nepříjemné, nemoc bych nepodceňovala.

U roušek je podmínkou správné používání. Když potkáte některé lidi, všimnete si, že vypadají, že roušku nandali na jaře a nosí ji doteď. Rouška určitě zamezuje přenosu kapének, ale je třeba ji správně používat. 

Nikdy nevíte nic dopředu

Podle statistik byl nejmladší oběť covidu v České republice sedmadvacetiletý člověk. I ve statistikách hospitalizace jsou občas mladší lidé. Jaké pacienty nejčastěji na oddělení máte?
Teď jsou tady relativně mladí pacienti, sedmdesáté ročníky. Většina měla další závažné onemocnění, ať už o nich věděli, nebo nevěděli. Často neměli tušení, že nějaké další onemocnění mají.

Bojíte se toho, co přijde za týden, když si vezmete ten obří nárůst nakažených a zpoždění ve statistikách?
Hodně jsme se báli a připravovali na jaře. Všude se tehdy řešila Itálie, kde to bylo tragické. Doufám, že takové to tady nebude. Připravujeme se ale od jara. Věci se ale mění ze dne na den, a to jak nařízení vlády, tak počty pacientů. Situace ale určitě bude horší, lidí bude přibývat. Teď jsme ve fázi, že si připravujeme scénáře a čekáme, co bude. 

Jak se připravujete konkrétně?
Technicky zařídit lůžka není problém, to známe z jara, ale když zítra přijdu do práce a čtyři sestry mi zavolají, že jsou na na neschopence, celý plán je pryč a musím ho postavit znovu. My můžeme přesouvat sestry v rámci kliniky, při omezení operativy je například možné přesunout anesteziologické sestry. Naše klinika má spoustu provozů. Spíš hledáme nejlepší varianty. Samozřejmá je přesčasová práce. 

Nové případy nákazy klesly pod 10 tisíc, i tak šlo o nejhorší neděli

Reorganizace práce už probíhá teď, protože pracujeme v jiném časovém rozvrhu. Za normálních podmínek ráno probíhají hygieny, vyšetření a další procedury. Teď se ale hygieny rozdělují na celý den. Když tam jde šest sester najednou, je to něco jiného, než když tam jdou tři. Stejně tak nevíme, jak pacienti budou nároční, jak vážný bude jejich stav, kolik jich bude s mimotělní podporou. Na ventilátorech budou asi všichni.

Je velký rozdíl, kolik péče je s člověkem na mimotělním oběhu a kolik na ventilátoru?
Je to náročnější už jen technicky. Jde v podstatě o počet hadiček. Musíte hlídat víc parametrů. Každý zásah do lidského těla není fyziologický a každý člověk může reagovat různě. Záleží i na tom, jak fungují přístroje, jak se vyvíjí stav pacienta. To my nikdy nevíme. Někdo může být na mimotělním oběhu, ale když se mu přidají komplikace, stane se z toho práce, že byste tam užila tři sestry. 

Nedá se to kategorizovat, jestli zrovna tenhle pacient bude se standardním průběhem. Kdykoli se může stát cokoli. V intenzivní péči se to těžko specifikuje. Ani za běžného provozu nevíte, jestli přijede jedna nebo dvě sanitky. Nemusí být celý den nic, pak dvě sanitky během tří hodin.

Stres z úmrtí je vždy stejný

Setkala jste se s mnoha úmrtími na koronavirus? Bylo to pro vás jiné?
Já si nemyslím, že by to bylo něco jiného. Měli jsme tu pacienty, kteří umřeli kvůli koronaviru, protože jim to způsobilo komplikace. Ale že by to bylo jinak stresující než úmrtí jakéhokoli jiného pacienta, to si nemyslím. Je tu i klinika hematoonkologie, kde umírají dost mladí pacienti. Myslím si, že stres z úmrtí pacienta je pořád stejný. Že je to koronavirus, pro nás nehraje roli.

Zasáhla vás osobně smrt nějakého pacienta?
Určitě, každá sestra má nějakého „svého“ pacienta. Zemřela mi kolegyně, to bylo hodně emočně náročné. Já jsem tady několikrát měla svou maminku, která zemřela před rokem. Byla dlouhodobě nemocná, měla za sebou asi patnáct operací. Když tu byla po prvních operacích, musela jsem se rozmýšlet, než jsem na ten box vlezla. Je to něco jiného, když je tam váš blízký. 

A pak je tu samozřejmě spoustu například hematoonkologických pacientů, dívek, kterým bylo 18, 20 let nebo maminky po porodu... Ne že by vám nebylo líto dědečka, který měl svoje onemocnění a kterému je 80, ale přece jenom mladý člověk je horší. Nebo lidé, kteří mají rodinu, malé děti. Pár takových pacientů mám, na které nezapomenu, a pamatuji si je víc než ostatní.

Jak lidé vnímají svou nemoc, třeba první vyléčení?
Asi byli překvapení, nečekali, že je nemoc dovede až na ARO. Když se probudíte na ventilátoru, začne vám jít o úplně jiné věci. Většina lidí svůj život přehodnotí. Musí to být strašně náročné, z pohledu pacienta si to úplně neumím představit. Spousta lidí to ale vnímá jako nový začátek. Covid je navíc na delší dobu. 

Praktici nechtějí testovat. Nakažení ohrozí ostatní pacienty, obávají se

Medián hospitalizace je deset dní, někdo na ventilátoru nebo s mimotělním oběhem je tu třeba měsíc. Spoustu lidí si od nás nic nepamatuje a asi je to dobře. Jsou udržovaní v umělém spánku, aby se neprali s přístroji. Jsou tu třeba dva měsíce, ale pamatují si jen konec. Pak začíná těžší část rehabilitace a návratu. A do budoucna se uvidí, jaké covid zanechal následky. Ještě je brzy, aby odborníci řekli, co a kdy se může projevit.

Docent Balík v rozhovoru pro iDNES.cz nedávno řekl, že nemá pocit, že by na podzim léčba mohla být jednodušší. Vy to vnímáte jako jednodušší, protože už jste si to zažili?
Pro nás to nebude jednodušší, možná jen psychicky, protože to už není velká neznámá. Odpadl stres z oblékání, už to máme jako rutinu. Tím je to pro nás trochu lepší, ale zase máme víc pacientů. Za celé jaro jich bylo tolik co za září. Práce je daleko náročnější než na jaře, ale teď už víme, že jsme to na jaře „natrénovali“ a jsme o krok napřed.

Říkáte, že to je pořád jen práce. Nemáte přesto už koronaviru trochu plné zuby?
Ne z pracovního hlediska, ale osobního. Práce se teď zhoršuje, ale zas tak moc se zatím nezměnilo. Ale vadí mi chaos okolo, vadí mi extrémisté, kteří by roušky nosili i v lese, i ti, kteří je nosit nechtějí. Opatření jsou pro lidi matoucí, a právě proto to podle mě spoustu lidí začalo ignorovat. 

Pracovně máme dobrou podporu z vedení kliniky i nemocnice, v první vlně jsme měli dostatek všech pomůcek, vychází nám vstříc. Všichni jsme ale stále v takovém očekávání. Člověk má nějakým způsobem strach z neznáma, není nikdo, kdo by nám řekl, jak to bude dál. Spíš jsem iritovaná celkově z nálady ve společnosti.

Když nám umírají pod rukama, je to těžké, říkají zdravotníci:

28. dubna 2020

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

  • Nejčtenější

V Baltimoru obří loď zbořila dálniční most. Selhal motor, kolos byl neovladatelný

26. března 2024  8:17,  aktualizováno  27.3 1:10

Aktualizujeme V Baltimoru na východním pobřeží Spojených států se v pondělí zřítil čtyřproudový silniční most, do...

Střelba, výbuchy a požár. Ozbrojenci zabili na okraji Moskvy přes 62 lidí

22. března 2024  18:41,  aktualizováno  23.3

Přímý přenos Nejméně 62 mrtvých, včetně dětí, a 146 zraněných si vyžádal ozbrojený útok v koncertním centru na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

K útoku u Moskvy se hlásí Islámský stát, teroristé prchli v bílém renaultu

22. března 2024  22:04,  aktualizováno  23.3 7:01

K zodpovědnosti za útok v Krasnogorsku u Moskvy se na ruské sociální síti Telegram přihlásila...

ANALÝZA: Čtyři Tádžici svlékli Putina do naha. Ten musí něco udělat

25. března 2024

Premium Sotva týden poté, co si Putin zajistil páté prezidentské období, masakr v Moskvě rozbil moderní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

„Ukrajinci to nebyli.“ Islámský stát ukázal video z masakru u Moskvy

24. března 2024  14:47,  aktualizováno  17:17

Islámský stát (IS) prostřednictvím zpravodajské agentury Al-Amaq zveřejnil video z pátečního útoku...

V Tádžikistánu zadrželi devět lidí v souvislosti s teroristickým útokem v Moskvě

29. března 2024  13:32

Tádžické bezpečnostní složky tento týden zadržely devět lidí, kteří podle nich mají vazby na...

OBRAZEM: Přes deset ukřižovaných, další zbičovaní. Filipínci si připomněli smrt Ježíše

29. března 2024  13:11

Více než deset hluboce věřících lidí se na Filipínách nechalo přibít na kříž, aby na Velký pátek...

KOMENTÁŘ: Smrtelné hříchy strany lidové aneb proč je KDU-ČSL na dně

29. března 2024

Premium KDU-ČSL je nejvíce „nemocným mužem“ vládní koalice, její podpora zamrzla kolem dvou procent. Proč...

V Choťánkách na Nymbursku hořel rodinný dům, hasiči museli vynést tlakové lahve

29. března 2024  12:03

Škodu 1,5 milionu korun způsobil ve čtvrtek požár rodinného domu v Choťánkách na Nymbursku....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...