Martin nedávno oslavoval. V seznamech uchazečů o studium na jedné z lékařských fakult Univerzity Karlovy v Praze se dostal mezi ty šťastnější. Se začátkem nového akademického roku se stane řádným studentem.
Z přijetí měl o to větší radost, že se mu nepodařilo napoprvé: "Loni jsem přijímací zkoušky podcenil. Myslel jsem, že mi bude stačit, co jsem se naučil na gymplu." Ale svůj sen vystudovat medicínu kvůli tomu za hlavu nehodil.¨
Když zjistil, že fakulta vypisuje pro neúspěšné uchazeče o studium kurz, který je má lépe připravit pro příští rok, přihlásil se.
"Trochu jsem váhal. Za kurz se musí platit a nebylo to málo. Ale rodiče se rozhodli, že mi ho zaplatí, a navíc mi přispěli i na jazykovou školu," říká Martin.
Využil tak možnosti, které vysoké školy už od roku 2001 nabízejí odmítnutým uchazečům o studium v rámci svého programu celoživotního vzdělávání.
Poznejte budoucí učitele
Přípravné kurzy organizují především školy, o něž je mezi uchazeči o akademický diplom velký zájem. Nabízejí buď kurzy přímo zaměřené na jednotlivé části přijímacích zkoušek, nebo ucelenější programy kopírující požadavky prvního ročníku řádného studia.
Vysoká škola ekonomická v Praze patří k těm prvním. Přípravné kurzy z matematiky a cizích jazyků mají podobu dvouhodinových bloků jedenkrát za týden, cena odpovídá podobně časově náročné výuce v jazykové škole.
Podobně Ekonomickosprávní fakulta Masarykovy univerzity v Brně pořádá za 950 korun šestihodinové kurzy připravující na testy studijních předpokladů.
Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze zastupuje druhý směr. Svůj ucelený přípravný kurz otevírá pro 160 mladých lidí. Tato nabídka není určena každému - podmínkou je absolvování přijímací zkoušky. Pokud zájem převýší nabídku volných míst v kurzu, bude rozhodovat počet bodů, které při ní zájemce o přípravné studium získal. Ti, kdo budou do kurzu zařazeni, absolvují předměty prvního ročníku formou takzvaného kombinovaného studia.
"Přednášky a semináře probíhají formou bloků, jedná se o čtvrtky, pátky a soboty. Vyučují vybraní kmenoví pedagogové fakulty, zpravidla stejní jako při řádném studiu," říká Marcela Balíková, vedoucí studijního oddělení pražské právnické fakulty.
Tato fakulta každý rok odmítá z kapacitních důvodů stovky uchazečů o studium, kteří složili přijímací zkoušku s dostatečným počtem bodů. Zájem o přípravný kurz však zatím nebyl ani jednou tak velký, aby jej zcela naplnil.
"Počty uchazečů se každoročně značně liší, pohybují se od 65 do 140 zájemců. Do všech předchozích i současného akademického roku byli vždy přijati všichni zájemci, nebylo třeba použít stanovený limit 160 uchazečů," informuje Marcela Balíková.
Důvod je zřejmý. I když absolvování takového přípravného kurzu, jaký nabízí nejen pražská právnická fakulta, ale i další vysoké školy, do určité míry zvýhodňuje při dalších přijímačkách, zároveň klade na uchazeče o studium velké finanční i časové nároky. Jistotu přijetí na prestižní školu nebo obor přitom nezaručuje.
Hodně drahá příprava
Pokud o takovém způsobu přípravy na přijímací zkoušky uvažujete, nejprve si ujasněte své plány pro příští rok. Chcete jej věnovat pouze přípravě na přijímací zkoušky? Nebo hodláte také pracovat? Většina "přípravek" předpokládá účast na výuce i během běžné pracovní doby.
To však absolventy středních škol, jednu z nejohroženějších skupin na trhu práce, znevýhodňuje při hledání zaměstnání. Přitom finanční nároky kladené na účastníky těchto přípravných kurzů jsou značné.
Nejprve musíte zaplatit cenu kurzu, což například na Právnické fakultě UK v Praze nebo u oboru základy výtvarného umění, který organizuje Ústav celoživotního vzdělávání Západočeské univerzity v Plzni, činí 40 000 korun za dva semestry.
"Podle zájmu platí přihlášení za celý obor nebo průměrně 2000 korun za jeden jednosemestrový předmět," říká Magdalena Edlová z Ústavu celoživotního vzdělávání Západočeské univerzity v Plzni.
S dalšími náklady navíc pak musíte počítat během celého akademického roku. Účastí v přípravném kurzu nezískáte status řádného studenta. Nebudete-li mít práci, bude se na vás proto vztahovat povinnost zaplatit si zdravotní pojištění jako osoby bez zdanitelných příjmů. Přitom minimální zdravotní pojištění je od 1. července 2007 stanoveno na 1074 Kč.
Nemáte nárok ani na ty služby, které řádným studentům poskytují často za zvýhodněných podmínek samy školy. I když to do školy budete mít stovky kilometrů, nemůžete například požádat o příspěvek na bydlení nebo o kolej. Nárok nemáte dokonce ani na studentské vstupné do muzeí a galerií, o slevových kartách typu ISIC nemluvě.
Přihlášky do konce srpna
Informace o tom, jaké přípravné kurzy můžete navštěvovat, získáte na webových stránkách konkrétních škol a fakult, zpravidla pod heslem celoživotní vzdělávání. Na rozhodování vám zbývá ještě dost času. Většina škol uzavírá přihlášky mezi polovinou srpna a září, kurzy zahajují společně s denním studiem.
Ne všechny vysoké školy však přípravné kurzy pro přijímací řízení vypisují. Pokud přesto máte zájem začít hned studovat, poohlédněte se po jiných formách celoživotního vzdělávání.
Jednou z možností jsou studijní programy zaměřené na zaměstnané zájemce. Jejich výhodou a zároveň nevýhodou (z hlediska přípravy na přijímací testy) je užší sepětí s praxí. Rozvrh bude více respektovat časové možnosti zaměstnaného člověka, což ulehčí situaci těm, kdo chtějí během čekání na další přijímačky pracovat.
Ke kurzům tohoto typu patří například dvouleté specializační distanční studium na katedře andragogiky a personálního řízení Filozofické fakulty UK. "Mnoho našich studentů to bere jako šanci pro přijetí k řádnému studiu. Často se na něj také dostanou," říká Michal Šerák z katedry.
Kolik se platí
Katedra andragogiky a personálního řízení UK - Specializační distanční studium - 18 900 Kč/2 semestryFakulta tělesné výchovy a sportu UK - Úvod do studia fyzioterapie - 60 750 Kč/2 semestry
Právnická fakulta UK - 40 000 Kč/2 semestry
Ústav umění a designu, Západočeská univerzita - 40 000 Kč/2 semestry
