O předání Liebichové rozhodl minulý měsíc plzeňský krajský soud, extremistka si proti tomu podala stížnost. Stěžovala si rovněž na podjatost soudkyně. „Vrchní soud v Praze rozhodl tak, že v obou případech neshledal stížnost vyžádané osoby důvodnou. Toto rozhodnutí znamená, že předsedkyně senátu Krajského soudu v Plzni nebyla z rozhodování v dané věci vyloučena, a v druhé věci bylo potvrzeno předání dané vyžádané osoby do Spolkové republiky Německo,“ uvedla Duchková.
Soud projednal obě stížnosti neveřejně, což je v řízeních tohoto typu běžný postup. K důvodům svého rozhodnutí se zatím vyjadřovat nebude. Nejprve s nimi chce seznámit Liebichovou, a to v písemném odůvodnění, které soud teprve vypracuje a doručí do vazební věznice. Už dříve zamítl jinou stížnost Liebichové, která se týkala jejího vzetí do české vazby.
Soud rozhodl o předání extremistky Liebichové do Německa |
„K následnému procesnímu vývoji lze pouze sdělit, že Vrchní soud v Praze se na předání dané vyžádané osoby nijak nepodílí, neboť je realizováno standardně do deseti dnů od právní moci rozhodnutí zdejšího soudu, a to prostřednictvím policejního orgánu a soudu prvního stupně,“ doplnila mluvčí.
Pětapadesátiletá Liebichová v květnu u plzeňského soudu řekla, že v německém vězení bude ohrožena její bezpečnost a důstojnost. Uvedla, že má strach, že se dostane do věznice s muži a bude tam čelit zneužívání. Vyjádřila i obavy o život. Soudkyně tehdy označila tyto argumenty za účelové.
Soud v Halle v roce 2023 poslal Liebichovou – tehdy ještě Svena Liebicha – na 1,5 roku do vězení za štvaní lidu, pomluvy, urážky a porušení autorského práva k dílům výtvarného umění. Po úřední změně pohlaví z mužského na ženské měla Liebichová nastoupit k výkonu trestu v ženské věznici v Saské Kamenici, kam se ale nedostavila. Policie ji na základě evropského zatykače zadržela letos v dubnu u Aše na Chebsku. Soud ji následně poslal do vazby v plzeňské věznici.
Jako Alcatraz. Německá extremistka, která byla muž, si stěžuje na Bory |
V Německu byla Liebichová v minulosti šestkrát odsouzena za urážky, hanobení, pomluvu a veřejné podněcování k rasové diskriminaci.
Zákon o sebeurčení měl pomoci především transgenderovým či nebinárním lidem. Umožňuje jim změnit úřední zápis o pohlaví i křestní jméno bez psychologických posudků a soudních řízení. Agentura DPA napsala, že spolkové země Sasko, Sasko-Anhaltsko a Durynsko nyní chtějí v reakci na kauzu Liebichové zákon zpřísnit a zabránit jeho zneužívání.
