Babiš na pondělní tiskové konferenci oznámil, že ministerstvo financí připravuje kroky k tomu, aby mohlo vymáhat od Ruska odškodnění za výbuch ve Vrběticích. „Rozsah škody je obrovský, více než jedna miliarda,“ konstatoval premiér. V úterý svá slova zopakoval také před poslanci při mimořádném jednání o kauze Vrbětice.
Mluvčí ministerstva financí Zdeněk Vojtěch redakci iDNES.cz potvrdil, že resort případné právní kroky analyzuje. „Musíme se nejprve seznámit se všemi relevantními skutečnostmi ohledně případu, a to zejména včetně utajovaných informací. Teprve poté bude možné navrhnout a uskutečnit další kroky,“ řekl mluvčí s tím, že další postup zatím nechce předjímat.
Možností žaloby se zabývá také ministerstvo zahraničí. „Platí, že pokud se kterýkoli stát dopustí mezinárodně protiprávního jednání a způsobí tím jinému státu škodu, může se poškozený stát domáhat její reparace. Ta může mít povahu buď navrácení záležitosti do původního stavu, finanční kompenzace či satisfakce, eventuálně povahu kombinace uvedených forem. V minulosti už nastaly případy, kdy byly reparace poskytnuty,“ řekl iDNES.cz Jakub Augusta z odboru komunikace ministerstva zahraničí.
Podle Křepelky z Masarykovy univerzity v Brně však Česko nemá reálnou šanci, že by odškodné od Ruska vymohlo. „Představa, že existuje nějaký soud, kde se dá Rusko zažalovat, je úplně lichá,“ tvrdí.
Spory mezi státy se podle něj běžně řeší u Mezinárodní soudního dvora v Haagu. „To však jen tehdy, pokud se státy dohodnou, že se spor řeší právě u něj,“ doplnil.
Rusko bez jeho souhlasu nelze žalovat
„Rusko by muselo přiznat, že existuje spor, a že souhlasí s jeho řešením před Mezinárodním soudním dvorem. A to se v této věci nikdy nestane. Rusko nikdy nepřizná, že se na výbuchu podílelo a spor vůbec nepřipustí,“ vysvětlil Křepelka.
Jeho slova potvrzuje také Pavel Šturma, vedoucí katedry mezinárodního práva Univerzity Karlovy. „S žalobou před Mezinárodním soudním dvorem je problém, protože Česko ani Rusko neuznaly obligatorní jurisdikci (bez souhlasu obou zemí pro ně nejsou jeho rozsudky závazné, pozn. red.). Bylo by třeba najít souhlas obou států s předložením sporu tomuto soudu. Obdobně je to s možností mezistátní arbitráže, také zde by bylo třeba sjednat smlouvu mezi oběma zeměmi,“ řekl iDNES.cz Šturma.
Babiš se omluvil za slova o útoku na zboží. Česko žádá o solidaritu EU a NATO |
Škodu podle něj ani nelze vymáhat u českých soudů. „To nejde, protože platí jurisdikční imunita státu a státního majetku,“ vysvětlil.
Křepelka z Masarykovy univerzity situaci přirovnal k loňským snahám, aby Čína platila odškodné za šíření koronaviru. „Hodně se o tom mluvilo loni na jaře, říkal to i americký prezident Donald Trump. A všimněte si, jak se o tom už nemluví. Odškodné za Vrbětice je stejně bizarní představa.“
Rusům je všechno jedno, Krym také prošel
Odškodné si podle Křepelky státy sice běžně poskytují, ovšem jen pokud je věc zcela zřejmá a státy se na tom dohodnou. „Například pokud omylem sestřelí cizí letadlo a chtějí pak udržovat dobré vztahy. Ale Rusům je tohle jedno,“ vysvětlil.
Situací by se podle něj teoreticky mohla zabývat Rada bezpečnosti OSN. Rusko v ní má ovšem právo veta. „Rusko by to zablokovalo stejně, jako se stalo po okupaci Krymu, která je navíc nesporná. Fakticky nemáme nástroje, jak z Ruska odškodné dostat,“ potvrdil.
„Kdyby byly důkazy neprůstřelné, tak je můžeme zveřejnit a Rusko by bylo z mezinárodního hlediska vnímáno velice špatně, ale to je tak vše. Teorie mezinárodního práva samozřejmě říká, že státy za své chování nesou zodpovědnost a odškodné by případně měly zaplatit, ale praxe je jiná,“ tvrdí Křepelka.
Česko má v Rusku víc lidí než Rusové tady, překvapil Jindrák z Hradu |
Vymáhání odškodného tak podle něj bude stejně bezvýsledné jako snaha o vydání dvou podezřelých agentů. Křepelka také kritizoval zveřejněné důkazy. „Zatím víme jen o nepřímých důkazech, že se agenti o sklad zajímali a snažili se do něj dostat. Zda se jim to ale podařilo, to nám firma (IMEX Group, pozn. red.) nedokáže říct, což mi přijde neuvěřitelné.“
Podle Křepelky případ ukázal, že se v Česku nedodržují předpisy, které stanovují, jak se má nakládat se zbraněmi. „Představa, že se někdo do takového skladu může dostat, naznačuje neuvěřitelný nepořádek na straně firmy i státního dozoru, který měl firmu hospodařící se zbraněmi kontrolovat,“ uzavřel.
